Bourneův odkaz – ztrouchnivělé dědictví

0
8.8.2012 at 15:53  •  Posted in Recenze by  •  0 Comments

Když po vydatných třech chodech hlavního jídla naservírují umolousaný moučník bez chuti.

   Agent bez minulosti, Bournův mýtus a Bourneovo ultimátum vytváří poměrně sevřenou trilogii. Mírnou nekomplexnost způsobuje fakt, že na prvním díle pracoval Doug Liman, ale i díky tomu vynikne vzestupná kvalita Mýtu (2004) a Ultimáta (2007), které se pod režijním vedením Paula Greengrasse proměnily v efektní ukázku akčního a thrillerového řemesla. Poslední díl uváděný do kin se odpoutává od Jasona Bourna jako hlavní postavy, a protože Matt Damon už tedy nemá co hrát, tak Paul Greengrass už nemá co režírovat (raději spolu natočili Zelenou zónu) a na pozici kormidelníka projektu ho nahradil jiný člověk.

   Naštěstí ne nikdo zvenčí, řeklo by se. Tony Gilroy totiž pracoval na bourneovských filmech jako scenárista. Vracíme se však do doby předgreengrassovské. Tentokrát má Gilroy celý díl na starosti sám, jenom na scénáři mu pomáhal jeho mladší bratr, ovšem tandem podobný bratrům Nolanovým z toho nejspíš nevzejde (nepočítaje Johna Gilroye na pozici střihače). Bournův odkaz je totiž těžkopádný. Nese si stigma výtečných předcházejících dílů a trápí ho překombinovanost, aby vypadal chytřeji.   

 

Bourne naboural svůj filmový bourák

  Tony Gilroy totiž nejenom vypraví příběh vlastního agenta, ale ještě ho vypráví ve spojení s děním v Bourneově ultimátu a přihrává do fikčního světa novou vládní skupinku, která se aktuálnímu agentovi pokouší dostat na stopu.

   Kdysi se jednalo o zábavnou hru na kočku a na myš, která spočívala v tom, že obě strany projevovaly nadměrnou schopnost orientovat se v situaci a najít takový plán, aby jedna strana nalezla trasu, jak se vyhnout té druhé, která naopak dělala vše, aby omezila počet slepých bodů. Jason Bourne nebyl pouze disciplinovaně a extrémně fyzicky vycvičený agent, ale měl i za ušima. V zásadě se tak Aaron Jeremyho Rennera liší tím, že jeho přístup je přímočařejší, jednodušší a primárně násilný.

  Tento odklon je pochopitelný jako snaha odlišit se, avšak nepříjemný. Film se hlásí k původní sérii, a tak podněcuje očekávání obdobné podívané. To je však omyl a filmu se nedaří vyždímat z této změny víc, než co se změní v průměrně vypadající show.

 

Když agent potřebuje svůj fet

  Aaron Cross podstupuje v drsném horském prostředí výcvik, nebo také nápravu za zpackanou misi. Odříznut od civilizace netuší, že světem hýbe kauza kolem vládního projektu Treadstone. Dojde tak na rozhodnutí preventivně přerušit a vymazat všechny obdobné projekty, než se provalí. Znamená to sice přijít o mnoho velmi cenných agentů na důležitých místech, ale co mocní lidé neudělají pro čistotu vlastního prahu. Cross této čistce o vlásek unikne, ale má jiný problém. Jeho schopnosti závisí na pravidelném příjmu speciálních léků. Vydává se zpátky do civilizace, nalézt doktorku Martu Shearingovou, která ho vždy testovala, a zajistit si další várku medikamentů.

   Na pořádnou akci dojde až na konci (i tak připomíná slabý odvar Bournových kousků). Mluví se snad ještě víc než v předcházejících dílech, dokonce v porovnání Odkazu a celé trilogie, ale všichni se vehementně snaží, aby byli aspoň trochu tajemní, jako tajné organizace bývají, a jediná dobrá věc, která z toho vzejde, je parafráze jediovského rozkazu 66, během níž jsou agenti likvidováni.

  To o Rennerově agentovi stačí vědět, že je excelentní voják, bere na to prášky, které fakt potřebuje, a že má srdce na pravém místě, a tak se neztotožňuje se špinavou tezí o požíračích hříchů. Zjednodušeně řečeno jde o to, že když vám to ukládá zákon nebo nadřízený, je omluvitelná každá vražda.

