Červená pláštěnka, velké písmeno „S“ na hrudi a kudrlinka na čele. Největší z komiksových superhrdinů hledá cesty, jak se přizpůsobit vyvíjejícímu se publiku. Klidně i bez rudých spodek navrchu.
Zanedlouho do kin dorazí dlouho očekávaný Muž z oceli režiséra Zacka Snydera s Henry Cavillem v hlavní roli. Populární hrdina Clark Kent alias Superman je samozřejmě daleko staršího data, takže už dosahuje dědečkovských rozměrů. Postavu vymyslel v letech 1932-1933 kreslíř Joe Shuster spolu se spisovatelem Jerry Siegelelem. O několik let později svůj nápad prodali společnosti Detective Comics, která je známa pod zkráceným názvem DC Comics. Superman se objevil poprvé v komiksové podobě v prvním čísle Action Comics (1938) a zaznamenal obrovský ohlas. Vzápětí se hrdina rozšířil do nejrůznějších rozhlasových pořadů, televizních programů, filmů a dalších médií. V tomto článku se pokusíme chronologicky vhlédnout do světa hrané podoby Supermana. Není možné pojmout vše, jen animovaných inkarnací je mnoho, zaměříme se proto na zásadní počiny.
1. Superman (1948)
Zatímco jsme u nás rozdýchávali nástup totalitárního režimu pod vedením Klementa Gottwalda, ve Spojených státech amerických se konečně na obrazovky dostala hraná dobrodružství Supermana. Takřka během celých 40. let se něco takového plánovalo, nicméně dokud producent Sam Katzman (The Corpse Vanishes, UFO útočí!) nesvolal jednání mezi National Comics a Columbia Pictures, nebylo v ničích silách něco podobného uskutečnit.
Snímek se natáčel v lokacích okolo Los Angeles (včetně) a byl rozdělen na 15 částí. Vznikl tedy seriál, přičemž byla každý týden odvysílána jedna jeho epizoda. Projekt byl samozřejmě černobílý a vzhledem k velice skromnému rozpočtu musely být některé scény animované. Nebyly totiž finance na náročné scény Supermanova letu, výbuchy apod. Do hlavní role byl obsazen Kirk Alyn (Federal Agents vs. Underworld, Inc.), kterého však diváci viděli spíše v roli Clarka Kenta, neboť postava Supermana byla z velké části animovaná. Jako Lois Laneová se představila Noel Neillová, jež hrála dokonce i ve filmu Superman se vrací (2006), kde ji nechal Bryan Singer ztvárnit starou paní Gertrudu v samém úvodu snímku.
Potíže hlavnímu hrdinovi dělala Spider Lady, která samozřejmě nemá se Spider-Manem nic společného. Supermanovi však zatápí dobře, a to i za pomoci bájného Kryptonitu. Seriál se stal velice výdělečným a promítala ho i kina, která to normálně nedělají. V roce 1950 se nakonec výtvor režisérů Thomase Carra a Spencera Gordona Benneta dostal i do Portugalska, Švédska a Dánska. Budoucím hraným seriálům a filmům tedy vyšlapal cestu tento nízkorozpočtový projekt, který si získal srdce tisíců lidí po celém světě.
2. Atom Man Vs. Superman (1950)
Trvalo pouhé dva roky a prakticky stejný tým okolo režiséra Spencera Gordona Benneta vytvořil neméně úspěšné pokračování předchozího seriálu. Z projektu sice odešel spolupracovník Thomas Carr, nicméně zásadní role Clarka Kenta a Lois Laneové zůstaly obsazeny stejně.
Supermana však tentokrát neohrožovala Spider Lady, ale v budoucnu velmi známý Luthor (prozatím znám bez křestního jména Lex). Diváci novějších verzí si pamatují tohoto padoucha jako charismatického milionáře, zde se však jedná o šíleného vědce. Plešatý Luthor se snaží zlikvidovat Supermanův milovaný Metropolis za pomoci mnoha zajímavých, avšak smrtících vynálezů. Zápletka však přichází především ve chvíli, kdy je Superman vystaven působení Kryptonitu. V tu chvíli se celé město otvírá pro nejrůznější sorty kriminálních živlů.
