Tuctové drama? Ano a ne. Nebo spíš kéž by!
Robert Miller si v šedesáti žije na vysoké noze. Spravuje hedgeový fond a plánuje prodávat s tučným ziskem. Tlačí ho ale tak trochu čas, protože hrozba odhalení některých nestandardních praktik, které by mohlo vést k dvaceti letům v chládku, postupně sílí. Když se ještě Miller během pracovního vypětí, trpčeného váhavým protějškem v jednání, pokouší obhospodařovat nejen hýčkanou rodinu, ale také výrazně mladší milenku, je toho na něj trochu moc a nezbývá mu, než si na chvíli oddechnout za volantem. To obvykle nedopadá dobře.
Auto nadranc, milenka v pánu, vnitřní zranění na náladě taky nepřidá. Aspoň že to auto bylo její. V záplavě ohně vybouchlo, takže by to celé ani nemuselo prasknout. Miller se rozhodne zneužít jednoho čerstvě počestného prosťáčka k tajnému návratu domů a pokusí se dotáhnout obchod do konce, než bude pozdě.
(Bez)charakterní postavy
V celovečerním filmu debutující režisér Nicholas Jarecki má očividně k tématu pokřivených zbohatlických osudů blízko. Smrtelné lži si sám napsal a je autorem scénáře také pět let starého společensky kritického (a dost kriticky přijatého) snímku Informátoři. Zatímco tehdy se při zkoumání snobských a jiných neduhů tak trochu experimentovalo s mozaikovitou formou, Jareckiho nový film je lineárním a komplexním zachycením jednoho komplikovaného osudu a hned několika charakterových typů. Veškeré dění se samozřejmě točí okolo Roberta Millera v podání Richarda Gerea.
Ten se dokonale posadil do role zazobaného rádoby blazeovaného otce od rodiny, natolik ztraceného ve svých egoistických rejdech, že nedokáže rozpoznat snahu o zajištění rodiny od ubližování svým nejbližším. Miller se však v Gereově podání stává skutečně živou osobností, jíž nejsou lhostejné zájmy příbuzných, přátel ani zaměstnanců, které pomalu zatahuje do těžkého problému. Škoda, že se celý život věnoval kličkování na finančních trzích. Při tom se zkrátka sem tam nějaký kužel pokácí.
Vše na svém místě
Zkušený herec si téměř krade film pro sebe, logicky dostal hodně prostoru pro herecké vybytí. Slovo téměř je však v předchozí tezi na místě. Všichni ostatní protagonisté si totiž ve vedlejších rolích taktéž nemohou stěžovat, že by na place byli pouze do počtu. Díky vcelku jednoduchému ději, režijnímu a střihačskému citu pro rytmus a pozorné kameře zkušeného Francouze Yoricka Le Saux (navrch přidejme citlivé a důvtipné podbarvení všech zvolňujících scén nenápadnými hudebními motivy Cliffa Martineze – mj. Nákaza, Drive) mají všichni dostatek času projevit svoje city i motivace i bez zbytečně šroubovaných dialogů.
Herci dostali ideální příležitost ukázat, co v nich je, ať jde o Susan Sarandon v roli rodinu zoufale tmelící manželky, Tima Rotha v úloze podezřívavého detektiva, nebo Natea Parkera jako Robertova důvěrníka a jednoho z těch, kteří se musí rozhodovat, jak hluboko chtějí s titulním nešťastníkem zabřednout. Příběh se tedy dá s charaktery skutečně téměř žít a momentů pro pocitové ztotožnění s jejich dilematy je dostatek.
Thriller bez napětí, zážitek bez pohnutí
Film tak příjemně uplyne, odvypráví, co potřebuje, a nabídne divákům docela silné lidské momenty. V centru však stojí charakterně taková postava, že se v podstatě nedostaví žádný skutečně vypjatý a nesnesitelně přitažlivý moment, který by povýšil solidní podívanou na působivý prožitek. Proč se bát o osud Roberta Millera či jeho blízkých? V dramatu je třeba, aby na účinkujících záleželo, ať už na jejich úspěchu, nebo pádu. V tomto případě je obojí možné východisko vlastně nezajímavé. To dokazuje právě absence dramatického vrcholu (ten naznačený je nakonec trochu vykastrovaný takovým milým, ale z tohoto pohledu koncepčně nepatřičným dialogovým odlehčením) i závěrečného zvratu, vystřízlivění, prozření či překvapení.
Smrtelné lži ničím nezvednou ze židle a to, že jim rutinně nelze téměř nic vytknout, by mělo být spíše příjemným standardem, jakkoliv to nebývá u podobných produkcí pravidlem. Snímek lze přímo doporučit spíše kvůli dílčím záležitostem, jako je neurážející děj nebo další přitažlivý návrat (už čtyřiašedesátiletého) prince z Pretty Woman v zajímavé roli na plátno. To může být jako výčet důvodů k návštěvě kina málo.
- Ambition – vizuální hostina od režiséra Zaklínače - 22.11.2015
- REDAKČNÍ STŘIŽNA: Katniss, Depp, Jolie, Clapton i české 3D - 21.11.2015
- Legendy zločinu – Tom Hardy s Tomem Hardym se překonávají - 15.10.2015