 

Dědička Bourneova impéria  

   Jakmile se Cross vymaní ze systému, končí vlastně jeho příběh. Jeremy Renner opětovně dokazuje, že jeho herecký profil se ustálil na jediném typu, ze kterého se mu nedaří vyklouznout. Možná kdyby neměl podobnou sortu rolí, nebo vždycky nevypadal stejně, ať už si hraje na agenty s Ethanem Huntem, nebo kryje záda Avengerům, získal by si víc sympatií. Profi agent prostě musí být tvrdý jako skála a nedat na sobě nic znát, ovšem takový přístup není příliš zajímavý na sledování. Ani když jenom tak mimochodem vynahradí i sledování akčního thrilleru Mezi vlky Liama Neesona.

   Skutečnou ústřední postavou se stává žena, možná i proto, že si ji zahrála Rachel Weisz, jejíž herecký um dovoluje uzmout pozornost v případě nedostatečného charisma jiných herců (ani Edward Norton jednoduše není David Strathairn). Podstatné však je, že ji na tuto pozici nahrává i scénář, a tak se dědictví Bournea nevztahuje ani tak na jiné vládní programy s dalšími speciálními agenty ani na Aarona Crosse, ale na vědkyni, kterou v příštích dílech čeká dlouhá cesta za očištěním vlastního jména. Aaron Cross před sebou nemá žádný konflikt nebo cíl, ovšem Marta jako svého druhu civilista, byť vědkyně pracující na tajném projektu, je zajímavější, protože její zabití není tak jednoduše ospravedlnitelné a dokazují to četné pokusy o její odstranění už v tomto filmu.

 

Absence Greengrasse značí recesi kvality

   Paul Greengrass tu viditelně chybí. Se svým týmem kameramana a střihače dokázal vytvořit jedinečný styl série, který pomáhal udržovat tempo, napětí a zábavnost. Přestože se obraz neustále třásl a střihačské nůžky se zavařovaly, byly oba díly přehledné a zábavné. Bourneův odkaz se v tomhle připomene pouze v případě akce, ale té je tak málo, že nás svým jinak strnulým snímáním skoro nutí přešlapovat na místě.   Nakonec pak jen čekáme, v čem spočívá dějové křížení s Bourneovým ultimátem, zachováváme si víru, že se třeba někde vynoří Jason Bourne, aspoň pozdraví a zase půjde dál. V rámci tohoto dílu se však scenáristické rozhodnutí zaplnit děj scénami z Ultimáta jeví jako jalové. Když nemohli mít celého králíka, mají zaječí packu, ale ta jim moc štěstí nepřináší. Bez Bourna za zády by snímek zapadl mezi neurážející akční thrillery, takhle se jen parazituje. Sbírka zbytečných pokračování získala nový přírůstek.

Jak to vidí Mary:

  Bourneův odkaz mě oslovil o něco víc než Adama. Je to sice snímek neinvenční a neoriginální, ale přesto zábavný, seriózní, akcí nabitý a téměř bez stupidních dialogů – nebýt finále, které je navíc okatě otevřené. Jeremy Renner je nesympatická „tlama“ stejná, jakou byl Matt Damon, a rejstřík jejich výrazů je podobně omezený. Jde o to, aby člověk nečekal trumfnutí génia Greengrasse a těšil se z drobností (avšak stačí zpocený Renner a jeho sixpack?). V záplavě současných tupých akčních filmů, které jsou plné nuceného humoru, jde o jasný nadprůměr, porovnáme-li však Bourneova dědice se špičkami žánru, tak šanci nemá. Rachel Weisz předvádí standardně kvalitní výkon a jen díky ní se jedná o místy vskutku mrazivý thriller (střelba v laboratoři a v domě Marty). Za mě 75 %.

(6/10)

Přečteno: 816x

Adam Fiala

Šéfredaktor Moviescreenu od roku 2005, vystudoval žurnalistiku a mediální studia na FSV UK. Preferuje tvorbu Tima Burtona, Alfonse Cuaróna, Guillerma del Tora, Darrena Aronofského, série Star Wars, X-Men, Harry Potter a Pán prstenů.
Adam Fiala

Napsat komentář

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Starší příspěvky:
Filmové komiksy stále jedou! Vrátí se Red Skull?

V posledních týdnech se objevovalo opravdu neuvěřitelné množství novinek ze světa komiksů, které se mají převést na filmové plátno. I...

Zavřít