(Lexe) Luthora si zahrál Lyle Talbot, který ve své době proslul především spoluprací s dnes již legendárním autorem béčkových filmů Edem Woodem (Glen, nebo Glenda, Plán 9). Na snímku je patrné, že tvůrci dostali mnohem více peněz než v seriálu z roku 1948, nicméně se najdou i tací, kdo mluví o ztrátě kouzla. Technicky je však vše daleko lépe propracované a také animace působí lepším dojmem.
3. Superman and the Mole Men (1951)
Zajímavý osud potkal Supermana v roce 1951. V pilotním filmu k chystanému seriálu se totiž promítla xenofobie amerických obyvatel přelomu 40. a 50. let, která byla ve společnosti velice cítit, a to na každém rohu (hnutí za práva Afroameričanů s Martin Lutherem Kingem teprve mělo přijít). Zápletka se tedy točila okolo boje Supermana vůči podobně xenofobním lidem, kteří chtěli zabít „krtčí lidi“. Tato rasa se objevila v hloubi země ve městě Silsby a její členové byli okolím považováni za monstra. Plešatá stvoření ve zvláštních hábitech však neměla zlé úmysly, a tak se hrdina musel obrátit proti nesnášenlivým obyvatelům Země. Promítání společenské a politické situace bylo v komiksech let budoucích poměrně běžné, nicméně takováto otevřenost byla nevídaná. Vezmeme-li v úvahu, že se jednalo o pilotní díl seriálu, byl tento krok dosti odvážný.
Kdo si v prvních dvou seriálech oblíbil Kirka Alyna a Noel Neillovou, musel přijmout fakt, že s novým režisérem (Lee Sholem) přišli také jiní herci. Hlavní role připadla na starost Georgi Reevesovi (Jih proti Severu), kterého dodnes mnozí považují za jediného opravdového Supermana. Jeho přítelkyni a spolupracovnici z Daily Planet ztvárnila půvabná Phyllis Coatesová. Tato žena sice hrála ještě v mnoha dalších filmech a seriálech, ze stínu role Lois Laneové však nikdy nevystoupila. Celý snímek byl natočen za pouhých 12 (!) dní a v duchu předchozích seriálů byl vytvořen v podstatě za pár dolarů.
4. Adventures of Superman (1952)
Na rozdíl od verze s Kirkem Alynem přineslo Reevesovo ztvárnění „Ocelového muže“ hned 104 půlhodinových dílů. Asi bychom se dočkali i dalších, kdyby nebylo tragického úmrtí hlavního představitele. George Reeves totiž v roce 1959 spáchal sebevraždu, kdy se ve svém pokoji zastřelil pistolí Luger. Jeho přítelkyně, Leonore Lemmonová, později prohlásila, že důvodem Reevesova tragického činu byl fakt, že mu nikdo nenabídl pořádnou roli a svou kariéru považoval za vyhořelou. Tvůrci seriálu už v natáčení seriálu pokračovat nechtěli, neboť neměli zájem přeobsadit hlavní roli. Zatímco George Reeves ztvárnil Clarka Kenta/Supermana ve všech epizodách, Phyllis Coatesová vydržela jako Lois Laneová pouze 24 dílů. Poté jí nahradila Noel Neillová, kterou si tenkrát diváci vyžádali po režisérovi Thomasu Carrovi.
První dvě série (obě po 26 dílech) byly natáčeny černobíle, zatímco další čtyři řady (52 dílů) už byly pořízeny barevně. Diváci však svého hrdinu v barevném provedení mohli spatřit až při promítání v roce 1965. Ačkoliv projekt Jerryho Siegela a Joea Shustera stejně jako jeho předchůdci trpěl nedostatkem finančních prostředků, na výsledku už to nebylo tolik znát. Tvůrci si totiž dovedli vždy nějak poradit, takže z logických důvodů natáčeli v jednu chvíli scény například hned pro 4 epizody, aby ihned využili připravené kulisy. Epizoda stála zhruba 15 000 dolarů, zatímco herci dostávali okolo 200 dolarů. V pozdějších sériích už dostával George Reeves 2500 dolarů za epizodu, zatímco ostatní herci dostávali stále „almužnu“. Ani taková Noel Neillová se přes 500 dolarů nedostala.
