Zack Snyder vyměknul!
Dejte si k snídani skvělý zombie horor Úsvit mrtvých (2004), po kterém vás zaručeně přejde chuť k jídlu, k obědu krvavý steak v podobě stylizované řežby 300: bitva u Thermopyl (2006) a ke svačině kvalitní adaptaci komiksových Watchmenů. Co bude k večeři? Legenda o sovích strážcích – bohužel jenom odtučněná cereální tyčinka, která uspokojí jen málokoho. Jde o první Snyderův film s přístupností PG na rozdíl od všech předchozích, které měly Rko. Proč ta náhlá změna?
Těžko říct, jestli k projektu přemluvily Snydera jeho děti, které si třeba oblíbily knižní předlohu (u nás právě vychází) anebo měl toho násilí už plné kecky. Série americké spisovatelky Kathryn Lasky – Legenda o sovích strážcích má 15 dílů, film se věnuje prvním třem. Konec filmu sequel naznačuje, ale studio tyto informace zatím nepotvrdilo. Film v zámoří dosud utržil prachbídných 40 milionů dolarů, což je polovina rozpočtu.
Největším trumfem filmu je jeho vizuální stránka. Na efektech pracovalo australské studio Animal Logic. Má za sebou Oscarem ověnčený animák Happy Feet nebo triky k nedávnému Proroctví či předloňské Austrálii. Tříletá práce je na filmu znát. Sovy mají propracované veškeré detaily včetně kdejakého pírka. Některé scény působí velmi realisticky, a to nemusíte být ani ornitolog, abyste byli téhož názoru. Mimika sov už tak valná není, někdy je dokonce i problém poznat, která z nich mluví. Gestika je téměř nulová, ale vymlouvat se na to, že sovy zkrátka nemají ruce, je samozřejmě nesmysl. I kdejaká rybička z Hledá se Nemo dokázala přesvědčivě vyjádřit své emoce. O propracovanosti lesa se může film v mnohém učit od českého bratříčka Kukyho, působí totiž docela chladně a odcizeně. Některé krajinky a moře ovšem vypadají perfektně.
Když už na sobě máte 3D brýle, těšíte se, až si zalétáte (navíc sovičky se v několika scénách učí správně roztáhnout letky a udržet se ve vzduchu). V tom ovšem Legenda těžce zklame. Ze zcela nepochopitelných důvodů je zde naprosté minimum záběrů ze subjektivního úhlu pohledu některé ze sov. „Virtuální kamera“ zabírá sovy většinou z boku nebo zepředu. Požitek z letu je minimální, předčí ho dokonce i scény z nedávného Jak vycvičit draka – a myslím tím z normální verze, nikoliv 3D.
Dějová linie okatě kopíruje naši historii a půjčuje si zejména z nacistické ideologie. Nejčistší rasou je sova pálená, ostatní jsou méněcenné a musí jim sloužit. Příběh se točí okolo mladého Sorena, který zbožňuje historky od svého otce o mytických sovích strážcích, kteří kdysi svedli bitvu se zlými Čistými. Ty Sorena a jeho bratra Kludda, když se zrovna hádají, unesou. Sourozenci se snaží dostat z jejich spárů a začíná tak boj o holá pera. Soren musí pracovat jako dělník ve vývržkárně (pitvá vývržky ostatní sov a hledá kovová zrníčka, která jsou třeba do tajné zbraně nadřazených badassů), Kluddovi je nabídnuta možnost stát se válečníkem. K vidění je spousta druhů sov, od kalousů, přes kulíšky až po puštíky (tím jsem zcela vyčerpala své ornitologické znalosti). Hezky se na ně kouká, ale jak otevřou zobák, jde kvalita filmu dolů. Dialogy nejsou přímo stupidní a trapné, ale mluví se až příliš. A bohužel česky, byť do kin míří dvě kopie v originálním znění, kde si můžete užít např. Hugo Weavinga nebo Helen Mirren. Na scénáři je zkrátka poznat, že se až příliš křečovitě snažil do 90 minut vměstnat děj tří knih.
Dočkáme se i Snyderova trademarku – zpomalovaček. O nadužívaní se tu naštěstí nedá mluvit, jejich použití je přesně načasované. Ba co víc – scény se zpomalovačkami patří k těm nejlepším za celý film (např. Soren se pokouší zachránit parťáka, který ztrácí výšku, výcvik při poryvech větru, průlet hořích lesem). To se prostě člověku tetelí pírka radostí. Několik momentů filmu je vizuální slastí a má v sobě mocnou atmosféru, místy až pánoprstenovskou. Když se však blíží epická bitva dvou armád – střet ostrých pařátů a špičatých zobáků, doplácí film na to, že chce být přístupný i dětem. Nedočkáme se žádné krve a násilí, „kamera“ se v momentech drsných konfrontací odvrací a nenechá nás, abychom si vychutnali sílu okamžiku. Legenda o sovích strážcích se tak stává filmem, který si jen těžko bude hledat publikum. Malé děti se budou bát, místy je atmosféra strašidelná a hrozivá. Nebudou se ani rozplývat u roztomilých soviček, protože tam prostě žádní „slaďoušové“ nejsou. Jiná zvířata – tetička hadice nebo ježura, jsou trapná. Puberťákům to bude připadat jako slabý vývar a také prohlédnou kostrbaté vyprávění příběhu, pro starší to bude zkrátka málo na všech frontách. Navíc je to film, který se sice snaží být místy vtipný, ale nezasmála jsem se pořádně ani jednou. Chválím však hudbu od téměř neznámého Davida Hirschfeldera a oceňuji, že film není prošpikovaný populárními songy.
Snyder to prostě nezvládl, ale momentálně mimo jiné chystá dle traileru drsný nářez jménem Sucker Punch a Xerxa ve stylu Třístovky. Můžu si tak oddychnout, protože vím, že Zack se vrátil na tu správnou cestu, která není lemována sovím trusem.
