Rodinný film – ve čtveřici v kleci

0
18.2.2016 at 21:31  •  Posted in Recenze by  •  0 Comments

Absolvent FAMU a režisér slovinského původu Olmo Omerzu svým silným dramatem vytahuje žánr z marasmu nepovedených českých tragikomedií.

 

   Uvedení Rodinného filmu do českých kin je unikátní. Nebývá zvykem, aby český snímek vstoupil do tuzemské distribuce až po půlročním objíždění festivalů ve světě. V září se promítal v San Sebastiánu a v říjnu byl dokonce součástí hlavní soutěže v Tokiu, kde obdržel cenu za Nejlepší umělecký přínos. Následovala přehlídka v Chotěbuzu a Lublani (cena kritiků FIPRESCI), soutěže v Záhřebu a ve Francii na Les Arcs a také promítání na Turínském filmovém festivalu. Malý festivalový hit tak už přichází do široké distribuce s pověstí jednoho z těch českých filmů, který se těší přízni kritiků a jehož zhlédnutí nevyvolává bolehlav.

rodinny film 4

 

Příliš zranitelná rodina

   Jednatřicetiletému režisérovi Olmu Omerzovi pomohly k festivalovému úspěchu zajisté dobré ohlasy z uvedení středometrážního snímku Příliš mladá noc (2012) na Berlinale a dalších přehlídkách. Při zohlednění jeho další tvorby (například studentského filmu Druhé dějství /2008/ nebo kraťasu Pevnost /2013/) je vidět zřetelná autorská linie, která z režiséra dělá jednu z nejpozoruhodnějších osob české kinematografie.

   Stručně řečeno je film příběhem rodiny, která v rozkolísané podobě objevuje své potlačené slabosti. Movití rodiče (Karel Roden a Vanda Hybnerová) a jejich pes odlétají, aby se plavili na jachtě. V Praze zanechají dospělou dceru (Jenovéfa Boková) a patnáctiletého syna (Daniel Kadlec). Když dojde v teenagerově případě na záškoláctví, zakročí strýc (Martin Pechlát). A ve skříni je náhle k nalezení jeden pořádně velký kostlivec.

rodinny film 1

 

Pevná režie je cesta

   Jak už to v českých psychologických dramatem bývá, ozvláštnění probíhá spíše na rovině formy než tématu. Omerzův snímek se zabývá standardním vypravěčským schématem rodinné krize, která je u nás často k vidění v kinech (Pojedeme k moři /2014/). Zásluhou telenovel si pak pravidelnou dávku emocí můžeme dopřát i doma, a to v podstatě každodenně. Z hlediska režijního vedení, tedy skloubení všech stylistických složek, se ale jedná o výjimečně vyzrálý počin, který rezonuje i několik dní po zhlédnutí.

   Jedna ze skvěle zvládnutých formálních složek, která je takřka od první minuty rozpoznatelná, je práce s prostorem před kamerou. Stejně jako v Příliš mladé noci, v níž byl ústřední byt postaven ve filmovém studiu, je pro Omerza nesmírně důležitá kontrola obrazu. Výprava, kostýmy, herci, osvětlení, to všechno se stává prostředky k vytváření promyšlených významotvorných kompozic. Žádná ze složek na sebe neupozorňuje a vše je v dokonalém souladu. Velkorysé, ale vybledle chladné vybavení bytu vypovídá nejen o finančním zajištění rodiny, ale i o povrchní sterilitě a prázdnotě, která se jejími útrobami rozkládá.

rodinny film 3

 

Plnohodnotné postavy

   Herci jsou v prostředí přesně vedeni a svou pozicí nás často spravují o napětí mezi postavami. Ty nejsou jen nabízejícími se typy (vyrovnaný otec, starostlivá matka, rebelující syn), ale plastickými figurami, jejichž psychologický profil se v průběhu vyprávění postupně odhaluje. Výjimkou je postava dceřiny kamarádky a mladé femme fatale Elišky Křenkové, jež se vyprofiluje už na začátku a výrazným vývojem neprojde. Přeci jen jde ale o „rodinný film“ a ona je vnější silou, která jisté tragédie dá do pohybu, než aby je vědomě způsobila.

