Rodinný film – ve čtveřici v kleci

0
18.2.2016 at 21:31  •  Posted in Recenze by  •  0 Comments

Absolvent FAMU a režisér slovinského původu Olmo Omerzu svým silným dramatem vytahuje žánr z marasmu nepovedených českých tragikomedií.

 

   Uvedení Rodinného filmu do českých kin je unikátní. Nebývá zvykem, aby český snímek vstoupil do tuzemské distribuce až po půlročním objíždění festivalů ve světě. V září se promítal v San Sebastiánu a v říjnu byl dokonce součástí hlavní soutěže v Tokiu, kde obdržel cenu za Nejlepší umělecký přínos. Následovala přehlídka v Chotěbuzu a Lublani (cena kritiků FIPRESCI), soutěže v Záhřebu a ve Francii na Les Arcs a také promítání na Turínském filmovém festivalu. Malý festivalový hit tak už přichází do široké distribuce s pověstí jednoho z těch českých filmů, který se těší přízni kritiků a jehož zhlédnutí nevyvolává bolehlav.

rodinny film 4

 

Příliš zranitelná rodina

   Jednatřicetiletému režisérovi Olmu Omerzovi pomohly k festivalovému úspěchu zajisté dobré ohlasy z uvedení středometrážního snímku Příliš mladá noc (2012) na Berlinale a dalších přehlídkách. Při zohlednění jeho další tvorby (například studentského filmu Druhé dějství /2008/ nebo kraťasu Pevnost /2013/) je vidět zřetelná autorská linie, která z režiséra dělá jednu z nejpozoruhodnějších osob české kinematografie.

   Stručně řečeno je film příběhem rodiny, která v rozkolísané podobě objevuje své potlačené slabosti. Movití rodiče (Karel Roden a Vanda Hybnerová) a jejich pes odlétají, aby se plavili na jachtě. V Praze zanechají dospělou dceru (Jenovéfa Boková) a patnáctiletého syna (Daniel Kadlec). Když dojde v teenagerově případě na záškoláctví, zakročí strýc (Martin Pechlát). A ve skříni je náhle k nalezení jeden pořádně velký kostlivec.

rodinny film 1

 

Pevná režie je cesta

   Jak už to v českých psychologických dramatem bývá, ozvláštnění probíhá spíše na rovině formy než tématu. Omerzův snímek se zabývá standardním vypravěčským schématem rodinné krize, která je u nás často k vidění v kinech (Pojedeme k moři /2014/). Zásluhou telenovel si pak pravidelnou dávku emocí můžeme dopřát i doma, a to v podstatě každodenně. Z hlediska režijního vedení, tedy skloubení všech stylistických složek, se ale jedná o výjimečně vyzrálý počin, který rezonuje i několik dní po zhlédnutí.

   Jedna ze skvěle zvládnutých formálních složek, která je takřka od první minuty rozpoznatelná, je práce s prostorem před kamerou. Stejně jako v Příliš mladé noci, v níž byl ústřední byt postaven ve filmovém studiu, je pro Omerza nesmírně důležitá kontrola obrazu. Výprava, kostýmy, herci, osvětlení, to všechno se stává prostředky k vytváření promyšlených významotvorných kompozic. Žádná ze složek na sebe neupozorňuje a vše je v dokonalém souladu. Velkorysé, ale vybledle chladné vybavení bytu vypovídá nejen o finančním zajištění rodiny, ale i o povrchní sterilitě a prázdnotě, která se jejími útrobami rozkládá.

rodinny film 3

 

Plnohodnotné postavy

   Herci jsou v prostředí přesně vedeni a svou pozicí nás často spravují o napětí mezi postavami. Ty nejsou jen nabízejícími se typy (vyrovnaný otec, starostlivá matka, rebelující syn), ale plastickými figurami, jejichž psychologický profil se v průběhu vyprávění postupně odhaluje. Výjimkou je postava dceřiny kamarádky a mladé femme fatale Elišky Křenkové, jež se vyprofiluje už na začátku a výrazným vývojem neprojde. Přeci jen jde ale o „rodinný film“ a ona je vnější silou, která jisté tragédie dá do pohybu, než aby je vědomě způsobila.

