„Všechno je tu boží!“
Stvořit rodinný snímek, u kterého neusnou netrpělivé ratolesti a zároveň si z něj rodič odnese něco více než tunu infantilního humoru, je úkol nezáviděníhodný, leckdy zapeklitější než vyvážená dramatická oscarovka. LEGO příběh však ideální premisu naplňuje dokonale. Výhoda snímku oslavující legendární stavebnici spočívá pochopitelně i v tom, že první kostička spatřila světlo světa již velmi záhy po druhé světové válce. Odrostlejší diváky tak může snadno polapit nostalgie. Důvodů, proč je LEGO filmem pro jakoukoliv věkovou kategorii, se ale najde daleko více.
V pasti konformity
Nekomplikovaný příběh začíná jako každý všední den stavebního dělníka Emmeta. Obyčejný chlapík ráno vstane s dobrou náladou, pozdraví se se svými sousedy a nastoupí na pracovní směnu. Řídí se přitom striktně předepsaným návodem, který stejně pečlivě jako on dodržují všichni. LEGO svět tak působí jako do krajnosti dovedená děsivá vize absolutní konformity a poslušné stádnosti, ačkoliv minimálně provoz na silnicích je bezpečnější a plynulejší než ve zpravodajství z našich ulic.
Emmet svou snahu zapadnout do společnosti dovede do takových mezí, že nevybočuje ani v té nejmenší všeobecně tolerované odchylce od průměru. Je člověkem, který při splynutí s davem ztratil poslední zbytky vlastní osobnosti. Jednoho dne se však v jeho životě objeví narušitel v podobě odvážné dívky Hustěnky, která do stereotypů nezapadá a která Emmetovi rozšíří jeho omezené stavebnicové prostory.
Zesměšnit lze cokoliv
Mluvíme-li o stereotypech, tvůrci se nebáli strefovat ani do těch filmových a postavit z nich zásadní podobu filmu. Vybavuje se vám ten známý pocit, když v každém druhém snímku vyvolenému hrdinovi vysvětlují zápletku a plán ústředního záporáka? Nejste v tom sami, Emmet tuto přednášku rovněž (ne)poslouchal. A vězte, že proroctví nabývá na platnosti pouze v případě, že se rýmuje.
Navíc v legoverzi existuje v dnešní době takřka každý známější filmový produkt, čehož snímek rovněž náležitě využívá jako natěšené děcko, které sesypalo všechny své stavebnice na jednu hromadu. Nemusíme proto čekat ani na nového Supermana, jelikož v LEGO příběhu se vedle sebe seskupila takřka kompletní Justice League (s výjimkou Flashe). Nebohý Superman je přitom většinu filmu obtěžován dotěrným Green Lanternem, zatímco Batman ztvárnil rovnou jednu z hlavních figurek. Zručný stavitel pochopitelně užívá zásadně černých kostek, z nichž vznikají veškeré „Bat-výtvory“ a se ztrátou rodičů se vyrovnává pomocí skládání osobité muziky.
Ochuzeni nezůstávají ani fanoušci Pána prstenů či Star Wars, jež si rovněž vychutnají svou (sic) krátkou, ovšem velice vtipnou chvilku slávy.
Kreativitě se meze nekladou
LEGO příběh krom toho, že sestavil zábavný akční příběh a každou chvíli nás zasypává bloky popkulturních odkazů, obsahuje i jasné poselství. Nenásilně vykresluje souvislost osobního úspěchu a rozvoje s vnímáním sebe sama i podporou druhých. Plakátová hesla dokáže prodat s dostatečnou dávkou nadsázky, aby nezaváněla patosem a klišé, ale zároveň zůstala věrná svému obsahu.
Nejzdařilejší adaptace (knih, komiksů…kostiček) často vznikají, když se jejich realizace ujme ignorant, který netrpí nesoudností zarytého fanouška. Tvůrci LEGO příběhu tuto tezi nabourávají, neboť lásku k LEGO nezapřeli, ale přesto vznikl pozoruhodně skvělý film. V době počítačových her s virtuálními světy se jim možná podaří navést malé diváky zpátky ke stavebnicím, kde si mohou tvořit vlastní příběhy i výmysly a rozvíjet vlastní fantazii.
Svou mnohovrstevnatostí poskytuje zároveň LEGO příběh každé věkové kategorii specifický zážitek. Dětem zcela postačí, že se z Emmeta stal nápaditý hrdina, přestože na začátku působil jako takový ňouma. Rychlost vytváření nových dopravních prostředků, budov i přebudování celých světů jistě ohromí každého, ačkoliv chvílemi by možná neškodilo lehce zpomalit, abychom si vychutnali jedinečný vizuální moment. Komiksoví fanoušci dost možná uvidí své oblíbené hrdiny tak, jak vždycky chtěli, popř. jak si po svém posledním filmu zaslouží (ano, dívám se na tebe, Lanterne).
A koneckonců je dobré si čas od času připomenout, že fantazii a kreativitě se skutečně meze nekladou.
