Rozpolcený – nejlepší filmový psychopat všech dob

Jsme to, co si myslíme, že jsme.

   Obraz první. Tři studentky čekají v autě, zatímco otec jedné z nich skládá nákup do kufru. Tupý úder, jedna z tašek padá na zem. Za volant usedá puntičkářský sadista Dennis, který se ukájí sledováním nahých dívek při tanci. Všechny omráčí a veze neznámo kam.

   Obraz druhý. Dívky jsou zamčené v místnosti kdesi v podzemí. Dveře otevírá labilní Patricia s návaly agrese. S klidnou tváří uvězněným studentkám oznámí, že se není čeho bát. Rázně Dennisovi domluvila, aby jim neubližoval.

   Obraz třetí. U dveří sedí devítiletý kluk. „Jmenuju se Hedwig. Mám rád červené ponožky.“ V tázavých pohledech dívek se objeví hrůza poté, co Hedwig dodá, že si pro ně zanedlouho přijde netvor, který jim provede strašlivé věci. Dveře se zavírají.

   Mohlo by se zdát, že děvčata unesla psychopatická rodinka. Jenže Dennis, Patricia i Hedwig jsou jedna a táž osoba. Seznamte se: Kevin, člověk s 23 vyvinutými osobnostmi.

Netvor se blíží

    Kevin (James McAvoy) o své psychopatologické anomálii ví, a zatímco tři unesené trpí v podzemí, dál navštěvuje svou psycholožku Flatcherovou (Betty Buckley). V její kanceláři vystupuje jako Barry, homosexuální módní návrhář. Na sezení chodí častěji, protože v noci posílá doktorce zoufalé emaily, ve kterých prosí o pomoc. Ve dne ale Barry svou terapeutku uklidňuje s tím, že je vše v pořádku. Flatcherová ví, že všechny jeho osobnosti čekají v hlavě na to, až jim vůdčí ego Barryho dovolí usednout do křesla, čímž se dostanou k moci nad Kevinovým tělem. Mysl ovlivní celé tělo, které nabude síly a schopností úměrné hlavní osobnosti. Prostoru se dostává všem, až na Patricii a Dennise, kteří jsou zvrácení. Flatcherová všechny osobnosti dobře zná. A má nepříjemné tušení, že se v Kevinově mysli děje cosi zlého a že zaběhnutý pořádek už neplatí.

   Zatímco Barry psycholožku přesvědčuje o tom, že je vše v pořádku, dívky se snaží z cely uprchnout. S kamarádkami Claire a Marcií je uvězněná i jejich podivínská spolužačka Casey (Anya Taylor-Joy). Během zoufalých pokusů o útěk sledujeme prostřihy do její minulosti, které postupně naznačují, že Kevin není jediný, kdo v dětství prodělal trauma. Trojice využívá momentů, kdy je vůdčím egem slabý chlapec Hedwig, kterého je jednoduché ošálit, a daří se jim uprchnout. Jenže Dennis je důmyslný psychopat, který vězení dobře zajistil. A jak v podzemí napětí houstne, Kevinovy osobnosti se začínají střídat čím dál rychleji. Neúprosně se tak blíží nevyhnutelné – čas příchodu tajemného netvora.

Ke kořenům Shyamalana

   Zásadním marketingovým lákadlem filmu je jeho režisér. Jen málokomu není povědomé jméno M. Night Shyamalan. Hollywoodský expert přes thrillery se po řadě kasovních neúspěchů jako Poslední vládce větru (2010) nebo Po zániku Země (2013) vrací ke kořenům mrazivých příběhů. Oproti úsměvnému předloňskému hororu The Visit (2015) měl s budováním napětí tentokrát více práce. Klaustrofobický potenciál sklepení vyprchává prokládáním dalších rovin, jako je sezení s doktorkou Flatcherovou či Caseyino dětství. Zatímco první hodina má tedy spíše vysvětlovací úlohu s doprovodným nepříjemným mravenčením, psycho se naplno rozbíhá až v druhé polovině stopáže. I proto zřejmě sám Shyamalan natáčení označil za nejtěžší svého života.

    Film drží pohromadě především díky výbornému výběru protagonistů. Menší obdiv si zaslouží přitažlivé dívky i sedmdesátiletá Betty Buckley, u níž se čas zastavil před patnácti lety. Zděšení ani jedna nepřehrává, jenže to jim není nic platné, když je středobodem divácké percepce James McAvoy. Kdo viděl Viktora Frankensteina (2015) či lépe Sviňáka (2013), udělal si obrázek o tom, čeho je tento sedmatřicetiletý Skot schopen. Jenže tento výkon překonává všechny představy.

   Scénář mu otevřel dveře k nejnáročnější roli jeho života a jeho zápal aspiruje na jeden z nejlepších filmových výkonů všech dob. Doslova se mění před očima – z charismatického sadisty se lusknutím prstu změní na ustrašeného klučinu, aby vzápětí jednal s ženskou mimikou i gesty. Totéž platí o hlase. S intonací a hloubkou si hraje, jako by bylo snadné ze šišlajícího kluka plynule přepnout do vyspělého ženského hlasu. A i když se mu oscarové sošky zřejmě vyhnou obloukem, těžko si vybavit lépe ztvárněného filmového zabijáka.

   Suma sumárum? Shyamalan je s gradujícím terorem v podzemí zpět ve formě, pro McAvoye životní role. V hrůzostrašné proměně v Nietzscheho archetyp nadčlověka překonává veškeré herecké hranice, a byť film menší vady má, vedle impozantního McAvoye jsou pomíjivé.

(8/10)

Foto: Universal, Cinemart

• About
• Latest Posts

Tomáš Hegedüš

Zbožňuje zajímavě vyprávěné snímky, a je tedy zákonitě Nolanofil, rovněž nekompromisní odpůrce spoilerů. Filmy pro něj nejsou únikem z reality, ale branou za hranice jeho fantazie. Žánrově zaměřen na psychologické thrillery a horory, špetkou akce nebo sentimentu ovšem nepohrdne. Na Moviscreen píše od roku 2013.

Latest posts by Tomáš Hegedüš (see all)

• T2 Trainspotting – zpátky v drogových kolejích - 19.2.2017
• Rozpolcený – nejlepší filmový psychopat všech dob - 17.1.2017
• Deepwater Horizon: V pekle s Wahlbergem - 28.9.2016