   Herecké výkony jsou výborné, nejen v případě standardně soustředěného Karla Rodena, který na festivalu v Cottbusu obdržel cenu za nejlepší herecký výkon. Když byla řeč o autorské linii, Omerzu po Příliš dlouhé noci opět úspěšně vede mladé herce, v tomto případě debutujícího Daniela Kadlece. Skvěle si pak s mladšími herci rozumí Martin Pechlát v mnohovrstevnaté roli.

rodinny film 5

 

   Jak už upozornil režisér Bryan Singer na festivalu v Tokiu, neméně pozornosti si zaslouží pes Otto, přesněji řečeno trojice psů, která ho „hrála“. O odvaze režiséra a scenáristy (Omerzu je autorem spolu s Nebojšou Pop-Tasićem) svědčí, že je mu v druhé polovině snímku věnována samostatná linie z jeho pohledu. Ottovo počínání, bravurně sestříhané do kompaktních sekvencí, je odrazem rodinné krize, která se paralelně k ní odvíjí. V podání Omerza je pes ironickou metaforou šťastné rodiny, jakýmsi formálním stvrzením její soudržnosti. Jeho rovina navíc skvěle rytmizuje děj a vnáší do dramatu cosi originálního.

S příchutí melodramatu

   Podobně jako v Příliš mladé noci a Pevnosti je ve filmu precizní práce se zvukem. Hudební dramaturgie je výrazná ve scénách z Prahy a s ruchy je kvalitně zacházeno zejména v částí u moře na izolovaném ostrově. Nemluvíme jen o českém kontextu, ale o světovém, takřka se vyrovnávající na Oscara nominovanému zvukovému mixu z Trosečníka (2000).

rodinny film 6

 

   Samozřejmě jsou zde k nalezení pasáže, které plně nefungují – v posledním aktu přichází dvě tragédie nečekaně po sobě. Ačkoli z jedné přirozeně plyne druhá, zdá se trochu manipulující, neboť je v předchozím dění jen naznačená a je těžké si jí všimnout pro její melodramatický charakter. Plně nesouzní s jinak autenticky působícím snímkem. To je ale jen jedna výtka pro vyzrálý snímek, který vrací českému filmovému dramatu trochu důstojnosti po rozplizlých tragikomediích.

(8/10)

  • Info
  • Trailer
  • Plakát
Originální název: Rodinný film

Režie: Olmo Omerzu, Scénář: Olmo Omerzu, Nebojša Pop-Tasić

Hrají: Karel Roden, Vanda Hybnerová, Jenovéfa Boková, Daniel Kadlec, Martin Pechlát, Eliška Křenková

Žánr: drama, Země původu: Česká republika, Stopáž: 95 minut

Premiéra: 18. únor 2016

Rodinný film plakát

Přečteno: 430x

Marek Koutesh

Marek Koutesh

Cynický cinefil snažící se neustále rozšiřovat své obzory. Milovník zejména klasického a Nového Hollywoodu. Mezi jeho nejoblíbenější tvůrce patří Alfred Hitchock, Martin Scorsese, Steven Spielberg, Andrej Tarkovskij a Jacques Tati. Čtenář, posluchač hudby i počítačový hráč. Momentálně frekventant filmových studií na FFUK. Na Moviescreen přispívá od roku 2013.
Marek Koutesh

Napsat komentář

Starší příspěvky:
Deadpool – antihrdina, který zabíjí mačetami a znásilňuje slovy

Užvaněný a pološílený Deadpool se nemůže dočkat, až nám vnutí svou dávku (humoru) klidně i násilím!    Váš přátelský soused?...

Zavřít