Příběh o Zoufálkovi

0
3.2.2009 at 17:21  •  Posted in Recenze by  •  0 Comments

Aneb příběh o ještě zoufalejším tvoru, než je Zac Efron.

 

  Vítejte v zemi Dor! V zemi, kde se vyrábí ta nejlahodnější polévka na celém středověkém světě. Sem právě přijíždí krysák Roscuro na jedné z obchodních lodí, aby se účastnil jejich největšího svátku – jak jinak než svátku polévky. Náhoda je ale ošklivá věc, milé děti, a tak se přihodí, že se král Dor naštve a zruší polévky i krysy. A Roscuro ještě k tomu skejsne v téhle najednou neskutečně smutné zemi. Vše by bylo ztraceno, kdyby se nenarodil udatný myšák jménem Zoufálek. Aby udělal radost princezně a získal si tak titul neohroženého rytíře a kavalíra, rozhodne se všechno nějak zachránit. Všechno a nějak podtrhávám.

 zoufalek_2 zoufalek_3

   Tak za prvé, od dob Kozího příběhu nepodporujeme mezidruhové vztahy, především pokud se jedinci liší velikostí v rámci metrů. Za druhé, jestli čekáte od téhle recenze něco konkrétního, nedočkáte se toho. Celý „Příběh o Zoufálkovi“ je natolik nekonkrétní, vybledlý a bezpohlavní, že se nedá zhodnotit nijak určitě. Je to samozřejmě animák – těžko byste donutili skutečnou myš šermovat párátkem. V Hollywoodu existuje už spousta animačních firem a každá propaguje svůj styl, své postavičky a své barvy. I zde můžete spatřit náznak jakési odlišnosti, jedinečnosti. Zřejmě spočívá v tom, že malé myšky jsou graficky téměř dokonalé, zatímco v lidech byste těžko našli výraznější mimiku obličeje. Princezna vypadá jako gumová figurína, které se rty jen letmo pohybují, když náhodou promluví. Animátoři rozlišují pouze hubené princezny a (jak to jen říci slušně…) kypré komorné. Nic mezi tím neexistuje. Myšky a krysy jsou hezké. Vytvořit na nich srst bylo asi složité. Tímto grafikům mocně tleskám, ale nepředvedli nic, co by širý svět ještě nepoznal.

 zoufalek_4 zoufalek_5

   Tento film byl natočen především pro děti. Nemůžeme tedy čekat nějaké nečekané zvraty, složité myšlenky, nedej bože smutný konec. „Zoufálek“ je schematický jako spousta jiných animovaných pohádek. Kdyby bylo aspoň patrné, že se tvůrci snažili nějak odlišit od vší té zbylé masové produkce. Jenže vy sedíte v kině, sledujete něco, co vám je popravdě ukradené, a nakonec odejdete v nezměněné náladě. Ano, bohužel vás to ani neunudí. Scénář není ani zábavný, ani únavný. Vtipy zde jsou, ovšem u žádného se ani nezasmějete nahlas, ani se nechytíte za hlavu, jak to bylo trapné. A není to tím, že bych byla zatrpklý cynik (což jsem) – v sále seděly dvě malé děti. Jedno se v celkem nečekanou chvíli i rozbrečelo. Takže tak.

 zoufalek_6 zoufalek_7

   Už cestou na „Zoufálka“ jsem nečekala nic světoborného. Když se nemáte na co těšit, aspoň vaše rozladění není tak hrozivé. Pak ovšem zjistíte, kdo všechno propůjčil postavám z tohoto snímku svůj hlas. Malého Zoufálka mluví nestárnoucí Matthew Broderick. Jeho krysího parťáka Roscura zase geniální Dustin Hoffman. Kuchaře s francouzským zjevem i přízvukem sympaťák Kevin Kline. Celý příběh vypráví s vetřelci bojující Sigourney Weaver. Milovníky staré série Návratů do budoucnosti zde potěší Christopher „Doktor Emmett Brown“ Lloyd. A pokud jste šestnáctiletý panic, aspoň vaše srdce zaplesá nad Emmou Watson. V tom všem ale také vězí jeden nepříjemný háček – do našich kin dorazil film nadabován. Jediný, kdo nad tím nemusí truchlit, je zmíněný šestnáctiletý panic. Milujeme Lucku Vondráčkovou.

   Konkrétní informace, kterou vám ale nakonec mohu předat, je to, že „Zoufálek“ je jako bílý jogurt. Svým způsobem je dobré, že ho vymysleli. Někomu pomáhá, určitě. Ale je absolutně bez chuti.

(4.5/10)

Přečteno: 2286x

Latest posts by Paya (see all)

Napsat komentář

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Starší příspěvky:
Podivuhodný případ Benjamina Buttona

Za týden se v českých kinech objeví plakáty s Bradem Pittem, Cate Blanchett a titulkem režie: David Fincher. Jaký je...

Zavřít