Zrada. Nenávist. Utrpení. Potupa. Nedůvěra. Ztráta. Bolest. A zlomený nehet.
Je to tady! Konečně film, v němž vystupují jen a pouze ženy! Trvalo to dlouho, než jednu skvělou režisérku (tak skvělou, že je tohle její první film) napadlo, že bez mužů se vlastně docela dobře obejdeme. Skupina kvalitních hereček spojila své síly a vystrnadila muže dokonce i z komparzu. Feministky, rychle do kin!
Ale konec srandy. Feministkám by se tento snímek rozhodně nelíbil a v kině by akorát tak trpěly (což není úplně špatné, ovšem naše redakce nechce být rasistická). Mary (Meg Ryan) si žije svůj pohodový život americké paničky. Nechodí do práce (živí ji manžel), kupuje si boty Prada (za manželovy peníze) a pořádá charitativní pikniky (místo aby byla s manželem). Tento chudák, který se ani na tom plátně nemihne, začne být pěkně otrávený – a tak si najde milenku v podobě mocných ňader Evy Mendes. Všechno by šlo dobře, Mary ani není podezřelé, že má poslední dobou „takovou spoustu práce“, ovšem do toho všeho zasáhne náhoda a aféra je venku. Ještě že má Mary skvělé kamarádky (Annette Bening, Debra Messing a Jada Pinkett Smith), které jí s touto prekérní situací hodlají pomoct.
Existují pouhé dva důvody, proč byste chtěli tento snímek vidět. Buď jste nadržení chlapi a slintáte nad Evou Mendes (což je dobré, stačí se jen probudit uprostřed filmu, když má na sobě korzet, a pak zase spát), a nebo patříte mezi zoufalce jako já, kteří mají rádi Meg Ryan. V takovém případě jste to ovšem projeli na celé čáře. Pryč jsou doby, kdy její roztomilá, usměvavá tvář zvedala lidi ze židlí. Teď je na ní vidět, jak se až žalostně snaží vypadat na třicet a opět žalostně jí to nevychází. Nemáte ani možnost fandit její postavě Mary. Když už jí dáte poslední šanci a jste zvědaví aspoň na její módní kolekci, kterou si vyloženě vydupala, zklame vás svou okoukaností. Obyčejné šaty z butiku, kolem kterého chodíte každé ráno do práce, jsou zde vychvalovány expertkou na módu jen proto, že je sešpendlila hlavní postava. A té se (opět) nadržuje.
„Ženy“ nejsou nic nového pod sluncem. Manžel ji podvádí, pak ji chce zase zpátky a tak dokolečka až k nevyhnutelnému happy endu. Vtipů je pomálu, a když už nějaký zaslechnete, nepříjemně vám připomene Sex ve městě (který není o nic lepší…ale byl tu dřív). Problém především tkví v tom, že ženy jsou zde zpodobněny jako slepice, které umí říct jen „kreditka“, „nehty“ a „ta kabelka od Louise Vuittona mi přijde silně pitoreskní“. Můžete se na to dívat s nadhledem. Dá se ale omluvit špatný film tím, že je špatný schválně?
Jedinou zajímavostí je nakonec ten zoufale znějící fakt, že ve snímku není jediný muž. Překvapí vás, jak to scénáristka vyřešila (zase ženská). Ukázat partnerskou krizi přímo během hádky – jak? Jedna z postav bude lesbička. Kamarádčiny problémy v práci – jaké? Bude to šéfredaktorka ženského časopisu. Mary se musí setkat se svou matkou, pokud možno na veřejnosti – kde? V lázních, kde matka odpočívá po plastice obličeje. Jenže tím to končí a dvě hodiny budete v kině pomalu umírat. Je zajímavé, že tento film kritizují mnohem víc ženy než muži. Znamená to asi jediné, že oni s tímhle pohledem na něžné pohlaví souhlasí. Což je docela smůla.
- New Yorku, miluji Tě - 27.1.2010
- Sherlock Holmes - 9.1.2010
- Zombieland - 4.12.2009