   Herecké výkony jsou výborné, nejen v případě standardně soustředěného Karla Rodena, který na festivalu v Cottbusu obdržel cenu za nejlepší herecký výkon. Když byla řeč o autorské linii, Omerzu po Příliš dlouhé noci opět úspěšně vede mladé herce, v tomto případě debutujícího Daniela Kadlece. Skvěle si pak s mladšími herci rozumí Martin Pechlát v mnohovrstevnaté roli.

rodinny film 5

 

   Jak už upozornil režisér Bryan Singer na festivalu v Tokiu, neméně pozornosti si zaslouží pes Otto, přesněji řečeno trojice psů, která ho „hrála“. O odvaze režiséra a scenáristy (Omerzu je autorem spolu s Nebojšou Pop-Tasićem) svědčí, že je mu v druhé polovině snímku věnována samostatná linie z jeho pohledu. Ottovo počínání, bravurně sestříhané do kompaktních sekvencí, je odrazem rodinné krize, která se paralelně k ní odvíjí. V podání Omerza je pes ironickou metaforou šťastné rodiny, jakýmsi formálním stvrzením její soudržnosti. Jeho rovina navíc skvěle rytmizuje děj a vnáší do dramatu cosi originálního.

S příchutí melodramatu

   Podobně jako v Příliš mladé noci a Pevnosti je ve filmu precizní práce se zvukem. Hudební dramaturgie je výrazná ve scénách z Prahy a s ruchy je kvalitně zacházeno zejména v částí u moře na izolovaném ostrově. Nemluvíme jen o českém kontextu, ale o světovém, takřka se vyrovnávající na Oscara nominovanému zvukovému mixu z Trosečníka (2000).

rodinny film 6

 

   Samozřejmě jsou zde k nalezení pasáže, které plně nefungují – v posledním aktu přichází dvě tragédie nečekaně po sobě. Ačkoli z jedné přirozeně plyne druhá, zdá se trochu manipulující, neboť je v předchozím dění jen naznačená a je těžké si jí všimnout pro její melodramatický charakter. Plně nesouzní s jinak autenticky působícím snímkem. To je ale jen jedna výtka pro vyzrálý snímek, který vrací českému filmovému dramatu trochu důstojnosti po rozplizlých tragikomediích.

(8/10)

  • Info
  • Trailer
  • Plakát
Originální název: Rodinný film

Režie: Olmo Omerzu, Scénář: Olmo Omerzu, Nebojša Pop-Tasić

Hrají: Karel Roden, Vanda Hybnerová, Jenovéfa Boková, Daniel Kadlec, Martin Pechlát, Eliška Křenková

Žánr: drama, Země původu: Česká republika, Stopáž: 95 minut

Premiéra: 18. únor 2016

Rodinný film plakát

Přečteno: 448x

Marek Koutesh

Marek Koutesh

Cynický cinefil snažící se neustále rozšiřovat své obzory. Milovník zejména klasického a Nového Hollywoodu. Mezi jeho nejoblíbenější tvůrce patří Alfred Hitchock, Martin Scorsese, Steven Spielberg, Andrej Tarkovskij a Jacques Tati. Čtenář, posluchač hudby i počítačový hráč. Momentálně student filmových studií na FFUK. Na Moviescreen přispívá od roku 2013.
Marek Koutesh

Napsat komentář

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

Starší příspěvky:
Deadpool – antihrdina, který zabíjí mačetami a znásilňuje slovy

Užvaněný a pološílený Deadpool se nemůže dočkat, až nám vnutí svou dávku (humoru) klidně i násilím!    Váš přátelský soused?...

Zavřít