Vlk z Wall Street – zbohatnout na obyčejných lidech, ale nechat je se tomu smát v kině

0
18.1.2014 at 09:12  •  Posted in Recenze by  •  0 Comments

Martin Scorsese dál zkouší, jestli ho ve stáří neopouští filmová múza a pro diváka to znamení jediné: další fantastický film.

 

     Po filmu pro děti, za který mu hrozil Oscar, natočil úplný opak – film, který je pro děti absolutně nevhodný. I tak mu hrozí Oscar. Na přímce mezi Hugem a jeho velkým objevem a Vlkem z Wall Street se zdá být nepřekonatelná vzdálenost, ale Martin Scorsese se dokázal rozkročit natolik, že to během dvou let zvládnul. Pravda, Vlk z Wall Street je o dost příznačnější jeho filmografii než adaptace dětské knihy, ale stejně jako u nepolevující práce Spielberga se progresivnější režijní provedení očekává od dynamických dvacátníků, nikoli důchodců. Avšak únava se nekoná. Za nového protagonistu si stanovil Jordana Belforta, skutečného burzovního makléře, který se dokázal probít tvrdým byznysem, vydělat majlant a žít si královsky, dokud na něj nedolehly tlaky FBI. Nehodlal se ale vzdát svého přesvědčení, ďábel zůstane ďáblem.

Vysoké ambice, vysoké cíle, nulová morálka

     Ze všech sil se v roli berskrupulózního chamtivce vyžívá Leonardo DiCaprio, který si tak podruhé v krátké době zkouší životný styl luxusu a všemocnosti. Byl to Gatsby, teď je to Belfort. Zatímco prvního ale hnala romantická tužba, Jordan Belfort je podvodník čistých rysů, který v penízkách vidí podstatu světa. Zásadní ovšem je, a to se mu musí přiznat bez ohledu na zákonnost nezákonnost, že ví, kudy se dát. Slouží mu k tomu vytříbené přesvědčovací techniky, s nimiž umluví každého, a nám jako divákům nezbývá než jeho výřečnost obdivovat, i když je za tím stejný druh sviňáctví, jaké nedávno předvedl v podobně uvolněném a rozjetém podání James McAvoy.

     DiCapriovi částečně nahrává komediální a nestřízlivý styl, který v extrovertním projevu nepůsobí tak komplexně jako emocionálně subtilnější polohy. Abych to řekl jinak, jeho vlčák je jenom dalším důkazem, jak oddaný a schopný herec se z něj stal, ale výkon to není o tolik působivější, než když se Scorsesem spolupracoval na jiných projektech, například propadu duševnímu šílenství v Prokletém ostrově. Avšak pasáž, v níž se DiCaprio musí vyrovnat s nebývale silným účinkem drogy, který ponejvíc připomíná mozkovou obrnu, je mistrovská, kandiduje na kult a sama o sobě je důvodem, proč se tři hodiny sžívat s člověkem bez morálky.

vlk_z_wall_street_2

Nejlepší firmu dělají jednotliví zaměstnanci

     Dostáváme se tak k podstatě kvalit filmu. Lze ho charakterizovat jako mozaiku. Jako každý jiný biografický film se musí vyrovnat s omezeným časovým rozsahem ke smysluplnému odvyprávění životního příběhu. Vlk z Wall Street neoslňuje zrovna konceptem všiváka, který se z miziny vyšvihne v boháče, ale zločinnost ho nakonec dožene k zodpovědnosti a trestu. Je to už skoro archetypální příběh o zločinném vzestupu a spravedlivém pádu. A k této rovnici nemá Vlk z Wall Streetu co dodat, snad jen, že jeho kritický odstup vůči Belfortovi je sotva znatelný (byť bez glorifikace) a poctivý člověk si může nechat zajít chuť na satisfakci, že nudný život podle zákona má význam.

     Avšak jednotlivé scény, jejich režijní uchopení, herecké prožití, správné časování a střih a scenáristická nápaditost, to je božská slast komediálního ražení, za níž máme chuť Belfortovi jeho činy odpustit, protože se u nich můžeme skvěle bavit. Scorsese se předvádí v komponování jednotlivých segmentů jako zručný šéf komediantů, zvládá udržet náladu pod hranicí přehrávání a parodie. Situace se jeví neuvěřitelně, ale přesto velmi přítomně. Je to DiCapriova snaha vzdorovat neovladatelnosti svých svalů, rvačka s Jonahem Hillem, povídání u oběda s Matthew McConaugheyem, svůdné hovory s druhou manželkou, vysvětlování vysokých firemních nákladů na večeři a eskort servis, problémy na palubě letadla a mnohé, mnohé další.

vlk_z_wall_street_3

Je to špatné, ale je to ohromně zábavné

     I když má film tři hodiny, je ďábelská dynamika, zahlcování našich smyslů a vyvážené rozložení komiky funguje zázračně, protože se snímek ani náhodou netváří jako tříhodinový opus. V několika chvílích dosahuje film zvýšené míry šílenosti, která odráží absurdní povahu obchodních praktik v Belfortově firmě, oslavy, které se nesou ve znamení žen, drog, alkoholu, hloupých sázek o velké prachy. Peníze se v DiCapriově provedení bytostně zpřítomňují jako zázračná páka, která zmáčknutím nastartuje ruletu štěstí. Říká, cokoli chcete, to dostanete. Nečiní tak zatrpkle, Scorsese dění naprosto užívá a právě bezelstný přístup k tomuto zvrhlému životnímu stylu se stalo receptem na komediální úspěch.

vlk_z_wall_street_4

     Solidní kanonáda, která nepřestává co scénu překvapovat, s jakou společenskou deviací se vytasí, jako by se vytahoval, jako by se předváděl a navíc mu to projde, protože nám se výsledný film líbí.

(8.5/10)

Přečteno: 1865x

Adam Fiala

Šéfredaktor Moviescreenu od roku 2005, vystudoval žurnalistiku a mediální studia na FSV UK. Preferuje tvorbu Tima Burtona, Alfonse Cuaróna, Guillerma del Tora, Darrena Aronofského, série Star Wars, X-Men, Harry Potter a Pán prstenů.
Adam Fiala

Napsat komentář

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Starší příspěvky:
Zlodějka knih – slovy vzdor zlovůli nacistů

Adaptace fenomenálního románu Markuse Zusaka zůstává věrná, i když bez naděje na zachycení kouzla svébytného literárního stylu.      Natočený film...

Zavřít