District 9

0
15.9.2009 at 21:06  •  Posted in Recenze by  •  0 Comments

“Nezastavili se nad New Yorkem, ani nad Washingtonem, ale nad Johannesburgem.“ Kdo? Asi mimozemšťané ze vzdáleného světa, ne?

 

   Ale teď vážně. Dokumentární film nám přináší příběh komplikované situace v Jihoafrické republice. Před dvaceti lety se sem totiž dostala nepřizpůsobivá skupina cizinců, která byla navzdory demokratickému zřízení oddělena od původního obyvatelstva a přinucena žít v obydlích podobných slumům. V této oblasti zatím rostla kriminalita, nezaměstnanost, černý trh se zbraněmi a kočičím žrádlem. V současnosti se zdá být situace neudržitelná, lidé z okolních měst jsou znepokojeni častými útěky z ohraničené zóny. Spolu se segregací zde dochází k jasným rasovým útokům, když jsou cizinci nazýváni hanlivým označením kreveťáci. MNÚ – úřad vytvořený na spolupráci s cizinci tak plánuje vystěhování všech odlišných z vymezené oblasti známé jako District 9 do nově zřízených obydlí dál od obyvatel Johannesburgu, aby zajistil mírovější fungování obou společností. Velkou roli při této masivní operaci, během níž musí nejprve informovat všechny cizince a získat jejich souhlas, sehrává úředník Wikus Van de Merwe, kterého kamera sleduje na každém kroku.

 district_2 district_3

   Přestože mnou nastíněný profil snímku Neilla Blomkampa může podněcovat vizi cestopisné reportáže ze země sužované rasovými problémy, nenechte se rozhodně zmást a už vůbec ne odradit představou nudného referování o problémech třetího světa. Pouze se snažím pokračovat v marketingové mystifikaci a alegoričnosti, kterou Blomkampův debut využívá, ačkoliv má kořeny zapuštěny hluboko do žánru vědeckofantastického.

 district_4 district_5

   Cizinci, jak jsou mimo jiné označováni v samotném filmu, jsou jednoduše mimozemské bytosti podobné krevetám (od toho ta přezdívka), jejichž vesmírná loď z nejasného důvodu zůstala trčet nad Johannesburgem. Už v tomto momentě je patrná originalita, s jakou jihoafrický režisér k tématu přistupuje. Situace vůbec není taková, jak ji vykreslují všechny sci-fi snímky o střetu lidstva s neznámou civilizací. Tady se z mimozemšťanů stávají druhořadí obyvatelé, navíc v relativně chudé zemi. První kontakt je podán z jiného úhlu, už proto že polovina filmu je koncipována jako soubor dokumentárních záběrů – své slovo dostává řada odborníků, místních obyvatel, zaměstnanců MNÚ a celé je to prokládáno ilustračními záběry na tábory plné ohavných „cizinců“ a korunováno neznámými hereckými tvářemi.

 district_6 district_7

   Tuto podobu si ale neuchovává po celou dobu, protože postupně začne rozjíždět příběhovou linii, která nakonec ústí do závěru velmi blízkého tradičním hollywoodským filmů. Tradičním, pokud by během toho nezemřelo hodně lidí dost krutou, krvavou a explicitní cestou a kdyby happy end nebyl pouze polovičatý. Zatímco my lidé dostáváme za naše chování na zadek, film je velmi korektní v přístupu k cizincům, což je dost obvyklý prvek pozitivní diskriminace aneb menšině je třeba nadržovat.

   Ve středu příběhové linie stane samotný Wikus, kterého už dříve sledují televizní kamery, a tak je přechod od dokumentu ke klasickému způsobu vyprávění velmi hladký, prakticky neznatelný. Nadále je totiž udržován pocit autenticity ruční kamerou, i když je jasné, že v řadě momentů už Wikusovi kameraman společnost nedělá. Postupně také více převažuje sci-fi prvek spolu s tím, jak se, smím-li prozradit, začne Wikus doopravdy seznamovat s cizinci a poznávat je, když ostatní lidé zůstávají na povrchu a chápou je pouze jako primitivnější bytosti. Stává se z něj člověk, který sice nechtěně, ale přesto začne cizincům skutečně pomáhat a napravuje tak mnoho lidských křivd.

 district_8 district_9

   Neill Blomkamp nakonec projevuje dost velkou odvahu, když si ve svém “skromném” debutu nechává otevřená vrátka pro další pokračování, které nicméně k přihlédnuté formě a nápadu, které tvoří hlavní jádro úspěchu, není možné očekávat s velkým nadšením. Moment překvapení minul a opakovaná forma bude jen matnou vzpomínkou na svěžest, se kterou se Blomkamp snaží získat pozornost publika na celém světě s Districtem 9.

Závěr

Jedinečný zážitek, který zneužívá formu dokumentu k novému pohledu na desetkrát přežvýkané téma mimozemšťané a lidé. Ke konci sice Blomkamp začne až moc fantazírovat a popouští uzdu logiky, kterou do té doby falšoval formou, nicméně tím dodává závěru emocionálnější ladění, díky kterému nemusí člověk odcházet s pocitem odtažitosti nezaujatého pozorovatele.

(8.5/10)

Přečteno: 2380x

Adam Fiala

Šéfredaktor Moviescreenu od roku 2005, vystudoval žurnalistiku a mediální studia na FSV UK. Preferuje tvorbu Tima Burtona, Alfonse Cuaróna, Guillerma del Tora, Darrena Aronofského, série Star Wars, X-Men, Harry Potter a Pán prstenů.
Adam Fiala

Napsat komentář

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Starší příspěvky:
G-FORCE

Slyšte, slyšte, do města přijel cirkus se cvičenými morčaty genetické úpravy. Předvádějí úžasné kousky, panáčkují, potápějí se a nabourávají se...

Zavřít