Sněhurka je křehká i drsná zároveň

0
6.4.2012 at 22:55  •  Posted in Recenze by  •  0 Comments

Nadržená královna Julia Roberts chce Sněhurce přebrat ženicha aneb modernizace klasické pohádky pod taktovkou talentovaného režiséra Singha Tarsema.

 

   Režisér indického původu Tarsem Singh si upevnil své jméno v Hollywoodu loňskou Válkou Bohů, která však byla mnohými kritiky a diváky přijata rozporuplně. Jak si tvůrce poradil se známou pohádku a hvězdnou Julií Robertsovou?

snehurka_trpaslici_2  snehurka_3

 

   Základní schéma klasické pohádky bratří Grimmů je zachováno. Máme zde zlou královnu (příjemně přehrávající Julia Roberts), která ovládla království, vedle ní krásnou Sněhurku (éterická Lily Collins), kterou chce macecha zabít, dále sedm trpaslíků a chrabrého prince (ztepilý a komediálně nadaný Arnie Hammer). Dobro versus zlo, chamtivost versus štědrost atd.

   Trpaslíky, kteří kradou a skákají přitom na chůdách, ehm, hrají liliputáni a jeden je i Korejec, takže si nikdo nemůže stěžovat na politickou nekorektnost. Byť má každý z nich jiné vousy nebo oblečení, těžko utkví v paměti déle než pár sekund. Jména jsou velmi antigrimmovská – Vlk, Napoleon, Řezník a další, což kazí pohádkovou auru. Upozaděna je role kouzelného zrcadla, kterého se královnu ani jednou nezeptá, kdo je nejkrásnější, přesto pak opakovaně některá z postav zmíní, že královna už není nejkrásnější ženou. Za zrcadlem si jde (do slaměné boudy (!) uprostřed jezera) spíše postěžovat a žádá jej o magický zásah. Hlavní motivací macechy pro odstranění Sněhurky byla vždy její marnivost a patologický narcismus. Zde je vykreslena jako inteligentní vládkyně, která je sexuálně deprivovaná, a proto chce Sněhurce sebrat ženicha. To bychom měli základní psychologickou diagnózu a teď pokročme dále, respektive k začátku snímku.

snehurka_julia_roberts_5  snehurka_julia_roberts_4

 

   Film zahajuje příšerně naanimovaný prolog, který stručně uvede do děje vyprávěním o narození Sněhurky a tragickém konci jejího otce. Rozpočet filmu je skromnější (85 milionů dolarů), ale to Singhovi nikdy nebránilo v natočení perfektní audiovizuální podívané. Kostýmy jsou honosné, nádherně propracované. Ve filmu značně dominuje zlatá barva – ať už to jsou poháry, sloupy, různé dekorace a královniny róby. Vyloženě rušivými elementem je Sněhurčino husté tmavé obočí. Je to umělecký záměr?

snehurka_snowhite_6  snehurka_mirror_mirror_7

 

      Problém Sněhurky tkví v její divácké nespecifičnosti – pro jaký typ publika je určena? Explicitní erotické narážky poberou děti asi těžko, dospělé po čase otráví. Singhův rukopis se ztrácí pod tlakem vytvořit skousnutelnou fantasy, která je navíc až příliš násilně zasazena do odlehčené a rádobyhumorné atmosféry. Na to, že scénář psala debutanka Mellisa Wallacková a Jason Keller, který za sebou má jen Kazatele Kalašnikova, vytvořili poměrně soudržný a místy dynamický text. Někdy se však příliš mluví a slovních vtipů je minimum. Humorné jsou spíš gesta např. přeměněného prince ve štěně nebo různé extravagance jako královnin botox formou včelích píchnutí a pleťová maska z ptačího trusu. Otravné jsou však vladařčiny neutuchající laškovné nálady, které sice dokáže Robertsová podat s patřičným nadhledem, ale potřetí už to psina není.

      Kameraman Brendan Galvin nasnímal už Válku Bohů. Tentokrát už nepoužívá žádné filtry. Jsou zde jen zářivé a syté barvy, hodně záběrů zblízka a žádné velké celky, pouze sem tam záběr na lehce digitální království nebo město, které tvoří stále tatáž ulice, což působí lehce divadelně.   Výrazná je hudba Alane Menkina, která někdy až přebíjí dění na plátně a zní jaksi nepatřičně. Skladatel je zodpovědný za podkresy k řadě disneyovek a lze silně pochybovat o tom, zda si ho Tarsem dobrovolně vybral. Tu se rozezní rytmy tanga, když Sněhurka šermuje s princem, jindy zase jazz, když královna svádí prince. Jako kdyby snad herci, jejich repliky a kulisy nedokázali navodit danou atmosféru a museli si takto nápadně vypomáhat hudbou.

snehurka_mirror_mirror_8  snehurka_mirror_mirror_9

 

   Na výtvarné podobě se podíleli lidé, které také už pracovali se Singhem na Válce bohů nebo na snové Fontáně Darrena Aronofského. Mizanscéna je skutečně originální, ale průměrný scénář nezachrání. Kostýmy vytvořila režisérova dvorní kostymérka Eiko Ishioka. Těšte se na syté barvy, odvážné střihy a honosné látky a zoufalou Robersovou, která se do nich snaží nacpat.

    Shrnutí: Je to silně stylizované, místy slepě umanuté, ale nikdy ne podbízivé. Sněhurka může imponovat tím, že narušuje zažité struktury pohádek podobě, jako to dělal Shrek aneb pohádka naruby. U upírsky bílé Sněhurky to však bohužel nefunguje. Určitý nadhled a nadsázka je z filmu cítit, spolu s ním se však nelze zbavit pocit, že Singh byl nucen k řadě kompromisů. Takže film zůstává na pomezí průměrně zábavné pohádky pro celou rodinu s několika zajímavými nápady (loutky, šachy) a svéráznou podívanou s nezaměnitelným režisérovým rukopisem, kterou budete chtít vidět znovu. Navíc jde film jde kin pouze s dabingem, který sice není příšerný, ale řada hlášek zní mnohem stupidněji.   P. S. Bollywoodsky rozjařený konec aneb Sněhurka vražedkyně aspiruje na nejšílenější scénu desetiletí.

(6/10)

Přečteno: 1085x

Marie Dostálová

Zamilovaná do kinematografie. Sledující zejména současnou americkou, evropskou, ale i asijskou tvorbu. Má nakoukáno mnoho kraťasů pro potěchu všedních dní. Kritická, avšak se slabostí pro fantasy. Nadšená málokdy, zato intenzivně. Poslouchající soundtracky, Čajkovského i rock. Milující různé seriály, drzý humor, modré nehty, větné rozbory a sáhodlouhé debaty. Na Moviescreenu od roku 2009.
Marie Dostálová

Napsat komentář

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Starší příspěvky:
Třetí muž

Britská chlouba Carol Reed natočil Třetího muže před víc jak šedesáti lety. Uhrančivá práce s černobílou kamerou, poutající příběh i...

Zavřít