Chris Hemsworth se vrací jako lovec ze světa pohádkového Sněhurky a překvapivě litujeme, že tu radši není Kristen Stewart.
Před čtyřmi lety přišlo americké studio Universal s reimaginací příběhu o Sněhurce a sedmi trpaslících. Vyprávění zbavil disneyovské nasládlosti, a i když byl pro mnoho diváků podřadným kouskem snad už proto, že ústřední roli ztvárnila Kristen Stewart, osobně jsem byl z přístupu nadšen. Film disponoval hutnou atmosférou podpořenou sebejistou vizuální stránkou v režii Ruperta Sanderse, krásnými kamerovými záběry Greiga Frasera, které dokázaly zachytit zemitou špinavost hradního světa i oslnivou nevinnost přírody s mnoha detaily, i scenáristickým přínosem, například tematizací kultu krásy nebo posunutím Sněhurky do aktivní role. Bylo toho hodně a dohromady to tvořilo pozoruhodný snímek. Všechna tato pozitiva připomínám hlavně proto, abychom na ně nezapomněli, protože pokračování filmu se jim vyhýbá jako kořist lovci.
Lovec s tváří Chrise Hemswortha (Thor /2011/) se podle názvu filmu posunul v hierarchii důležitosti z druhého místa na první, i tak není jisté, čí příběh vlastně sledujeme. Nárok vznáší ještě Emily Blunt (Sicario /2015/) jako ledová královna Freya, ať už kvůli tomu, kolik jí je věnováno času, nebo proto, že jako jediná prochází nějakým zajímavým konfliktem a má zásadní úlohu ve vyústění filmu. Navíc zanechává dojem svým ledovým půvabem a skutečností, že je zloduchem z daných okolností, ne z přirozenosti. Ale dejme tomu, že nejdůležitější je lovec.
Dva filmy v jednom
Producenti, scenáristé a všichni, kdo jsou za film zodpovědní, každopádně předvádí se svým dílem tak neuvěřitelné dramaturgické čachry, že minimálně kvůli nim se na film ještě nějakou chvíli nezapomene. Přiznám, že z upoutávek jsem byl dost zmaten ohledně toho, jestli je film pokračováním Sněhurky a lovce, nebo jestli prvnímu filmu předchází. Vzhledem k tomu, že propagace neskryla ani přítomnost Charlize Theron jako královny Ravenny, která na konci Sněhurky a lovce zemřela, hádal by člověk, že to bude prequel. Jenomže jak by potom nemohla lovce znát při událostech v minulém filmu? Odpověď je jednoduchá i děsivá, neboť Lovec: Zimní válka jsou totiž dva filmy v jednom – prequel i sequel, a z toho zkrátka nemohlo vzejít nic dobrého.
Připomeňme ještě, že film Sněhurka a lovec (2012) nebyl kdovíjaký hit, celosvětové utržil méně než čtyři sta milionů dolarů při rozpočtu 170 milionů dolarů. Je tak sice možné, že tvůrci chtěli experimentovat s neobvyklou formou, která rámuje původní film a rozvíjí příběh Lovce, pro nějž byla Sněhurka jenom epizoda, na druhou stranu by z příběhu, kdyby se jím zabývali detailněji, mohlo být filmů víc. Jenomže studio asi cítilo, že materiál je tak problémový a divácky málo atraktivní, že „sérii“ daly jen jednu šanci s tím, že to bude stačit. Však loni studio Universal zjistilo, že si jim víc bude vyplácet Jurský svět nebo Rychle a zběsile.
Scénář spoléhá na zapomnětlivé diváky
Nejvtipnější a zároveň nejsmutnější je, jak hodně se film Lovec: Zimní válka odkazuje na Sněhurku a lovce, a přitom dělá všechno pro to, aby svého předka popřel. S předchozím dílem ho spojuje úvodní slovo vševědoucího vypravěče ve stylu „minule jste viděli“, pak se vrátí před tyto události, aby ve druhé půli zase skočil do budoucnosti a navázal na Sněhurčin příběh. Tvůrci si vzali za cíl rozšířit lovcův příběh, ale vykašlali se přitom na všechny, kteří mají první film rádi, a proto by možná na pokračování zašli. Budu citovat přibližný překlad toho, co řekl lovec, když oplakával zdánlivě mrtvou Sněhurkou.
