Na New York alias Velké jablko zaútočilo neznámé monstrum a odstartovalo tak nekončící armageddon. Zatím se přesně neví, odkud se vzalo, možná se ale dozvíme víc ze záznamu ztracené kamery patřící jedné z obětí tohoto strašného útoku.
To jsem takhle byla na jedné párty – slavili jsme Robův odjezd do Japonska. S mým přítelem Jasonem, který je mimochodem Robův bratr, jsme se snažili, aby oslava stála za to. Celé to natáčel jeho kamarád Hud na kameru a byla to vážně zábava. Bohužel se pak Rob pohádal se svou ex-přítelkyní Beth – ona odešla a Rob měl po zbytek párty zkaženou náladu. Někdy o půlnoci 22.-23. května 2009 se ale otřásly základy domu, kde jsme slavili. Slyšeli jsme zvláštní kvílení, a tak jsme jako všichni vyšli ven na ulici podívat se, co se to vlastně děje. Nejprve nás napadlo, že se jedná o další teroristický útok, ale to nás přesvědčila o opaku hlava Sochy svobody, která dopadla doprostřed ulice. V dálce bylo vidět ohromné slizké monstrum, jak ničí mrakodrapy na jihu Manhattanu. Propukla panika a všichni dostali strach…
Teď jsme schovaní v podzemí metra, Marlena, moje kamarádka, silně krvácí a Jason je už mrtvý. Hrozně se bojím a nevím, co dělat… Běžíme pomoct Beth, kterou zasypaly trosky domu. Hud celý ten šílený útok natáčí na kameru. Mimochodem, jmenuju se Lily.
Už dlouho jste neviděli nic originálního, ale zároveň kvalitního? „Monstrum“ si klidně pusťte žilou. Kolem tohoto snímku bylo dlouho „tajemno“, tvůrci nechtěli v žádném případě prozradit, o co se v něm jedná, a trailer nám toho taky moc nepověděl. Jediné, co divák věděl, bylo, že „něco“ ničí New York. Po Velkém jablku, jak se této metropoli říká, taky prý pobíhá parta dvacetiletých kamarádů a jeden z nich všechno natáčí na ruční kameru. Pokud se vám líbila první série seriálu Ztraceni, u Monstra budete mít filmový orgasmus. Kamera se míhá, jste napnuti jako tanga pornoherce a vy pořád ne a ne přijít na to, co vlastně ten New York ničí. Pozor, ne všechny filmy musí mít nutně pointu.
Jméno, které krouží kolem tohoto dílka, je J. J. Abrams – jméno producenta zmíněných Ztracených, seriálu Alias a také Monstra (plus si zascénáristoval ve filmu Armageddon). To samo by už mělo být lákadlem. Jako ve zbylých jmenovaných tu je slušně budovaná atmosféra a o akci taky není nouze. Typickým prvkem je fakt, že divák se neustále snaží zjistit, o co vlastně celou dobu jde. Láme si hlavu, postupně odkrývá skryté fakty ohledně útoku příšery, ale stejně tvůrcům do všech karet nevidí. Významným plus je, že po New Yorku nepobíhá uječená Keira Knightley a ani Bruce Willis nezachraňuje celý svět (tentokrát to McClane holt nestih). Velice pravděpodobně žádného z herců nepoznáte – tváře mladých herců vám budou možná sympatické, možná se slečnám zalíbí Rob (Michael-Stahl David), ale tím to končí. Přiznejme si, že zde nepředvádí žádný nezapomenutelný herecký koncert, ale Monstrum o tom ani není. Zkuste si představit, že jste doma a najednou se země zatřese tak, že chudák rybička vypadlá z akvárka to na koberci nevydejchá. Vykouknete z okna a na vás se zubí příšera vysoká jako mrakodrap. Začnete řešit hluboká psychická traumata? Během úprku před sežráním si projdete výraznou duševní změnou a uvědomíte si, že byste měli víc pomáhat charitě? Ne, začnete panikařit, myslet na své blízké, kteří jsou teď bůhvíkde (hmm, možná v epicentru řádění monstra?), a případně popadnete nejbližší kameru, protože vaše vnoučata tohle prostě musí vidět.
Realističnost filmu se autorům povedla na jedničku. Připadáte si, jako kdybyste s partou kamarádů skutečně zdrhali před obrovskou potvorou. Jen s tou výjimkou, že vy se nemusíte bát, že v příští chvíli vás to možná rozšlápne. Za tím také stojí roztěkaná kamera, kterou jsou natočeny všechny scény. Nevím jak vy, ale po zhlédnutí traileru jsem se bála, že až uvidím celý film, buď mě rozbolí hlava nebo se pozvracím díky simulaci mořské nemoci. Vůbec ne. Kamera není sice stabilní, jako u ostatních snímků, zato ale stíháte pohyby všech aktérů a nic se vám neplete, o nějakém zvracení se nedá ani polemizovat.
Slyšela jsem hodně negativních komentářů, že je zde až moc klišé a hloupých lekaček. Upřímně…já se nelekla ani jednou…ale možná pisatelé komentářů jsou přecitlivělí, co já vím. Jako klišé by se možná mohla zdát hlavní zápletka (jednu Godzillu jsme tu už měli…) a putování za kamarádkou uvězněnou v sutinách Time Warner Centra, kde monstrum zrovna čirou náhodou „operuje“. To také částečně sráží na mém osobním hodnocení. A teď to hlavní – tenhle film vás buď šíleně nadchne, a nebo se vrátíte z kina a budete šíleně naštvaní. Mám drobný problém. Vzhledem k tomu, že vám nechci vyzradit děj, nemůžu sdělit, o čem to tu vlastně blábolím. Je to na vás. Do kina si zajděte, pokud se vám líbila Záhada Blair Witch, která je vlastně budovaná na stejném způsobu natočení, akorát se jedná o horor a ne sci-fi. Také doporučuji těm, kteří milují překvapení, kteří chtějí o filmu přemýšlet i týden po zhlédnutí a především těm, kteří když je snímek chytne, sednou k internetu a snaží se o něm najít co nejvíce informací. Pokud si ale nechcete „domýšlet“ různá skrytá fakta ohledně děje a radši si skočíte na Transformery, u kterých prostě vypnete a relaxujete, tohle pro vás není.
P. S. Jestli jste film už viděli a máte ještě nějaké otázky (já taky měla, zcela vás chápu), pak klikněte na http://imdb.com/title/tt1060277/faq – odpovědi najdete.
P.P.S. Ještě upozornění – nečekejte, až skončí titulky. Za nimi už prostě nic není, i když byste si mohli myslet opak. Akorát uslyšíte perfektní skladbu od Michaela Giacchina – Roar!, což docela překvapí – film bez hudby (pokud pominete písničky, co hrají během párty na začátku), jehož titulky doprovází geniální main theme? Paráda!
P.P.P.S Ne, tohle je už vážně poslední. Já jen…víte, že poslední věta, která zazní těsně před titulky, je zmateně zašeptané: „.evila llits s’tI“ (v překladu „.uvižan ej ot dářop ětšeJ“)?
Hodnocení:
- New Yorku, miluji Tě - 27.1.2010
- Sherlock Holmes - 9.1.2010
- Zombieland - 4.12.2009
