Kultovní akční série stále neřekla své poslední slovo. Tentokrát se vydala nezvyklým směrem.
Když před devíti lety australský filmařský svéráz George Miller (Tři tisíce let touhy /2022/) konečně dostal do kin spoustu let chystaný čtvrtý díl kultovní postapokalyptické akční série Šílený Max (s výmluvným podtitulem Zběsilá cesta), bylo to zjevení, jemuž se v dané době na poli mainstreamové kinematografie nic nedokázalo vyrovnat. Vizuálně unikátní smršť adrenalinových akčních scén, zasazená do krutého, bizarního, ale svým způsobem úchvatného pouštního světa nedaleké budoucnosti, se stala obrovským hitem a došla si pro spoustu cen, včetně šesti Oscarů.
Talentovaný režisér po neuvěřitelných třiceti letech navázal na trilogii z první poloviny 80. let minulého století, jíž kromě sebe proslavil hlavně tehdy začínajícího Mela Gibsona, a to způsobem, jaký dodnes zřejmě nemá obdoby. Gibsona v titulní roli přijatelně nahradil Tom Hardy, poprvé však v rámci série došlo k tomu, že málomluvný sólista Max dostal plnohodnotného parťáka. Respektive parťačku – dobrosrdečnou jednorukou drsňačku se stylovým jménem Furiosa, již výtečně ztvárnila Charlize Theronová. I díky skvěle zvolené představitelce vznikla nová ikonická filmová hrdinka, které se povedlo částečně zastínit i samotného protagonistu. Právě její spletitý a pohnutý osud v dobách před událostmi Zběsilé cesty se Miller rozhodl podrobně prozkoumat v další části své filmové franšízy.
Furiosu zde nejprve poznáváme jako mladou dívku (v podání Alyly Browneové), která je bandou motorkářů unesena ze svého domova v Údolí zeleně a přivedena psychopatickému vůdci gangu jménem Dementus (Chris Hemsworth), jenž s ní zachází jako se svým majetkem. Kvůli válce s konkurenčním diktátorem Immortan Joem (Lachy Hulme) dívka změní majitele. V Joeových službách se v průběhu let vypracuje na obávanou bojovnici (Anya Taylor-Joyová), která touží pouze po dvou věcech. Návratu domů a pomstě Dementovi.
Druhá Zběsilá cesta se nekoná
George Miller si coby duchovní otec ságy dal zřetelně záležet na tom, aby příběh Furiosy nebyl jen nadbytečným fanservisem, popřípadě variací Zběsilé cesty. Od té se nepřehlédnutelně odlišuje především v koncepci děje a jeho odvyprávění. Zatímco předchozí snímek by se dal ve stručnosti charakterizovat jako přímočará nonstop akce, která se odehrává se na ploše pouhých pár dní, pátý díl série je v podstatě pravým opakem: velkorysým mytologickým eposem, jehož do pěti kapitol členěný příběh je rozprostřen do doby přibližně dvou dekád.
Furiosa má z diváckého hlediska tři nevýhody, přičemž dvě z nich byly předem prakticky nevyhnutelné. Prvním je absence momentu překvapení. Když natočíte film, od kterého před uvedením vzhledem k neustálým odkladům a problémům během náročné produkce raději nikdo nic kloudného nečeká, a přesto se z něj pak kvůli jeho výjimečným kvalitám stane komerčně úspěšná a mohutně oceňovaná senzace, těžko se vám poté podaří přijít s pokračováním, které publikum omráčí stejně, ne-li ještě více. Furiosa je navíc prequel, takže si s sebou automaticky nese hendikep v podobě částečné předvídatelnosti. Předem víme, které postavy musí přežít, do jakého bodu příběh dospěje apod. Další možná komplikace pak může vyplývat ze zmíněné razantní změny vypravěčského pojetí. Zběsilou cestu Miller zkonstruoval jako jednu velkou a nekončící honičku s vražedným tempem a neutuchající energií. Kvůli příběhu koncipovanému jako pětidílná kronika a masivní dvouapůlhodinové stopáži (jedná se o jednoznačně nejdelší díl série) může oproti ní Furiosa působit trochu rozvlekle, komplikovaně a doslovně.
Detailnější prohlídka Pustiny
O to větší obdiv si však Miller zasluhuje za to, že „pouhý“ prequel pojal v některých směrech skutečně velkoryse. Vytvořil plnohodnotný moderní velkofilm, jenž nesází jen na technickou a řemeslnou brilanci a ohromující výtvarnou podobu, ale také věnuje více času prezentaci děsivého světa Pustiny (více se podíváme do Brokovic a Ropanova), jeho kuriózní obyvatele (poznáme například další členy Joeovy „okouzlující“ rodiny) a především stěžejní momenty v životě druhé nejzásadnější postavy série.