Vzhledem k většímu počtu epizod neměl Superman pouze jednoho nepřítele, ale musel čelit hned několika kriminálníkům, mezi nimiž nechyběli zlí vědci, hamižní byznysmeni, zahraniční špióni a další. Všichni samozřejmě ohrožovali Metropolis, nebo dokonce celou planetu. Většina z podvratných živlů však nebyla nijak zvlášť charakteristická, takže záporák typu Ace Millera byl spíše výjimkou. Neznamená to však, že by měl Superman málo práce a několikrát musel také čelit své „Achillově patě“ neboli Kryptonitu.
5. Superman (1978)
Dlouho se zdálo, jako by se po konci seriálu s Georgem Reevesem celý filmový svět rozhodl nechat Supermana nějakou dobu raději u ledu. Menší pokusy o hraný snímek proběhly, ale brát vážně se příliš nedaly. Teprve až v roce 1978 se odvážil Richard Donner (Smrtonosná zbraň) přinést do kin film o superhrdinovi z planety Krypton. Tentokrát se už ale nejednalo o projekt za pár dolárků, ale o svého času poctivý blockbuster. Do filmu se napumpovalo něco málo přes 55 milionů dolarů, což se vzápětí ukázalo jako dobrý krok, protože výdělky překročili hranici 300 milionů dolarů. Také mezi tvůrci nalezneme hned několik zajímavých jmen. Příběh vymyslel Mario Puzo (Kmotr), zatímco se scénářem mu pomáhali manželé David a Leslie Newmanovi (Mizerná banda s Jeffe Bridgesem), spolu s Robertem Bentonem (Kramerová versus Kramer). Kreativním konzultantem nebyl nikdo menší než Tom Mankiewicz, kterýžto se proslavil prací na několika Bondovkách, zatímco hudbu složil vášnivý sběratel Oscarů a expert na velkofilmy John Williams (Star Wars, Schindlerův seznam).
Vzhledem k takto nabitému složení tvůrčího týmu nemohl být ani casting odfláknutý. Hlavní roli Supermana nakonec získal Christopher Reeve, o němž původně režisér Donner prohlásil, že je na to příliš mladý a hubený. Nutno podotknout, že čelil veliké konkurenci, neboť Supermana si chtěli zahrát i takové hvězdy jako například Christopher Walken, Nick Nolte, Arnold Schwarzenegger či Sylvester Stallone. Šestadvacetiletý Reeve byl v té době prakticky neznámý a producenti brali jeho angažování za velice riskantní. O to větší hvězdy se tedy musely objevit v dalších rolích, takže Supermanova biologického otce Jor-Ela si zahrál Marlon Brando (Kmotr) a záporáka Lexe Luthora zase Gene Hackman (Francouzská spojka). Roli Lois Laneové dostala Margot Kidderová (Horor v Amityvile), která si v roce 1975 vzala tříletou mateřskou dovolenou, a Superman byl jejím prvním snímkem po této pauze.
Slušná část filmu se točí okolo Supermanova původu, takže můžeme sledovat události předcházející zrození legendy. Kal-El, jak se Superman původně jmenoval, byl svým otcem vyslán v kapsli na zemi, kde se ho ujali manželé Kentovi. Ve chvíli, kdy adoptivní otec zemře, setkává se Kal-El s duchem svého biologického otce, který ho naučí ovládat své superschopnosti. Aby nebyl příliš nápadný, přestrojí se Kal-El za novináře Clarka Kenta a začne pracovat v deníku Daily Planet. Zde se nejen seznámí se svou budoucí partnerkou, ale má také možnost zabránit ďábelskému plánu Lexe Luthora, který chce prostřednictvím nukleárních raket odtrhnout Kalifornii od kontinentu. Snímek získal 3 nominace na Oscara (Střih, Hudba, Zvuk), obdržel však jen zvláštní ocenění.
6. Superman II (1980)
Všechny výraznější postavy filmu z roku 1978 dostali možnost si své role zopakovat o dva roky později (krom Marlona Branda). Snímek začal natáčet opět Richard Donner, který však byl producenty nahrazen Richardem Lesterem (Perný den, Help!), neboť se mu nelíbila jejich idea pojmout Supermana II trochu odlehčeněji a s větší porcí humoru. Na svých pozicích naopak zůstali scenáristé a svým způsobem i John Williams, který však přenechal většinu prostoru Kenu Thorneovi (Cestou na fórum se stala divná věc), neboť měl v tu dobu příliš práce (např. se Star Wars).
