Dánská dívka – transsexuál jak malovaný

21.2.2016 at 15:34  •  Posted in Recenze by

Koktavý král, zpívající revolucionáři a nakonec kreslíř s duší ženy. Tom Hooper pokračuje v historické sérii s herecky silným filmem.

 

Brit Tom Hooper se snaží k tématu nejasné sexuální identity přistupovat s maximální mírou citlivosti. Na jedné straně mu to umožňuje vykreslit hlavní postavu Einara Wegenera přes jeho zvýšenou vnímavost, skrze kterou se na povrch dere jeho potlačovaná ženská identita. Notuje si přitom s klavírními tóny Alexandra Desplata i kamerou Dannyho Cohena zaměřenou na detail. Na druhou stranu může být nařčen z příliš velké lyrizace bez ochoty zkoumat palčivá zákoutí genderu. Když vše začíná, má to lehký až komediální nádech, jakmile je ale překročena mez, z dramatu mrazí.

Hlavní oporu má režisér v Eddiem Redmaynovi, který po oscarovém úspěchu s ikonou světa vědy Stephenem Hawkingem a mnohými zavrhované zlodušské etudě v Jupiteru vychází (2015) prozkoumává nové teritorium. Dánského malíře Wegenera, který se rozhodne změnit v ženu, ztvárňuje s děsivou samozřejmostí. V ženské podobě je takřka nefalšovaný, nikdy ale nezapomíná na to, že hraje muže v ženských šatech, respektive ženu v mužském těle.

Mísí nejistotu a stud a v jeho chování je příznačná křeč. Co bychom mohli brát jako projev neobratnosti křičící, že Redmayne nalezl své hranice, lze spíš chápat jako projev zmatku samotné postavy. Hooper se však naneštěstí tolik soustředí na to, aby se herec stal postavou a chápali jsme jeho emoce, že mu skutečně nezbývá prostor na odvážnější průzkum tématu. Nahota herců se počítat nedá.

danskadivka

 

Zkoušené manželství

Ještě zkraje vypíchne motiv rozdílnosti mezi tím, když ženy hledí na muže a když muži na ženu, ale poté, co zkusí „problém“ řešit u doktorů, stáhne se Wegener i s manželkou do soukromí. Vše se tak stočí k vztahové rovině, díky které může zazářit i Redmaynova herecká partnerka Alicia Vikander, společnost však zůstává stranou.

Pro Vikander musela být tato role také těžká, i když nemusela zkoumat vnitřní uvažování člověka, kterému tělo říká něco jiného, než je. Paradoxním detailem je, že Wegener v jedné scéně říká, že tohle není jeho tělo, přitom je to právě jeho tělo, které mu vytváří v mozku zdání, že má být jiného pohlaví. Vikander ale jako manželka v podstatě pomáhá rozdmýchat v manželovi ženské cítění a následně se musí vyrovnat s tím, že její láska ji nutí partnerovi pomáhat, i když to znamená jeho proměnu v ženu, což jejich vztah ničí. Její sebejistá a rozverná povaha čelí velkému tlaku, se kterým statečně bojuje, i když se bitva zdá marná.

Desplatův soundtrack v mnohých chvílích potemní a potvrzuje, že z jistého úhlu sledujeme tragický příběh. Nejenom proto, jak to s Wegenerem dopadne, ale protože jeho změna v ženu s sebou neodvratně nese krach krásného a hlubokého vztahu s manželkou.

 

Hledání přirozenosti

Zaniká ale ještě něco – malířská osobnost. Tím, že se stává Wegener ženou, přestává být malířem a v této rovině lze zachytit otazník nad tím, co je přirozenější. Jeho výtvarné dovednosti totiž dávají vzniknout úžasným přírodním výjevům, v ženských šatech už však další krajiny není schopen. Šlo tak jenom o náhražku jeho „přirozenosti“, kterou je ženství? Nebo naopak dává propuknout silám, které jsou tak destruktivní, že ničí i jeho přirozený výtvarný talent? Tato diskuse je vedena mlčky, ale provokuje myšlenky i do dnešní doby, pro kterou je fenomén transgenderu stále okrajový a odstrkovaný.

Výtvarníky ale v sobě po celou dobu nedokážou zapřít sami tvůrci. Režisérův dvorní kameraman sice porušuje všechna možná pravidla podobně jako v Králově řeči (2010) a rámuje kompozice s dramaturgickou ledabylostí, ale díky tomu vznikají nádherně komponované záběry, ať už barvitě košaté, opěvující dánskou krajinu a architekturu nebo inscenující portréty postav lemované rámy dveří.

Dánská dívka široce zachytává emoce vztahu zkomplikovaného zmatenou identitou, a předvádí tak v zásadě nevšední love story, k psychologicko-biologicko-sociologickému rozboru transsexuality se nicméně dostává spíš nárazově. Na dramatičnosti příběhu a tragičnosti takové situace to ale neubírá.

P.S. Hollywoodem nechodí moc režisérů, kteří by za svůj život změnili pohlaví. Z hlavy si vzpomeneme jedině na známý případ bratrů Wachovských, z kterých jsou nyní bratr a sestra. Laně Wachovské přitom nezapomněl Tom Hooper v závěrečných titulcích své lekce z dějin transsexuality poděkovat.

(7/10)

  • Info
  • Trailer
  • Plakát

Originální název: The Danish Girl

Režie: Tom Hooper, Scénář: Lucinda Coxon, David Ebershoff

Hrají: Eddie Redmayne, Alicia Vikander, Ben Whishaw, Sebastian Koch, Amber Heard, Matthias Schoenaerts

Žánr: drama, Země původu: Velká Británie/USA, Stopáž: 119 minut

Premiéra: 4. únor 2016

Dánská dívka - plakát

Adam Fiala