„Kdysi jsem měl ženu, princezno. Jmenovala se Sára. Když jsem se vrátil z války, táhl se za mnou zápach smrti a vzteku. Nestál jsem za záchranu, ale ona mě zachránila i tak. (…) Jednou jsem ji spustil z očí a najednou byla pryč.“
Nikdo jiný než mrtvá Sněhurka tam nebyl, lovec neměl sebemenší důvod, aby lhal. Jenomže scenáristům pokračování, kteří měli v lecčems příliš bujnou fantazii, v něčem jiném zase byli velmi omezení, se to nehodilo, takže lovcovu minulost zahodili. Což je nonsens, když z toho zároveň vychází. Jediné, co zůstalo platné, je jméno lovcovy ženy. Lovec přitom nebyl úplně přesný v tom, co se stalo jeho manželce, zůstal tu prostor pro manévrování, ale filmaři tuto „historii“ zcela překroutili, aby lovcův životní příběh naroubovali na pohádku o ledové královně.
Lovec: Zimní válka je těchto zpronevěr plný, „přemalování“ se dotýká i Ravenny, které vykouzlili sestru. Co by na to asi řekl Ravennin bratr, bez kterého minule neudělala krok? Tvrdohlavě se šroubuje jiná pohádková postav k pohádce o Sněhurce a k životu lovce. Závěr prvního dílu nechal otevřenou možnost pro to, aby se lovec vydal dál a připletl se do nějakého dobrodružství. Proč ale jednat jednoduše, když lze uvažovat složitě a tvářit se při tom, že se tvoří komplexní univerzum. Škoda jen, že ho tvoří trosky plné domněnek, zkratkovitého chování a jednání bez vysvětlení. (Jak někdo třeba přišel na to, že moc kouzelného zrcadla bude zlomena, když ho přestěhují do lesního Útočiště? Nevíme, ale máme tomu slepě věřit.)
Málo zachrání štáb na místě, před kamerou i za ní. Režisér Rupert Sanders je pryč, momentálně dělá na adaptaci anime Ghost in the Shell. Jeho místo zastoupil Francouz Cedric Nicolas-Troyan. Ani Sanders ani on neměli velké zkušenosti s velkoprodukcí, Nicolas-Troyan ale neuspěl. Velkou překážkou už byl scénář, který neumožňuje s postavami dost dobře hrát, ale i tak s nimi režisér pohybuje až příliš strojeně, bez zaujetí a vše korunuje tristní triková stránka, kterou nezachrání ani kostýmy od tradiční spolupracovnice Tima Burtona Colleen Atwood. Inu, peněz bylo tentokrát méně. Podobně mizerné budou i tržby. Tvůrci prohráli bitvu i válku.
Foto: CinemArt/Universal Pictures
- Info
- Trailer
- Plakát
Režie: Cedric Nicolas-Troyan; Scénář: Evan Spilitopolus, Craig Mazin
Hrají: Chris Hemsworth, Charlize Theron, Jessica Chastain, Emily Blunt, Sam Claflin, Nick Frost
Žánr: fantasy/dobrodružný; Země původu: USA; Stopáž: 114 minut
Premiéra: 21. dubna 2016
Podobné články
Sněhurka je křehká i drsná zároveň
Sněhurka a lovec - když už make-up nestačí a je třeba vysávat dívčiny
Zloba – královna černé magie
Hobit: Bitva pěti armád – trilogie vrcholí, Středozemě se loučí
Sedmý syn – dítě, které nikdo nechce
Legenda o Tarzanovi – potterovský režisér se v džungli neztratil
Louskáček a čtyři říše – příliš tvrdý oříšek pro Disneyho
Hra o trůny – krvavá lázeň Písně ledu a ohně, část I.