Jestliže se první díl Supermana dal brát vážně a dokonce snad i osudově, Richard Lester podle pokynů producentů přidal ve „dvojce“ více humoru a romantiky. Flirtování Clarka Kenta a Lois Laneové je tedy daleko více okaté než v předchozím případě. Superman tentokráte nečelí pouze jednomu zloduchovi, ale hned trojici zločinců, kteří přiletěli z jeho rodné planety Krypton. Pod vedením generála Zoda předvádějí vojáci Ursa a Non svému nepříteli, že nejen on má nadlidské schopnosti. Tyto tři padouchy paradoxně vysvobodil z vězení sám Superman, když zachrání Zemi před výbuchem vodíkové bomby tím, že ji vyhodí do vesmírů, kde vybuchne. Ve chvíli, kdy výbušnina exploduje, totiž prolétalo okolo dvojrozměrné vězení, ve kterém byli výše zmínění kryptonští vězni. S ovládnutím našeho světa a pomstou Supermanovi jim pak pomáhá Lex Luthor, který také uprchne z vězení. Pro „Ocelového muže“ je však největším problémem fakt, že ho Lois přesvědčila, aby se vzdal svých schopností. Jakmile mu tedy zločinci vyhlásí válku, je prakticky bezbranný.
Tato verze Supermana II, kterou můžeme nazvat Lesterovou, však není jedinou. Richard Donner toužil očistit své jméno a po dlouhých 26 letech vydal v roce 2006 svou verzi, kde mohl použít záběry (mj. i s Marlonem Brandem), které nebyly v Lesterově filmu. Většina diváků a především milovníků komiksů se shoduje na tom, že Donner odvedl daleko lepší práci a vyznění filmu, které je méně komické a rodinné, je určitě ku prospěchu. Je tedy rozhodně škoda, že oficiálně se uvádí jako Superman II záležitost, kterou vytvořil Richard Lester.
7. Superman III (1983)
Na třetím dílu Supermanových dobrodružství se režisérsky opět podílel Richard Lester. Scénář však už nepsal Mario Puzo, ale pouze dvojice David Newman a Leslie Newmanová. Hudbu složil opět Ken Thorne, ale vzhledem k tomu, že se nacházíme v době adorující synthpop (žánr s dominantním postavením syntetizátoru), vytvořil některé skladby také odborník na tento druh umění Giorgio Moroder (jeden song pro Zjizvenou tvář). V hlavní roli se opět představil Christopher Reeve, zatímco Margot Kidderová se opět stala Lois Laneovou. Do filmu však přibyla postava Guse Gormana, kterou ztvárnil Richard Pryor (The Richard Pryor Show). Tento charakter má působit jako katalyzátor humoru (něco jako Jar Jar Binks ve Star Wars) a možná právě pro to si ho většina diváků příliš neoblíbila. Zkrátka tvůrci si v té době mysleli, že je dobrý nápad přidat ještě trochu více vtipu do Supermanova života. Svým způsobem však filmu tímto krokem spíše ublížili.
Poměrně jednoduchý děj dává jasně znát, že se tvůrci rozhodli cílit na co nejširší spektrum divácké obce. Zlým mužem je tentokrát podlý multimilionář Ross Webster (Robert Vaughn – Lee ze Sedmi statečných), který zneužije talentu Guse Gormana. Tento počítačový mág vyrobí syntetický Kryptonit, který má zničit Supermana, aby Websterovi nestál v jeho cestě za ovládnutím světové ekonomiky. Superman však nezemře, ale rozdvojí se na zlou a dobrou půlku. Padouchovi navíc zkomplikuje život i jeho počítač, jenž má stejně jako jeho majitel zálusk na ovládnutí světa. Ačkoliv je zápletka jasná a relativně prostá, působí značně schizofrenně, což bývá jedna z nejčastějších výtek na adresu díla Richarda Lestera. Z finančního hlediska však tvůrci truchlit rozhodně nemusí, a ačkoliv už se výdělky nepohybovaly na hranici 300 milionů dolarů, hezkých 169 milionů také stojí za řeč.
