Nový taneční film ve 3D – co od něj můžete čekat? Prázdné úsměvy hlavního hrdiny a velké řeči, ale na druhou stranu – zase je tu přitažlivá Francouzka v boxerském ringu.
Po historicky prvním 3D tanečním filmu z předloňského roku to přichází na parket roztočit jeho volné pokračování StreetDance 2. Zatímco první díl byl věnován britské scéně streetdance, tento film se věnuje spíše propojení světového pouličního tance s latinskoamerickými tanci. Tanečních filmů tu už byla velká spousta. Autoři nám slibují, že tento díl bude větší, lepší a odvážnější. Tak tedy uvidíme.
Tanečník Ash (Falk Hentschel) je poměrně samotářský. Jeho hlavním cílem je ukázat své schopnosti a předvést se ve streetdancové komunitě. Chce být nejlepší, což se mu ale zrovna moc nedaří. Poté co se naprosto poníží při svém výstupu proti legendární a nafoukané taneční skupině Neporazitelní, rozhodne se získat zpět jejich uznání. Chce vyhrát Světový šampionát a svoje rivaly porazit. Finále se koná v Paříži a Ashovým cílem je získat nejlepší tanečníky z celého světa a sestavit vynikající skupinu. Se vším mu pomáhá jeho nový manažer Eddie (George Sampson). Nabere tanečníky z Copenhagenu, Ibizy, Švýcarska, Amsterodamu, Berlína, Prahy, Lyonu, Říma a Paříže. Právě tam potká krásnou Evu (Sofia Boutella). Při pohledu na její vystoupení Ash dostane nápad propojit svůj styl s latinskoamerickými rytmy, které v obou probudí vzájemnou vášeň. Má ale tento nově vzniklý styl šanci proti Neporazitelným?
Zatím nepříliš známí režiséři Max Giwa a Dania Pasquini nám přinášejí opět malinko jiný úhel pohledu na taneční svět. Vzniklo poměrně zajímavé propojení latiny a streetdance, které celý film promění v dobrou podívanou se zajímavými prvky a spoustou vášně. Významně se to projevuje i na soundtracku, který díky bohu už není jen o ,,drsných raperech“ od začátku do konce, ze kterých nás bolí hlava. Vznikla směsice různých tanečních písní, kde se vzájemně propojují oba žánry, jak hip-hopový, tak salsový. Alespoň trochu inspirativním nápadem, který film ideově povýšil nad filmy typu Honey nebo Let´s Dance 3D, je spojení tanečníků z různých měst. Bohužel nepříjemným, až vulgárně urážlivým překvápkem se pro české publikum stává scéna, kdy z nás při výjezdu do Prahy autoři dělají vidláky. Klasickou filmovou zkratkou, která nechtěně pobaví, je, že i přes různorodost původu tanečníků všichni mluví plynně anglicky. Povaha týmu a jejich přátelství nejsou příliš propracované, ale alespoň z nich můžeme cítit tu opravdovou radost z tance, například při scéně s „polštářovou bitvou“.
Taneční filmy nikdy příliš neoplývaly propracovaným dějem a u StreetDance 2 tomu není jinak. Děj překypuje naprostou předvídatelností, začátek a konec vytváří lineární spojnici, na níž se neskrývá nic nečekaného. Dialogy jsou jedno velké klišé a věty typu „Věřím tomu celému. Věřím tobě. Ty to dokážeš. Máme na to!“ nás začnou v průběhu filmu nudit. Co se týče zpracování ve formátu 3D, nebylo vůbec potřeba. Scén, kdy by mohlo opravdu vyniknout, je pramálo.
Obsazení herců do ústřední dvojice bylo zdárné jen z půlky. Zatímco Sofia Boutella je sexy, přirozená a zajímavá, herec Falk Hentschell je naprosto tuctovým hezounem, který v sobě nemá potřebné kouzlo, herecký um ani dostatečné charisma na to, aby utáhl celý film. Pokud jdete do kina na taneční podívanou, jistě nebudete zklamáni. Jinak vás film nikterak neobohatí a budete v kině děkovat za poměrně krátkou stopáž.
Podobné články
- Anna Karenina – kniha na prknech filmu - 5.12.2012
- Let’s Dance: Revolution - 28.8.2012
- StreetDance 2 - 7.5.2012
