Odbočka k motoristické zábavě léta je tu. Silnice jsou ale nebezpečnější než dřív, i když jim šéfuje ruka „kmeta“ Justina Lina.
Hovět si v hotovém ráji s pořádným balíkem peněz. Takový obrázek po zbytek života si vysnila většina členů party kolem Dominica Toretta. Vždyť i bývalý policista Brian O’Connor právě čeká narození potomka.
Jenomže se ozve Hobbs. V rukou však nemá zatykač, nýbrž spis s aktuálním případem. Profesionální automobilový gang něco chystá a na fotkách byla zachycena jedna z nich – Letty. Toretto všechny svolá a pomohou Hobbsovi, když jim to zajistí milost a nalezení odpovědi, co se stalo s Letty.
Svaly a motor
Vin Diesel si dává počtvrté automobilový sraz (včetně započtení krátkého hostování v Tokiu), a tak pečlivě naleštil pleš, muskulaturu i káru. Zdatně mu v tom ale sekunduje jiný borec, který do série vstoupil v minulém díle – Dwayne Johnson. V jednom však na Diesela rozhodně nemá – ten totiž táhne svůj mohutný hlas z hloubi podobné Mariánskému příkopu a mrazí z něj vždy, ať už sedí za volantem, nebo potřetí leští Riddickovi čočky na konci léta. Plus ještě jedna věc, která je však zásluhou scenáristických seancí, při nichž nejspíš vyvolávali ďábla přes hlášky, aby jim vymyslel monology, které rozesměji každého, kdo musí obsah jejich mouder luštit pár následujících minut během jedné z mnoha akčních scén.
Dramaturgicky se s tím šesté kolečko automobilových dostihů nemaže a vsází na jednoho zásadního koně – nadsázku hraničící s neuvěřitelností, což zrovna neoživuje vzpomínky na start série Rychle a zběsile, aspoň však dává zapomenout na prázdnotu a zbytečnost Tokijské jízdy. Začíná to poučnými poznámkami Dieselovy postavy a pokračuje k obsahu akce.
Nečekané dopravní prostředky
Justin Lin, který začínal u Tokijské jízdy, se v sérii zabydlel a z dna, v němž se uvedl, ji podle ohlasů přivedl k vrcholu v pátém díle. Po vzoru setrvačnosti, kdy následuje cesta dolů bez vynaložení námahy a jede se volně i styl jízdy jeho posledního přírůstku připomíná bláznivý experiment z nějaké britské televizní show, klidně možná i Top Gear. Možno je všechno, zároveň ale nesmí nikdo čekat nic dalšího, než co na sebe Rychle a zběsile 5 prásklo v traileru. Už tehdy mi přišlo, že upoutávka zbytečně plýtvá esy, ale v podobném žánru filmu, kde se na zvraty nečeká, se to stalo samozřejmostí.
Absurdní je představa, že vedle klasických vytuněných aut a oplechovaných formulí se v tomto díle prohání i tank, čímž se pozvedá úroveň neuvěřitelnosti o kus nahoru, zároveň ale lidsky popouzí tím, jak se při jízdě na silnici řídící postava chová. Byť je to padouch, šrotování civilistů je nehezké (i když bezkrevné), o to víc, že při jízdě městem se všichni ohleduplně vyhýbají chodcům a autům. Narážení auta o auto už nejspíš ztratilo cejch napínavosti, teď se řeší, co s ozbrojeným tankem, který pálí z děla a ničí mosty. Zde i jinde se najde čas na pár osudových a akrobatických výkonů, a tak vzduchem létají auta i lidé.
Zpátky se film nedrží ani v závěru, do nějž vklínil souboj nákladního letadla a automobilů na nejdelší přistávací dráze světa. Kdyby se na scéně objevil James Bond ze staré školy nebo se Diesle proměnil v agenta xXx, v rámci hry by to nebyl zdaleka překvapivý krok. Akční scény tak mají aspoň nějaký nápad a pracují s postupným hledáním řešení, byť ve zbytku času se protagonisté mlátí s nepřáteli hlava nehlava, biceps nebiceps.
Rodina pohromadě
Těch je tu spousta, opět je však zdobí i výběr z dámského doprovodu. Celý ansámbl zahrnuje plejádu postav známých z minulých dílů, ať už posledního nebo staršího, doplněné o novinky. Např. Ginu Carano ze Zkratu, která z bojovných umění přesedlala na film. Zatímco Tokijská jízda se angažováním bezejmenných tváří ocitla mimo úroveň původních Rychle a zběsile, s cestou na vrchol a proměnou v obrovských kasovní trhák se volantů zase ujala výrazná jména se známými tvářemi.
Pro oddané podporovatele série se zásadním okamžikem stává návrat důležité postavy, která pomáhá zamíchat vztahy mezi postavami a umožnit jim pracovat s mottem „rodina je základ státu“. Týká se to ale spíš úzkého kruhu, zbytek týmu látá prázdná místa vlastním humorem či vedlejší vztahovou linii. V kontextu vyprávění se to však stává podružné. Rychle a zběsile sice vypadá, že se snaží udržet ty samé postavy a nějak je posunout, nicméně nejsme v dramatu, kde by se to vyjímalo a mělo nějaký výraznější smysl. Díváme se na letní akci, od níž dostáváme atrakci na čtyřech kolech. V zásadě se nic nemění, ať už někdo umře, nebo ne, uroní se slza, ale jede se dál. Ti, co měli být mrtví, občas navíc ožívají, tak uvidíme v sedmém díle, který je jistý jako že si Rychle a zběsile pro Oscara nedojede.