8. Superman IV: The Quest for Peace (1987)
Poslední díl z kvadrologie s Christopherem Reevem v hlavní roli přišel se čtyřletým odstupem. Potápějící se loď neopustili ani Margot Kidder, Gene Hackman či Jackie Cooper (Perry White, šéfredaktor Daily Planet). Kdo se však musel poroučet, byl Richard Lester, kterého nahradil Sidney J. Furie (Billie zpívá blues). Je ovšem otázkou, jestli vůbec Lester o režii čtvrtého dílu vůbec stál. Produkci si totiž tentokrát vzala na svá bedra dvojice izraelských producentů Menahem Golan a Yoram Globus. Tito dva skrze svou společnost financovali nejrůznější béčka, takže chudák režisér Furie musel pracovat s rozpočtem okolo 17 milionů dolarů. Svým způsobem byl tedy čtvrtý díl stále se zhoršující série kopnutím do ležícího a nebylo to fér jak vůči Supermanovi, tak vůči divákům. Zatímco si tedy první díl vysloužil 3 nominace na Oscara, čtvrtá část jen 2 na Zlatou malinu (Nejhorší herečka ve vedlejší roli – Mariel Hemingway, Nejhorší vizuální efekty). Superman IV je tedy smutným příkladem, jak může legenda také dopadnout.
O naprostém zprznění Supermana podává dostatečný důkaz i zkrácený děj. Lex Luthor se zase jednou rozhodne zbavit se svého nepřítele, který mu brání v ovládnutí světa. Ukradne tedy z muzea jeho vlas a spolu s jadernou hlavicí ho pošle ke Slunci. Odtud se vrátí nově vzniklý Nuclear Man (Mark Pillow), který má stejné schopnosti jako muž, kterého má zabít. Nebohý Superman má však na Zemi i bez toho dost práce, jelikož bojuje proti nukleárnímu zbrojení. Na obranu režiséra je důležité poznamenat, že tento výtvor vypadá poměrně nadšenecky a je na něm znát, že Furie komiksy miluje. Hrubě však přecenil schopnosti techniků starajících se o vizuální efekty, takže když Superman ucpává sopku horou, vidí diváci čirou tragédii. Scénář napsala dvojice Lawrence Konner a Mark Rosenthal, která je později podepsaná například pod Burtonovou Planetou opic (2001) či Úsměvem Mony Lisy (2003), ale tehdy měla zkušenost tak možná s nepovedeným pokračování Honby za diamantem. Nakonec je vcelku jedno, kdo se jak „zasloužil“ o příšerného Supermana IV, protože se k tomu nikdy asi moc hlásit nebude.
9. Superman (1993)
Tento seriál o Supermanovi už je dobře znám i v našich končinách, jelikož byl v televizi několikrát vysílán. Roli Clarka Kenta alias Supermana tentokrát ztvárnil Dean Cain (Klub zlomených srdcí), který dostal po svůj bok Teri Hatcher (Zoufalé manželky) jako Lois Laneovou. V roli šéfredaktora Perryho Whita se objevil Lane Smith (nominace na Zlatý Glóbus za vedlejší roli v The Final Days), zatímco Lexe Luthora si zahrál John Shea (Mutant X). Odvysíláno bylo 87 epizod po 45 minutách, kdy poslední byla vysílána v roce 1997. Společnost ABC nejdříve slíbila, že se natočí ještě 5. série, nicméně se vzápětí ukázalo, že by to nebyl rozumný krok, neboť sledovanost rapidně klesala. V ABC si tedy raději objednali 13 dílů sci-fi seriálu Lovná zvěř (1998).
Příběh této verze Supermana začal stejně jako film z roku 1978, tedy tím, jak se Kal-El dostal na Zemi a později začal jako Clark Kent s prací novináře u Daily Planet. Shodný je také nepřítel, který je zhruba ve čtvrtině případů Lex Luthor. Padouchů však Superman zlikviduje nepřeberné množství, což ovšem není jediná činnost, kterou provozuje. Soustředí se totiž také na budování vztahu s Lois, což do seriálu vnáší romantickou linku. Také humoru se častokrát dočkáme, nicméně ho není přespříliš. V pozdějších dílech však kvalita solidně zpracovaného seriálu povážlivě upadá a stává se z něj možná i trochu sebeparodie. Ve srovnání s poslední zkušeností se Supermanem v podobě čtvrtého dílu filmové série jsou však i ty nejhorší části hotovými klenoty.
