Film v originálním názvu Nim’s Island se kvůli váhání distributora dostal do situace, kdy by se v našich končinách objevil maximálně jako zapomenutý. Na konec vyhrála varianta uvedení do kin a vy a vaše děti tak máte možnost zažít s Nim dobrodružství na jejím ostrově.
Film pracující s lidskou představivostí je v prvé řadě o významu hrdinství. Proti sobě tu v silně protichůdných pozicích stojí malá Nim, obyvatelka pacifického ostrova, a dospělá Alexandra Rover, spisovatelka z městské džungle. Alex je sice autorkou dobrodružných románů o Alexu Roverovi, který zažívá nebezpečené situace a hravě si s nimi poradí, ale ona sama se bojí vyjít z domu a nechává si zasílat velké balíky dezinfekčních prostředků. Na druhé straně Nim je velkou fanynkou příběhů o Alexu Roverovi a nějaké to nebezpečí ji z klidu nevytrhne. Co mají společného, že oběma je imaginárním společníkem Alex Rover, a když se dostanou do e-mailového kontaktu a Alex zjistí, že Nim zůstala na ostrově sama poté, co její otec Jack před pár dny odjel na výzkumnou plavbu a stále se nevrací, přes svůj strach se vydá na cestu přes půl světa, aby jí pomohla. Hrdinské role se tedy obracejí?
Doufat, že by se studiu Walden Media podařil podobně husarský kousek jako s poměrně nezajímavě vypadajícím Mostem do země Terabithie, bylo podobně užitečné jako doufat, že Probuzení tmy nebude taková pohroma, jakou se stalo. Mimochodem druhý díl je v nedohlednu. Každopádně má ale Zapomenutý ostrov našlápnuto mnohem blíže bájné zemi než frackovi pátrajícímu po nějakých šutrech. Uvažuji, jestli začít dobrými nebo špatnými zprávami, to aby děti neměly noční můry.
Zapomenutý ostrov v prvé řadě docela šlape, má nádech dětsky nevinného (tj. nikomu nic nehrozí), ale milého (tj. je to radost) snímku, u kterého se děti nadchnou, budou se bavit nad lehce komickými skutky střídanými nebezpečně vyhlížejícími situacemi – vybuchující sopka, orkán, let letadlem. Užívat si je může i dospělý divák, neztratil-li přístup k líbivě napínavým a dětsky dobrodružným snímkům, které sice nemohou konkurovat promyšlenosti a kultovnosti Indiana Jonese, ale čas zpříjemní kvalitně. Problém velikosti Niminy fantazie se objevuje ve struktuře filmu. Na rovinu vám řeknu, že tenhle film nemá žádnou nosnou zápletku, nýbrž epizodické situace a žádný hlavní dějový tah, po kterém by se všichni vezli na koncové odpočívadlo. Kdeže, je tu trojice rychloproudých, ale vehementně oddělených silnic, které se na konec protnou v křižovatce, aniž by cestou narazily na společné výmoly, neposlušné řidiče nebo železniční přejezd. Každý si jede víceméně svou cestou, každý odvypráví vlastní příběh, který se až v závěru střetne s ostatními v jednom bodě, ale jinak, než by si divák milující šílené zápletky argentinských telenovel přál. Ono očekávané velké dobrodružství za záchranou taťky se jaksi nekoná, není zapotřebí. Film tak končí po hodině a půl, aby děti nebolely zadečky. Nevím, jestli jim toto scénáristické faux pas bude nějak vadit, ale jedete-li brzy na dovolenou k moři, děcka to vezmou jako báječnou satisfakci.
Co ale film ztrácí v logice a smyslu děje, nabírá na slabinách jiných dobrodružných filmů zaměřených primárně na dětského diváka. A to tím způsobem, že se jim vyhýbá. Na mysli mám typické křeče těchto filmů, které je činí neschopnými v rozumném vývoji děje, který by si nešel jen slepě za svým a který spoléhá (díky moderním technologiím) na mluvící zvířátka nebo rádoby napínavé zvraty (ne nepodobné brazilským telenovelám). Naštěstí Zapomenutý ostrov se k těmto bolavým místům dostane jen na krok, aby naštěstí pochopil, že tudy cesta nevede. Zajímavým se zdá řešení úvodních titulků vyvedených kombinovanou animací, které představují jeden z druhů spodobnění dětské fantazie.
Jestli vás neustálý úsměv Abigail Breslin neotráví, tak se těšte na to, jak rozzáří celý snímek. Ale aby jste si nemysleli, tahle dvanáctiletá holčina umí hrát, což dokazuje film Malá Miss Sunshine a menší emocionální záchvěv na konci, jež zvládla s přesvědčivostí. On ostatně tenhle film je plný skvělých herců, čímž se vyhýbá trapnosti výkonů českých telenovel. I Jodie Foster, jakkoliv komika její role přešlapuje na hranici smutného povzdechu (většina groteskních vtipů pohybů, narážení a padání), je v roli své neurotické spisovatelky skvělá. A absolutním vrcholem je Gerard Butler v dvojroli (nespojovat s hanlivým významem Eddieho Murphyho) otce a imaginární podoby postavy Alexe Rovera. Tenhle herec je sympaťák k pohledání, ať už hraje vysvaleného vojáka, mrtvého romantika nebo vymyšleného dobrodruha a nebránil bych samotnému filmu s jeho postavou Alexe Rovera.
Závěr
Pěkné letní dobrodružství, které by děti měly ocenit, ale bůh ví, co dnešní děti zajímá. Na Sám doma to nemá, ale jako dětský kříženec Trosečníka, Robinsona Crusoe a Indiana Jonese v dětské verzi to nepůsobí řezné rány ani dospělým. Každopádně producentům doporučuji spin-off s postavou dobrodruha Alexe Rovera, ale žádné kopírování již existujících dobrodruhů!
