Konec druhé světové války z jiného úhlu.
Téma druhé světové války se všemi přidruženými aspekty je a bude věčným tématem pro umělecké ztvárnění. Jak ale víme, kvantita není kvalita, a tak se divák musí občas ptát, jestli není lepší sáhnout po Pianistovi či Schindlerově seznamu, který co nevidět vyjde i u nás na Blu-ray, než investovat čas a peníze do nejistého výsledku nového filmu. V případě Lore stojí za to dát šanci aspoň úvaze. Vodítkem je, že velký válečný film se sentimentem se nekoná.
Poražení nacisté
Při zpracování období válečného konfliktu, do nějž Hitler zavlekl bezmála celý svět, se většinou neschůdněji volí cesta souznění s oběťmi. Univerzálně se jimi stali Židé, přestože utlačovaných etnik, která nevyhovovala představám o čisté germánské krvi, bylo víc. Lore je tak osvěžující v tom, že příběh nesleduje primárně pohledem obětí, ale domnělé nadřazené třídy, která se dostává do úzkých. Ústředními protagonisty jsou pak pouze děti.
Válka končí a nacistická ideologie míří k neslavnému konci. Uvědomuje si to i jeden pohlavár, který odváží svou ženu a pět svých dětí do odlehlé chaty v lesích. Děti nakonec opustí oba rodiče a nejstarší Lore se rozhodne sebrat děti a dostat se do Hamburku k babičce. Jenomže musí překonat velkou vzdálenost, kterou jim ztěžuje poválečná podoba Německa rozděleného do čtyř samostatných zón.
Německo v rukou Austrálie
Následující tvrzení nejspíš odradí velkou část potenciálních diváků, ale film je skoupý na zásadní, velkolepé a jakékoli jinak dramatické situace. Putování pěti dětí je pojato v lyrickém stylu a niterném, jemném zacházení s výkony mladých herců. Snímek nerežíroval německý či rakouský tvůrce, ale režisérka z daleké země – z Austrálie. Cate Shortlandová tak se snímkem nemusela zacházet s ohledem na dějiny své země a národa, ale odpoutat se od zažitých představ.
Postavy tak procházejí převážně krajinou zbavenou času a strasti, kterou prožívají, vycházejí z putování samotného. S ohledem na tituly jako Útek ze Sibiře není cesta ani zdaleka tak vyčerpávající a překonávající lidské hranice. Jenomže postavy filmu Lore, když se nad tím zamyslíme, si za války pravděpodobně žily v blahobytu, byly krmeny nacistickou ideologií a nemusely si s ničím dělat starost. Stále navíc zůstávají pouhými dětmi, pro něž je v zásadě i setkání s jedinou mrtvolou unikátní, natož aby čelili smrti jednoho z vlastních řad.
Hledání vůdce v sobě samých
Shortlandová se soustředí na jemný vnitřní vývoj a prožívání a naplňuje podstatu filmového média vyprávěním skrz obraz. Nezatěžuje se didaktičností, neříká ani kolikátý rok je ani kde se postavy nacházejí. Podstatné je, že děti, které by si dnes hrály nebo seděly u počítače a nic by je netlačilo, se musí zachovat dospěle, což platí hlavně pro Lore, která přebírá vůdcovskou úlohu.
Vzhledem k názvu díla nepřekvapí, že v centru pozornosti je hlavně ona. Zbylé děti představují jistou kulisu, rodinnou spřízněnost a její vlastní zkoušku. Herecká debutantka Saskia Rosendahlová je fascinující a zvládá naplno souznít s intimní režií a kamerou, aby se divák mohl napojit na emocionální prožívání dívky ztracené ve světě, který byl tak jasně načrtnut. Vést skupinu je pro ni v zásadě těžké už proto, že oba domácí příklady ji zklamaly a slavný vůdce německého národa zemřel.
Navzdory zvolenému titulku nejsou děti fanatickými vyznavači nacismu, ale jako děti nacistů se ocitají ve světě, v němž se z hákového kříže na klopě stalo totéž, co z Davidovy hvězdy za války. Lore v cizím světě jen jednou a nešikovně zvedá pravačku na pozdrav, při setkání s jinými Němci pak dokonce projevuje určitou obranu před podporou nacismu. Naneštěstí se prakticky nesetkáme s tím, že by byla s nacistickou identitou konfrontována ze strany dlouhodobých odpůrců. I tak ji však prožité události vedou ke změně a odvrhnutí mlčenlivého souhlasu tváří tvář realitě, kterou si prožila.
Společná výprava Němců a Žida
Nejjiskřivější část vyprávění tvoří její vztah s neznámým mladíkem, který se k nim připojuje a který by podle dokumentace měl být Židem. Ve vykreslení jejich společného bytí se naplno projevují herecký um a potenciál Rosendahlové. Po celou dobu totiž v jejím chování zůstává naučená výchova, tedy že oni jsou nečistí. Jenomže se s tím pere její věk. Mladá dívka totiž dospívá a nachází se tak v prekérní době objevování své sexuality a mlčenlivý mladík ji přitahuje.
Souboj mezi odporem k Židům a přitažlivostí k mladému muži se stává hlavním tématem, které je samozřejmě mnohem zajímavější než v laciné romantické komedii zásluhou kontextu doby i citlivé režie.