Přestože je Furiosa nezpochybnitelným centrem vyprávění, skoro až do poloviny snímku je spíše v pozadí – tak trochu nezúčastněný pozorovatel okolního dění. Po překvapivě dlouhém prologu sledujeme zhruba hodinu brutální spory mezi dvěma nelítostnými šílenci, kteří neváhají své oddané následovníky kdykoliv ve svůj prospěch obětovat. Titulní hrdinka se tak do popředí dostává až ve druhé části snímku (když už se „promění“ v Taylor-Joyovou). Do té doby mu herecky kraluje Chris Hemsworth, který si svého samolibého nosatého excentrika viditelně užívá. Vedle Furiosy je jedinou výraznější kladnou postavou Praetorian Jack (Tom Burke), zkušený řidič v Joeových službách. Jistě ne náhodou částečně připomíná absentujícího Maxe (vzhledem, schopnostmi i chováním) a chvílemi to dokonce vypadá, že ve filmu bude i regulérní romance. Miller se však striktně drží nastoleného tónu, z něhož za celou dobu nikam neodbočí. A tak i v momentech klidu, kdy zrovna na plátně nikdo neumírá, netrpí a ani nic nevybuchuje, je jeho snímek pochmurnou a pesimistickou podívanou, v níž si hrdinové pocitů radosti či naděje užijí naprosto minimálně.
Jde to i bez Maxe
I když se Miller dějem a větším zaměřením na vývoj postav pokusil Furiosu odlišit od Zběsilé cesty, svůj specifický rukopis v žádném případě nezapřel. Všechno to, co bylo skvělé a osobité na předchozích filmech série, tudíž nalezneme i zde. Úchylné a tělesně zdeformované zloduchy s někdy až groteskní vizáží (tak dobré masky a kostýmy nebyly k vidění snad ani v nové Duně) a obligátními směšnými jmény (Dementus, Šourus, Kentus apod.). Výtečně nasnímané pouštní lokace a až komiksově stylizované kulisy pak opět slouží především jako hřiště ke grandiózním akčním scénám, v nichž Miller se svým týmem znovu přinášejí ohromné množství skvělých nápadů. Film obsahuje dvě velké delší akční sekvence, a jak přepadení ozbrojeného tahače, tak bitva v jednom z pouštních měst jsou ukázkou téměř dokonale odvedeného žánrového řemesla. V nich vizionářský režisér už poněkolikáté v kariéře kreativním a strhujícím způsobem pracuje s technikou a rozmanitými dopravními prostředky (příznivci “amatérského” tuningu si i tentokrát přijdou na své). Požitek z vynikající filmařiny nepatrně kazí jen pár záběrů, v nichž mírně bijí do očí viditelně digitální efekty.
Furiosa: Sága Šíleného Maxe není revolučním a pro kinematografii nepostradatelným dílem. I tak existuje mnoho důvodů, proč ji vidět. Podobně jako Zběsilá cesta však určitě není filmem pro každého. Spousta násilí, krutosti a zvrácenosti, které jsou v ní často k vidění (aniž by přitom byly vyvažovány okázale sdělovanými humanistickými myšlenkami), jistě nejsou pro některé diváky a divačky velkým lákadlem. Millerova série ale nikdy netoužila být zábavou pro všechny (blízko k tomu měl pouze třetí díl s podtitulem Dóm hromů /1985/), o což se snaží většina velkých filmových značek. Natož snad dokonce milou a hřejivou oddychovkou, na kterou může do kina vyrazit celá rodina. Každý díl představuje svébytný a na vícero úrovních rozdílný obraz neblahé blízké budoucnosti, v níž se civilizovaná společnost vinou jaderné katastrofy vrátila někam na úroveň barbarských kmenů. Uvidíme, zda se aktuálně 79letý Miller do své milované Pustiny ještě alespoň jednou vrátí, aby svou druhou trilogii uspokojivě uzavřel. Ale i kdyby už na další díl v jeho režii nedošlo, dosavadními pěti snímky vytvořil sobě, a hlavně danému žánru úctyhodný pomník.
Foto: Vertical Entertainment
- Info
- Trailer
- Plakát
Originální název: Furiosa: A Mad Max Saga
Režie: George Miller; Scénář: George Miller, Nick Lathouris
Hrají: Anya Taylor-Joy, Chris Hemsworth, Tom Burke, Lachy Hulme, Alyla Browne, George Shevtsov, Nathan Jones, Josh Helman a další
Žánr: sci-fi, akční; Země původu: Austrálie, USA; Stopáž: 148 minut
Premiéra: 23. 05. 2024
