Robocop – režisér Elitní jednotky úspěšně oživil kyborga

8.2.2014 at 10:14  •  Posted in Recenze by

Móda pro letošní rok: černá. Robocop změnil šatník, ale i tak má remake Verhoevenovy slavné sci-fi co nabídnout.

 

Brazilský režisér José Padilha proslul před několika lety ve své domovině především dvěma filmy o speciální policejní jednotce operující v Rio de Janeiru – Tropa de Elite (Elitní jednotka). Po pokračování, které sklidilo opět velký úspěch jak u kritiků, tak u diváků, se po talentovaném režisérovi začal poohlížet i Hollywood. Padilha se nakonec ujal remaku Robocopa – slavné akční sci-fi z konce 80. let. Během natáčení unikly informace o tvůrčích neshodách režiséra se studiem a mnoho fanoušků se obávalo velkého zklamání. Jak tedy nový Robocop dopadl?

Rok 2028. Alex Murphy je policistou v americkém Detroitu. Při vyšetřování případu je na něj ale spáchán útok a Murphyho jedinou šancí je na přežití je zkusit stát se součástí speciálního vývojářského programu společnosti OmniCorp, kde bude většina jeho těla nahrazena odolnými robotickými částmi, které bude moci ovládat a pokračovat v boji s městským zločinem jako superpolicista.

robocop_2014_2

Blockbuster, který má mozek, ale ne svaly

Robocop překvapí především tím, že se nesnaží uspěchat vznik hrdiny, aby už mohlo dojít na očekávanou akci. Naopak v centru dění je samotný Alex Murphy. Film nás provede morálními dilematy, která vyplývají z podstaty existence „robopoldy“. Ten je, podobně jako mnoho komiksových postav, hrdinou z donucení. Nemá jinou možnost přežití, než přijmout své technologizované já. Snímek zajímavě staví do konfliktu zájmy a cítění lidské bytosti včetně jejích nedostatků proti zájmům nadnárodní korporace, která investovala obrovské peníze a chce výsledky podle svých představ i za cenu omezení svobodného přemýšlení a rozhodování člověka. Tato (ne)etika velkých korporací, kterým jde o co největší profit, k jehož získání se snaží jakkoli otočit veřejné mínění na svoji stranu, je tu zábavně několikrát tematizována.

Pokud se nový Robocop konečně dostane k akci, je takových scén minimum, což je v kontrastu se stamilionovým rozpočtem. Situaci přitom významně zhoršuje jejich kvalita. Jde jen o několik neosobně natočených přestřelek bez intenzivnějšího zápalu nebo citu pro detail. Nenudí, ale ani nijak zvlášť nebaví. Navíc se o filmu již delší dobu vědělo, že mu byl udělen „mírný“ rating PG-13, což prakticky znamená absenci krvavých scén. Určitě to není zásadní nedostatek, ale ostřejší pojetí scén by Robocopovi prospělo. Tím se rýsuje největší rozdíl oproti původnímu filmu, kde se násilím nešetřilo. CGI triky jsou používány relativně vkusně, avšak minimálně jednou zamrzí jejich okaté použití, a to třeba při explozi, která zraní Murphyho.

robocop_2014_3

Známé tváře v menších rolích

V hlavní roli robotického policisty se představí širšímu publiku dosud nepříliš známý švédsko-americký herec Joel Kinnaman. Hodně fanoušků mělo obavy, jak dokáže navázat na populárního Petera Wellera z původního filmu. Bez problémů svou roli zvládá – jeho Robocop má city a zároveň dokáže být cynickým zabijákem. Ředitele korporace OmniCorp ztvárnil Michael Keaton (Batman z filmů Tima Burtona) a jeho role „sympatického hajzla“ je pojata (oproti jiným, řvoucím a nespokojeným záporákům) jako pozitivně naladěný, neustále profesionální manažer, který se snaží problémy konstruktivně řešit.

Zajímavou a velkou roli má i Gary Oldman jako Dr. Norton, tvůrce Robocopa, který se zmítá v pasti mezi zájmy svého zaměstnavatele a vlastním svědomím. Slabinou je ale Murphyho manželka v podání Abbie Cornish. Nevýrazná role trpící ženy a jejího syna jsou zde pravděpodobně jen proto, aby byly uspokojeny „rodinné“ požadavky studia.

Jay Baruchel má malou roli Toma Popea z marketingového oddělení OmniCorpu a jeho úkolem je pouze zajistit několik vtipných momentů. Osobně mi toto obsazování známých tváří do malých rolí ve vážných filmech přijde rušivé, obzvláště v tomto případě, kdy máme herce spojeného s přisprostlými komediemi. Samuel L. Jackson jako televizní moderátor Pat Novak zajišťuje lehkou mediální satiru, která byla ještě výraznější v původním filmu.

robocop_2014_4

Dobrý základ do budoucna

Nový Robocop ve výsledku zdaleka není bez chyb, pro fanoušky akčních filmů by mohl být málo nabitý a v rovině lidského dramatu rovněž není stav ideální (viz manželka), avšak základní dramatická kostra je stejně pevná jako Murphyho nové kybertělo.

robocop_2014_5

Nechtěné myšlenky však budí představa, jak by film vypadal, kdyby měl José Padilha plnou kontrolu nad projektem. Robocop startuje v amerických kinech až týden po české premiéře a na základě výdělků bude studio rozhodovat, zda natočí pokračování a jak jej uchopí. První film rozhodně nastínil dostatek dramatických motivů, které by se mohly dále rozvíjet, a byla by škoda, kdyby se z Robocopa stal jen akční výplach bez lidské tváře.

(7/10)

Autor: Martin Mrhálek