Timur Bekmambetov. Před několika lety by se řeklo: Zapamatujte si tohle jméno. Pozoruhodný filmařský zjev z Kazachstánu vystrčil poprvé výrazněji režisérské růžky v roce 2004 s volnou adaptací románu Sergeje Lukjaněnka Noční hlídka. Poměrně levná produkce, i přesto napěchovaná vizuálními lákadly, která ačkoliv často kopírovala slavnější hollywoodské vzory, vytvářela dohromady podívanou dostatečně adrenalinovou, aby si toho všimli producenti v samotné továrně na dolary/sny.
Důvěra v něj byla vložena studiem Universal, které stálo o filmovou alternativu k slavnému komiksu Wanted. Ačkoliv pak s předlohou film příliš společného neměl, Bekmambetov ukázal, že šílených nápadů má pořád dostatek a nebojí se je protlačit ani do nákladnějšího studiového projektu s Angelinou Jolie či Morganem Freemanem. Wanted bylo velmi netradiční a přitom intenzivně zábavné překvapení letní sezony 2008. Tato (ne)adaptace sbírala převážně pozitivní ohlasy, a ačkoliv se jednalo o Rkovou akční jízdu, režisér dokázal, že na své potrhlé filmařské umění zvládne nalákat do kin i dostatek diváků.
Další kariéra Timura Bekmambetova je spojena s producentskou snahou a mj. spoluprací se slavnějším kolegou Timem Burtonem. Společně upekli nejprve nenápadný animák Číslo 9, nyní přichází právě Abraham Lincoln: Lovec upírů. Na rozdíl od předchozích případů se tady Timur vrátil k režisérské stoličce. Moc pohodlně se mu asi nesedělo.
Jak jinak si vysvětlit, že nám tvůrce se slibně rozjetou kariérou naservíroval nudnou digitální patlaninu s nezajímavým Lincolnem v hlavní roli a otravným vizuálem v roli vedlejší? Zatímco Wanted úspěšně brousilo hranu mezi až komediálně přestřeleným akčním peklem a téměř (!) osudovým zrodem hrdiny ze sympatického losera, v případě Abrahama Lincolna jako lovce upírů (jakkoliv na několika místech dějovou linku Wanted až podezřele připomíná) se bohužel více tlačí na patetické proslovy, provázanost s učebnicovou historií a snahu o vysvětlení, jak to s těmi upíry vlastně bylo. Jenomže ono to s nimi nijak nebylo a každý to moc dobře ví.
Příběh je temný a vážný, nezastaví se před srdceryvnými okamžiky a pokouší se o dějové zvraty a překvapení. Jakékoliv náběhy na čistou parodii jsou příliš nahodilé a zdaleka nevyvolávají dojem zamýšleného budování frašky, kterou film chtě nechtě je. Vše se točí kolem ústřední postavy ztvárněné Benjaminem Walkerem, který je sice jako mladý hoch milým sympaťákem odvedle, ale charisma velké osobnosti (když už se hraje na tu historickou osudovost) mu chybí. Později ho nezachrání ani nepříliš důvěryhodná proměna ve fousáče známého z Lincolnových podobizen.
Další postavy jsou vesměs jednorozměrné a nesympatické, snad s výjimkou záporáka Rufuse Sewella, který by si už opravdu zasloužil nějakou větší šanci, třeba v bondovce nebo nějakém ještě ambicióznějším projektu. Zatímco první polovina vypadá alespoň přímočaře a zdá se, že bitky s upíry budou nabírat na rozměru i efektnosti, vrcholy filmu těžkopádně zabřednou v už naznačené snaze o interpretaci války Severu proti Jihu jako války Abrahama Lincolna proti upírům a v pokusech o posvěcení Lincolnova boje proti otroctví a za pravé americké hodnoty (svoboda a svoboda).
Jak jinak poslat do snesitelné roviny téměř vážně podaný příběh o americkém prezidentovi jako zabijákovi upírů než skrze vynikající a zábavné akční scény? Timur Bekmambetov se zdál jako ideální volba, buď však nedokázal sladit svůj „umělecký cit“ s technologicko-společenským prostředím devatenáctého století, nebo se zkrátka rychle režisérsky vyčerpal. Akci chybí styl (respektive je přepřepřestylizovaná, pozn. šéfredaktora). Sestává se především z chaotických záběrů a zpomalovaček, které však nejsou ani opodstatněné ani dostatečně oku lahodící, aby zážitek jakkoliv prosvětlily. Když se navíc do hry zapojí digitální stádo koní (zlatá Austrálie se svými krávami na útesu), tam kde by měla začínat opravdová zábava, naopak končí veškerá legrace. Vytříbený dřevorubecký um pana prezidenta či sekernice už situaci nezachrání, zvlášť když je prozradily už trailery.
Co film sráží do kolen úplně, je velmi nepodařený vizuál. Většina událostí se odehrává za tmy, šera či v mlze a po hodině a půl z toho bolí oči i nebýt zbytečného třetího rozměru. Atmosférické záběry se z toho za celou dobu vyloupnou asi dva, oba navíc silně stylizované, což v dané situaci znamená alespoň vítané vytržení z letargie.
Abraham Lincoln: Lovec upírů je prohrou na všech frontách. Velký americký biják i braková zábava pro geeky vypadá jinak, pokud si ji režisér chtěl za velké peníze natočit.
Timur Bekmambetov. Před několika lety by se řeklo: Zapište si tohle jméno za uši. Dnes se nabízí spíše: Zapomeňte. Buď Wanted 2, nebo šáteček a zpět do Ruska.
- Ambition – vizuální hostina od režiséra Zaklínače - 22.11.2015
- REDAKČNÍ STŘIŽNA: Katniss, Depp, Jolie, Clapton i české 3D - 21.11.2015
- Legendy zločinu – Tom Hardy s Tomem Hardym se překonávají - 15.10.2015
