Pátrali jste po kladné recenzi na čtvrtý filmový díl série, v níž dávají roboti dobrou noc? Vaše hledání je u konce. Je na čase uvést věci na pravou míru.
Nejnovější Terminátor z rukou akčního rutinéra McG k nám totiž přichází s pošramocenou pověstí, na níž mají hlavní zásluhu hromadné popravčí recenze z Ameriky. Že by byl Christian Bale v boji s kovošrotem horší než Ben Stiller prohánějící v ztemnělém muzeu životem prodchnuté figuríny? Leda v alternativní realitě Terminátora. S čistým svědomím mohu mluvit za celou redakci, když Salvation pochválím, a hned v zápětí vysvětlím proč. Navíc naše rozhořčení roste s tím, jak je vedle něj vyzdvihován nový Star Trek. Suchý restart bez linky napětí nebo mrazivého heroismu a nějakého „vyššího smyslu“, který mu všichni zázračně přisuzují. I tak má T4 to nejlepší z Abramsova Star Treku, a to Čechova v podání Antona Yelchina. Zároveň má se Star Trekem společný problém zvaný časové paradoxy, s kterými nelze nic, co se děje, brát tak zcela vážně.
Zatímco kdysi za námi přicházel Terminátor z daleké budoucnosti, tentokrát se do daleké budoucnosti vydáváme my. Osobně jsem velkým obdivovatelem úvodní scény z druhého Terminátora, která se pokouší nastínit vizi futuristického boje s robotí armádou a která na rok svého vzniku dodnes působí zcela omračujícím dojmem díky tomu, s jakým umem vytvořil Cameron velkolepou scenérii trikově přetrvávající do dnešní doby a navozující atmosféru, jež notně budí velký strach v těch žijících před datem Soudného dne. Terminátor Salvation sliboval podobnou podívanou nataženou na délku celého filmu, a to splnil. Sledujeme počínání Johna Connora a skupinek odbojářů ve světě měst zdemolovaných ničivými výbuchy a nelítostnou politikou Skynetu a pustin bez známek života. Obě znesvářené strany v této době přicházejí s něčím novým, co určitě stojí za to v kronice této diegeze zachovat. Lidští bojovníci získali přístup k zvukové frekvenci, která má tu moc stroje jednoduše vypnout. John Connor je jedním z těch, kteří „zbraň“ testují a připravují k velkému úderu. Na opačné straně barikády vychází z útrob rozbombardované základny bytost podobná člověku od hlavy až k patě pokrytá bahnem. Nepamatuje si, co se stalo, ale vydává se po stopě Connora, jehož vysílání zaslechl na radiovém přijímači.
Bohužel od samého začátku víme, že tato postava je jedním z projektů Skynetu, je kyborgem kombinujícím to nejlepší z člověka a to nejlepší ze stroje. Razantně se tak liší od Cameronova Dne zúčtování, ve kterém byli diváci chytře mateni ohledně rozlišení dobrého a zlého Terminátora. Tím ale rozdílnost končí. McG totiž pracuje s řadou prvků, kterými odkazuje k sérii, a tím pádem navazuje na její tradici. Od klasických hlášek až k zúročení zkušeností, které si Connor z dětských let odnesl. Ne náhodou se konec Salvation odehrává v prostorách fabriky na roboty, v níž se na identickém modelu, v této době čerstvě sestaveného T-800 pokusí provést podobný proces destrukce, jaký se už jednou osvědčil.
Položme si však hned vzápětí hamletovskou otázku – Terminátor bez Terminátora? Může vůbec fungovat film, který se pokouší navázat na legendární sérii, ale v jádru mu chybí onen plakátový idol, ústřední postava, která se stala kultem a představitele vynesla až do guvernérského křesla Kalifornie? Arnold Schwarzenegger oplývá nevšedním životním příběhem a jeho herecká hvězda zářila nad jinými, přiznejme herecky zdatnějšími kolegy. I proto pro něj byla role robotického zabijáka požehnáním. Pokud něco Arnie dokázal skvěle, pak chovat se jako osoba bez emocí, s chladným kalkulem kovové příšery. Schwarzenegger byl Terminátorem. On byl spolu s Cameronem tím důvodem, proč se tyto filmy staly kultovními. Jako bychom ale zapomínali, že on byl jenom osobním strážcem (respektive mašinou na zabíjení) a jeho cílem byl vždy John Connor. Člověk, který v prvním díle ještě nebyl na světě, ale ve třetím už stál na počátku nového věku. McG, režisér Charlieho andílku, se dostal k projektu, který se už nikdy více nepatlá v době před Soudným dnem, neboť už laciný seriál Příběh Sáry Connorové dokázal, že tahle etapa života Johna Connora neskýtá žádnou další příležitost pro zajímavé situace. Prostor tak dává především Connorovi, který to konečně dopracoval na známou tvář Christiana Balea a ve kterém se formuje vůdčí postava a který trpí více než ostatní tím, že zná střípky budoucnosti. Vedle něj pak dostává značný prostor i nový typ „terminátora“, kterého ztvárnil slibně se rozjíždějící nováček Sam Worthington. McG může díky tomu směle pokračovat a myšlenkově se posunout k jiným otázkám vztahu robota a člověka.
Ocenit se na čtvrtém Terminátorovi musí styl, s jakým je látka zpracována. Jednak drží režisér film v neustálém napětí a strachu a jednak je vize postapokalyptického světa téměř dokonalá s tím, jaké lokace a způsob jejich ztvárnění tvůrci zvolili. Hnědá barva převládá nad vším ostatním, aby zdůraznila špínu, prach a popel pokrývající všechny pozůstatky lidského světa. V nejlepších momentech se McG spolu s hlavním kameramanem Shanem Hurlbutem uchylují k syrové dokumentaci, vidí pouze to, co mohou postavy. Dodává to světu, kde smrt číhá na každém rohu, mnohem bližší pocit nebezpečí. Okolo se jenom ozývá hřmotný hukot obřího stroje ničícího budovy, v níž postavy jsou, nebo padáme s helikoptérou z neznámých důvodů atd. McG se tak snaží stylovým i moderním filmovým způsobem zachytit příběh ze světa Terminátora, který se nutně musí schematicky i vizuálně lišit od předchozích. Pokud nejste zapřisáhlými odpůrci tvorby dalších dílů mistrovských filmů, po zhlédnutí filmu vám minimálně jako konzumnímu divákovi bude jasné, že lépe to mohlo dopadnout jedině pod Cameronovou režisérskou rukou. To bychom ale přišli o skutečně drsnou a napínavou podívanou, která se místy chová trochu hloupě, ale pod povrchem se snaží doplnit další problematickou rovnici Isaaca Asimova.
Závěr
Skutečně povedený akční velkofilm, ve kterém nenarazíte na hluchá místa či podivné efekty (Wolverine), stupidní humor (Noc v muzeu 2), nudu (Star Trek) či stupidní nudu (Andělé a démoni). Terminátor 4 není dokonalý, neb je pořád pouze akčním blockbusterem, ale setsakramentsky dobrým. Teď už jsem jen zvědav, jestli bude McG v robotích zápasech poražen Michaelem Bayem, jehož druzí Transformeři už klepou na bránu.
