Sága Šíleného Maxe: Který díl je nejlepší?

11.6.2024 at 20:57  •  Posted in Novinky, Svět filmu by

Série kolem Šíleného Maxe už začíná být početná. Jak si mezi předchozími díly vede Furiosa?

 

   V roce 1979 australský režisér George Miller nízkorozpočtovým thrillerem Šílený Max odstartoval kult, který dodnes představuje zřejmě nejvýznamnější filmovou sérii postapokalyptických akčních sci-fi. Ta si získala oblibu hlavně osobitým ztvárněním krutého světa budoucnosti a divokými automobilovými honičkami. Příznačná je pro ni také stylistická, obsahová a žánrová rozmanitost. Každý díl se navzdory sdílení několika charakteristických rysů od ostatních výrazně liší, včetně například způsobů a míry návaznosti jednotlivých filmů mezi sebou. V kinech nyní promítaná Furiosa: Sága Šíleného Maxe, která je již pátým dílem (opět v Millerově režii), se od předchozích částí liší primárně tím, že se jedná o prequel předchozí Zběsilé cesty (2015) a postava Maxe se v něm poprvé v historii série prakticky nevyskytuje. Jak tento počin zamíchal pořadím snímků z hlediska jejich kvality a důležitosti?

5. Šílený Max: Dóm hromů (1985)

   Jediný díl, který je v rámci série trochu postradatelný, byť ani v tomto případě se o vyloženě špatný film nejedná. Stejně jako ostatní snímky i Dóm hromů ze série vybočuje. V tomto případě ale více svými kvalitativními nedostatky, nežli stylistickým uchopením. V první půli je ještě vše podstatné (zápletka, atmosféra) víceméně v duchu předchozích dílů. Druhá, v níž se z Maxe, do té doby samotářského cynického egoisty, najednou stává mesiáš, který zachraňuje kmen opuštěných dětí, však připomíná spíš dobové hollywoodské dobrodružství pro celou rodinu (viz například Rošťáci /1985/) než špinavý a lehce bizarní akční thriller. Značný příklon k tradičnímu mainstreamovému velkofilmu pak stvrzuje i obsazení zpěvačky Tiny Turnerové do role ústřední záporačky. Ani povedená pouštní honička v závěru už pak nedokázala zvrátit rozporuplný výsledný dojem.

 

4. Šílený Max (1979)

   Snímek, kterým to všechno začalo, ale přitom by ho asi jen málokdo označil jako jednoznačně nejlepší. Prvním Šíleným Maxem se George Miller stal vycházející režisérskou hvězdou, hlavně ale světu představil dosud neznámého Mela Gibsona – v roli drsného hrdiny, jehož příběhy se odehrávají v nepřívětivém světě blízké budoucnosti, v němž lidský život může mít nižší hodnotu než kanystr benzinu. Na rozdíl od všech následovníků se však první snímek neodehrává v jadernou katastrofou zdevastované pustině, ale v jakémsi blíže nespecifikovaném bezčasí, v němž sice ještě víceméně funguje společenský řád a oficiální bezpečnostní složky, atmosféra hroutící se civilizace je však přítomná od prvních minut. I první „verze“ Maxe se liší od těch budoucích. Zde zpočátku představuje obyčejného policistu, který se v druhé polovině stopáže vydává na cestu nelítostné pomsty. Padouchy jsou psychopatičtí členové brutálního motorkářského gangu, kteří ho připraví o rodinu. Kvůli omezenému rozpočtu (300 000 dolarů) není snímek vizuálně tak působivý jako jeho pokračování, vyprávění postrádá sevřenější dramaturgii (první hodina je v podstatě jen expozice) a více než jako profesionální filmová produkce budí dojem díla talentovaných amatérských nadšenců. Akční scény jsou ale kvalitní a s blížícím se koncem je první Maxovo filmové zjevení čím dál tím lepší.

 

3. Furiosa: Sága Šíleného Maxe (2024)

   Aktuální přírůstek je spíš než regulérní pětkou spin-offem, protože ikonický hrdina tentokrát absentuje. Stavět snímek mimo sérii však nelze – ostatně ani její duchovní otec Miller se nikde nevyjádřil ve smyslu, že by tento film nebyl její plnohodnotnou součástí. Furiosa dějově předchází Zběsilé cestě a v pěti kapitolách líčí, co zásadního titulní hrdinku potkalo během dospívání a jak se vypracovala až na pozici imperátorky ve službách démonického diktátora Immortana Joea. Díky komerčnímu i kritickému úspěchu Zběsilé cesty dostal Miller znovu možnost pracovat s obřím rozpočtem. A opět ho náležitě využil – film je ohromně výpravný a hlavní akční scény jsou dlouhé, velkolepé a plné zábavných nápadů. Po výjimečné Zběsilé cestě je to možná krok zpět (pro Millera i sérii), sám o sobě je ale snímek prvotřídní žánrovou podívanou, která unikátní sáze žádnou ostudu nedělá.


2. Šílený Max: Bojovník silnic (1981)

   Jednička byla hit, přesto by se dalo říci, že ten „pravý“ Šílený Max přišel až s (10x nákladnějším) druhým dílem. Ten jako první dostal stylový (a výmluvný) podtitul a přinesl plnohodnotný postapokalyptický akční nářez, který je dodnes etalonem žánru (vychází z něj i pozdější Zběsilá cesta). Spíše než o klasický sequel jde o další příběh ze stejného světa se stejným hrdinou. Z člověka s jasně definovanou minulostí se však nyní stala téměř mytická postava obestřená tajemstvím, která se prohání v ikonickém voze V8 Interceptor australskou písečnou pustinou. Civilizace už je zcela v troskách a vládne v ní zákon silnějšího. Události minulého dílu zde mají mizivý význam, série jako by začínala odznova (tak je to víceméně i s následujícími dvěma díly). Tentokrát se mlčenlivý tulák připlete do konfliktu mezi malou mírumilovnou komunitou a hordou vraždících maniaků vedených samozvaným spasitelem Humungusem. Nejlepší díl původní trilogie vyniká sugestivní atmosférou futuristického westernu, stylovými úchylnými padouchy a především strhujícím finále v podobě velkolepé honičky s obrněným kamionem, která se (nejen) v rámci série i žánru stala vzorem akčních scén.


1. Šílený Max: Zběsilá cesta (2015)

   První místo pro fenomenální Zběsilou cestu by pro nikoho nemělo být velkým překvapením. Čtvrtý díl Miller chystal už od 90. let, rozhodně se tedy nedá říct, že by se osobitý filmař ke své stěžejní sérii vrátil nečekaně. Původně měl Maxe opět ztvárnit Gibson, z vícero důvodů ale nakonec došlo k jeho přeobsazení Tomem Hardym. Produkce musela být během let několikrát odložena. A i když už se konečně začalo natáčet, z různých důvodů (které občas znějí až absurdně) bylo náhle přerušeno. Navzdory nepřízni osudu ale Miller před devíti lety představil světu film, který dokázal nadchnout fandy série, náročné kritiky, ale i diváky, kteří předtím o Šíleném Maxovi nikdy ani neslyšeli. Zdařilá fúze úchvatných obrazových kompozic, takřka nepřetržité adrenalinové akce, všudypřítomné živočišné energie a aktuálních společenských témat (feminismus, ekologie a další) se po zásluze stala velkým hitem a jedinečnou kinematografickou událostí, která značně obohatila nejen svůj (poněkud okrajový) žánr, ale i současný koncept blockbusteru jako takového.

 

Foto: Magic Box, Freeman Ent., Vertical Entertainment

Roman Freiberg