Saturno Contro

8.10.2007 at 17:06  •  Posted in Recenze by

Mít planetu Saturn v opozici je nanejvýš nepříjemné. Proto režisér Ferzan Ozpetek odložil natáčení, aby se střetu s mocným Saturnem vyhnul. Jak se ovšem po skončení filmu zdá, astrologie maximálně tahá z lidí peníze.

 

Protože ani přesunutí data natáčení Ozpetekovi nezajistilo, že se jeho nový film povede. Ba co víc, Saturnem Contrem si svoji pověst nijak nelepší, ačkoliv už před premiérou nebylo jeho jméno uměleckou delikatesou, které se nikdo nemusí bát. Přestože rád srovnává vyvrcholení svého filmu s tenisovým utkáním v závěru Antoniniho Zvětšeniny, určitě se nemůže s tímto mistrem porovnávat, neboť kouzlo Antoniniho filmů spočívá v nenuceném, i když extravagantním projevu herců, „nevážných“ tématech a celkově klasické filmařině.

saturno2 saturno3

Ocitáme se na docela obyčejné hostině. Přívětivý a pohledný David připravuje nejvybranější krmě, i když by měl spíš myslet na dopsání další knihy. Do obývacího pokoje, v němž se z úst Angeliky line kroužek kouře a v němž se vždy nevrlá Neval s jedním z hostů hádá, přichází nový host, bývalý Lorenzův přítel. Ten ho zdraví a seznamuje s ostatními, kteří přestože nejsou většinou krevně spjati, tvoří pomyslnou rodinu. Jak se ale postupně dozvídáme, jsou vztahy mezi nimi často tenké, ještě častěji napjaté, ale vždy nejisté. Velkou zkouškou projdou všichni poté, co Lorenza postihne netypická mozková příhoda.

saturno4 saturno5

Film není rádoby umělecky prázdný, Ozpetek se vyjadřuje k mnoha ožehavým i společensky zajímavým tématům, ale nedosahuje s tím výš než k průměru umělecké úrovně. Ozpetek vždycky rád sledoval vztahové a sociálně psychologické konfrontace skupinky přátel a vliv rozdílných období života na naše životy, které jsou v určitý moment zasaženy nenadálou srdeční událostí – nejinak je tomu i v Saturnu. V příběhu se totiž pohybuje několik postav, přičemž se každou snaží Ozpetek charakteristicky rozeznat a přiblížit divákovi. Což by fungovalo v případě vícedílného seriálu, v němž by každá postava dostala plochu o rozloze jednoho dílu. Tady se však dopouští určitého nadržování některým postavám, jejichž životní osud máme možnost poznat s neuchopitelnou emocionalitou. Na druhé straně však stojí řada postav, jejichž význam v ději a potažmo i v jejich životě je nejasný. Předsedkyní této odvrhované skupinky je Roberta (Ambra Angiolini), jejíž zálibu tvoří věštění a astrologie a která během filmu zažívá několik nevysvětlitelných stavů, které souvisejí s Lorenzovým úrazem a důsledky s tím spjatými.

saturno6 saturno7

Ozpetek se v případě Saturna Contra pustil především do téma homosexuality, ale nesleduje ho povrchním a perverzním okem, které by v případě katolických představitelů žhnulo plameny pekelnými. Homosexualitu tu nestaví na odiv, zbytečně s ní diváka neprovokuje, a co se mi obzvláště na jeho přístupu líbilo, že oni muži prožívají své vztahy v soukromí a se samozřejmostí, aniž by se museli účastnit celosvětové gayparty, na které by světu ukázali „zač je toho loket“. Osobně se k homosexualitě stavím neutrálně, ačkoliv se mi to zdá popírající přírodní zákony. Vztah Lorenza a Davida (a popř. i Sergia a Paola) se odehrává v intimitě a zároveň na poli duševní lásky, čímž Ozpetek pohlíží na možnost soužití stejného pohlaví s nerebelantskou upřímností.

V případě Saturna Contra se pak nedá s jistotou konstatovat, zdali herci hrají dobře. Ztvárňují totiž docela obyčejné postavy, na něž by jste bez problémů narazili v jakékoliv romanci vysílané na Primě o nedělním odpoledni, ale postrádají přitom tu děsivou naivní sladkost. Jediným výrazným projevem je tak Davide Pierfrancesca Favina, který narozdíl od jiných s Ozpetekem ještě nepracoval a kterého si pozornější mohli všimnout v rodinně nezávadné zábavě Noc v muzeu jako Kryštofa Kolumba. Jeho postava beznadějně zamilovaného muže je podtrhnuta příjemně a nikoliv přehnaně zahranými emocemi, které v závěru vybublají na povrch v kýčovitě pojaté scéně na útesu.

Závěr:
Film zajímavý co do tématu i zpracování. Bohužel až příliš chudý co do poutavosti a promyšlenosti.

(5.5/10)

Adam Fiala