10. Superman se vrací (2006)
Snímek Superman se vrací působí trochu jako zjevení. Režisér Bryan Singer (X-Men) totiž připomněl, že se Supermanova dobrodružství dají dělat také kvalitně. Člověk je navíc vždycky v pozoru, když v názvu filmu zazní, že se někdo nebo něco vrací. O roli titulního hrdiny se ucházel dokonce i James Caviezel (Umučení Krista), nakonec ji však dostal prakticky neznámý Brandon Routh (do té doby jen několik seriálových rolí). Singer totiž chtěl obsadit někoho neokoukaného a mladšího. Za Routha se dokonce přimluvila i vdova po Christopheru Reevovi Dana Reevová. Jako Lois Laneová se představila Kate Bosworthová (Osudové léto), která si k herectví sice přičichla o něco více než její mužský protějšek, nicméně zaběhnutou herečkou by ji nikdo nenazval.
Podobně jako u prvního filmu s Christopherem Reevem i zde se vsadilo na známější tváře spíše ve vedlejších rolích. Lexe Luthora ztvárnil Kevin Spacey (Americká krása), zatímco synovce Perryho Whita zahrál James Marsden, kterého si Singer vyzkoušel už v X-Menech (2000). Nechybělo mnoho a v menší roli by se objevil i Hugh Laurie (Dr. House), kterého však nakonec jako Perryho Whita zastoupil Frank Langella (Duel Frost/Nixon). Roli Jor-Ela si zopakoval Marlon Brando, který byl však vytvořen pouze digitálně, neboť o dva roky dříve zemřel.
Na sepsání scénáře byli najati Michael Dougherty (Halloweenská noc) a Dan Harris (Obyčejní hrdinové), kteří sice nejsou velezkušení, ale podle Singera mají „mladý pohled na věc“. Hudbu obstaral standardní Singerův spolupracovník John Ottman (cena BAFTA za Obvyklé podezřelé – 1995), jako hlavní znělka však byla použita klasická od Johna Williamse. Pohlédneme-li na finanční stránku filmu, tak rozpočet byl vypočítán na 209 milionů dolarů, které se podařilo přetavit ve výdělek 391 milionů dolarů + 81,5 milionu dolarů za prodej DVD. Producentsky to ale byla spíš slepá ulička, a tak se nad budoucností setmělo.
Příběh je do určité míry poměrně originální. Náš hrdina se od astronomů dozvěděl, že jeho domovská planeta Krypton možná nebyla úplně zničena, neboť skrze své teleskopy viděli její zbytky. Superman se tedy do vesmíru vydává najít nějaké přeživší, což mu trvá dlouhých 6 let. Jeho mise byla neúspěšná, a proto se vrací zpátky na Zemi. Zde ovšem zjišťuje, že jeho nadlidských schopností už není třeba, protože se svět dokáže s padouchy vypořádat sám. Další ranou je však skutečnost, že Lois přestala po maskovaném Clarkovi Kentovi truchlit, což se projevilo tím, že si se svým přítelem a synem zařídila rodinu. Zdrcený Superman ale nemá příliš času na sebelítost, protože světovou scénu chce znovu ovládnout zlosyn Lex Luthor, který se chystá Supermana a jeho technologie zneužít. Další detaily by už nebylo vhodné sdělovat, abych vás nepřipravil o zážitek. Někomu třeba přijde snímek megalomanský a zbytečně nabubřelý. Otázkou ale je, jestli by takové snímky o superhrdinech neměly být…
11. Muž z oceli (2013)
Jestliže se někomu zdálo, že rozpočet 209 milionů dolarů v případě Superman se vrací překonává racionální představy, Muž z oceli Zacka Snydera (Strážci – Watchmen) bude pravděpodobně ještě dražší. Oficiální a přesná čísla nejsou sice k dispozici, ale hovoří se o zhruba 225 milionech dolarů. Samotné natáčení probíhalo 5 měsíců (21. září 2011 – 20. ledna 2012), další velkou část času spolkla náročná postprodukce, s kterou se technické možnosti prvního Supermana nemohou vůbec srovnávat.
