Slyšte, slyšte, do města přijel cirkus se cvičenými morčaty genetické úpravy. Předvádějí úžasné kousky, panáčkují, potápějí se a nabourávají se do cizích počítačů.
Darwin, Juarezová, Blaster, krtek Speckles a moucha Mooch jsou členy tajného týmu speciálně vycvičených zvířat určených k plnění příkazů americké vlády. Oni jsou G-FORCE. Přestože se může zdát, že technologický pokrok, kterého tato skupina pod vedením zarostlého Bena dosáhla, je fantastický a znamená průlom v možnostech provedení nelegálních operací, vláda nad jejich fungováním zrovna nejásá. Ocitají se tak na prahu zverimexu. Na vlastní pěst podniknou akci, která má odhalit ničemné plány obchodníka s kávovary. Dojde ale k nějaké chybě, informace, které stáhli, zmizeli a vládní agenti už klepou na dvířka klece. Tady ale nejde jen o záchranu vlastní pověsti, ale skutečnou záchranu světa.
Příběh skupiny elitních hlodavců není nic jiného než další variací v řadě na oblíbený žánr o tajných agentech, kteří naplňují klukovské sny o boji se zločinci za použití špičkové špionážní technologie a kteří nemají za cíl nic menšího, než záchranu světa. Pohádkovost celého konceptu naráží na realitu i tehdy, když si hrají velcí kluci (James Bond starší, Ethan Hunt), o dost bolestněji občas působí snahy přizpůsobit žánr ještě mladšímu publiku a do hlavní role obsadit dospívajícího, se kterým se teenagerské publikum ztotožní, ale jejich boj proti vycvičeným a po zuby ozbrojeným vojákům je dost nepřesvědčivý. Před třemi lety se do akce zapojil Alex Rider v Stormbreakerovi a dnešní hlodavci jsou v mnohém jeho variací – už proto, že stejně jako Rider i oni bojují proti podezřelé technologii, která může zničit svět. Extravagantního Mickyho Rourka přitom v padoušské roli nahradil nevýrazný Bill Nighy (Piráti na vlnách, Piráti z Karibiku).
Víte, jak to dopadlo, když naposledy někdo svěřil režii filmu člověku, co dělá počítačové triky? Vznikla fantasy Eragon, na kterou málokdo vzpomíná v dobrém (s čestnou výjimkou fanoušků knižní předlohy). Jediné, co se tam skutečně povedlo, byl drak. Úplně stejné je to s Hoyt Yeatmanem, který dosud seděl za počítačem. G-Force sice kopíruje šablonu hollywoodského filmu, ale dost nemotorně, neboť zapomíná, že v hlavní roli má bandu chlupatých potvůrek. Možná jsem už moc cynický, ale způsob jejich zasazení do skutečného světa na mě působil dost nepřesvědčivě. Samozřejmě že je nutné to celé brát v nadsázce – který film s mluvícími zvířaty takový není? Žádný, protože zvířata nemluví, neumějí ovládat podvodní skútry a nejspíš ani s těmi počítači moc neumí. Tady zvládají vše vyjmenované, ale celé jejich počínání působí dost směšně, zvláště v kontextu toho, že bojují proti lidské organizaci, že ani nepracují s posvěcením oficiálních úřadů (všechno je jejich práce) a že se snadno stanou vězni zverimexu, kde jsou konečně tím, čím jsou – zvířaty a ne malými lidmi, které v jádru představují. Chybí jim dobrý sebeironický humor, kterým by omluvili, že jsou pouze zvířátka, protože vážnost by jim neslušela ani, kdyby chtěli.
Jediným Yeatmanovým pozitivem je, že všechny digitální postavy jsou vizuálně dobře řemeslně odvedené. Nedivil bych se ani nominaci na Oscara, vzhledem ke slabosti akademiků pro chlupatá stvoření (Oscara má King Kong a medvědi ze Zlatého kompasu). Zvláště jejich počínání v rámci masivního nasazení ve 3D formátu je obdivuhodné, ale když celá show skončí, uvědomíte si, že nemají nic moc navíc, co by jiná mluvící zvířata už neměla (ani hladší srst s 10 000 jednotlivými chlupy). Stávají se jen dalšími otravnými postavičkami, které si nemohou odpustit závěrečný taneček. Český divák se pak může nechat ubít děsivě znuděným dabingem a nemá příležitost ocenit herecké hvězdy, které v originále dabovali – abyste mohli závidět, je to Penélope Cruz, Steve Buscemi a Nicolas Cage.
Závěr
Milé děti, pokud toto čtete, věřte, že hlodavci ve skutečnosti nic z toho, co ve filmu uvidíte, neumí, snad kromě toho prdění. A z toho žádná zábava vážně nekouká.