Ostatně dalo se očekávat, že se bude pracovat s podobným rozpočtem, protože vedle Charlese Rovena (Temný rytíř), Emmy Thomasové (Počátek) a Deborah Snyderové (Sucker Punch) se na financování podílí i Christopher Nolan (Batman začíná, Temný rytíř a Temný rytíř povstal), který jako režisér nešetřil ani u trilogie Temného rytíře. Důvěru navíc naplňuje fakt, že scénář napsal David S. Goyer, který se osvědčil u jeho Batmanů. Zack Snyder už také stačil dokázat, že je jeho talent nesporný a musí se s ním počítat.
Do hlavní role obsadil Snyder Henryho Cavilla (Tudorovci, Válka Bohů), který se ucházel o Supermanský oblek už u Briana Singera v roce 2006, nicméně tenkrát ho vyšachoval Routh. Cavill chtěl svého času hrát dokonce i Netopýřího muže v Batman začíná, ovšem tehdy ho pro změnu předčil Christian Bale. Kostýmu superhrdiny se tedy dočkal teprve nyní. Supermanovi adoptivní rodiče si zahráli Diane Laneová (Nevěrná, Cinema verite) a Kevin Costner (Tanec s vlky, Neúplatní). Důležitou roli Lois Laneové získala Amy Adamsová (Fighter, Master), která zvítězila třeba nad Olivií Wilde (Tron: Legacy) a Milou Kunis (Černá labuť, Méďa).
Lexe Luthora se tentokrát nedočkáme, ovšem návrat zaznamená generál Zod (Michael Shannon – Nouzový východ). Pro mnohé bude asi překvapením, že nám změnil barvu Perry White, neboť se této role ujal zkušený Laurence Fishburne (Matrix). Třebaže na roli Jor-Ela (dříve Marlon Brando) se zvažoval například i Sean Penn (Milk) či Clive Owen (Na dotek), Zack Snyder se rozhodl pro jinou hvězdu, Rusella Crowea (Gladiátor). Jeho role přitom není zanedbatelná.
O ději se vědělo poměrně málo a zatím to tak i necháme. Zohledňuje se přeměna Kal-Ela neboli Clarka Kenta v Supermana, a to ve chvíli, kdy bude Země v ohrožení. Že to vezme Snyder pěkně od začátku je zřejmé díky tomu, že se ve filmu Clark Kent objevuje jako třináctiletý (Dylan Sprayberry) a dokonce i jako devítiletý (Cooper Timberline). Scenárista David S. Goyer navíc přislíbil, že představí Supermana v moderním kontextu, jako to udělal u Batmana. Jinak Snyder uvalil na detailnější info víceméně embargo, k čemuž ho patrně inspiroval Christopher Nolan, který vždy mlčel jak pěna do poslední chvíle.
Jedna z mála věcí, která je tedy známa, je například absence kryptonitu. Zack Snyder prohlásil, že chce Supermana polidštit, ale nebude mu ohraně „brát sílu“ nebezpečným kamenem. Lidskost se však u hrdiny projeví jeho frustrací a rostoucím vztekem. Do tohoto stavu se dostane kvůli svým adoptivním rodičům, kteří ho kvůli jeho nadměrné síle izolují od ostatních.
Muž z oceli Zacka Snydera možná rozběhne novou éru příběhů o Supermanovi. Za pár let se tedy třeba tento seznam zdvojnásobí a navíc se bude o Snyderově výtvoru mluvit ve stejných superlativech jako v sedmdesátém osmém o Donnerově snímku. Naděje jsou každopádně veliké a už v červnu diváci rozhodnou o tom, jestli film vstoupí do filmového nebe, nebo upadne v zapomnění. U nás můžete do kin vyrazit od 20. června tohoto roku.
Pozn.: Do žebříčku nebyly zařazeny filmy a seriály typu Superboy, Smallville apod., neboť se jedná o Supermanův teenagerský věk, který tvoří jinou linku, než výše zmíněná díla. Stejně tak byly záměrně vynechány filmy, kde Superman tvořil vedlejší roli.
Zdroje obrázků: Warner Bros., chud.com, fraziersbrain.blogspot.cz, capricornio-uno.blogspot.cz, justicebulletin.com, cinemagnificus.blogspot.com, collider.com, worldofsuperheroes.com, cine9009.blogspot.com, demonsee.tumblr.com
Autor: Jakub Vrba
