Lucy – chytře na tripu

0
9.8.2014 at 14:55  •  Posted in Recenze by  •  0 Comments

Scarlett Johansson stihne za hodinu a půl zdeformovat celý časoprostor v jednom z nejvynalézavějších filmů léta.

 

     Průměrný člověk využívá 10 % své mozkové kapacity. Ona se dnes dostane na 100 %. Plakáty po celém světě hyzdí tento k smíchu burcující slogan. Trailer také moc nadějně nevyhlížel. Premisa byla očividně ukradená ze tři roky starého filmu Všemocný a jen se znásobil důraz na akční složku. Ovšem hůl se nemá lámat ani nad tou nejubožejší reklamní kampaní.

     Luc Besson, který ztratil pověst vizionáře a jako scenárista a producent se poslední roky pohybuje v oblasti zředěného a často nepovedeného mainstreamu, se se svým nejnovějším počinem ukázal jako nápaditý a rafinovaný filmař. Vrací se ke svým kořenům, k silným ženským hrdinkám a za spojenkyni si vybral Scarlett Johansson, která se skrze Iron Mana 2 a Avengers kvalifikovala jako zdatná akční diva.

lucy-movie-3

 

Den v životě poloboha

     Žánrově se režisér vrací ke sci-fi, do teritoria, v němž s Pátým elementem slavil své největší mezinárodní úspěchy. Události v Lucy skutečně přesahují cokoli, co by se dalo pokládat pouze za nerealistický akční film. Vpravdě tu máme co dočinění s jedním z mála ženských superhrdinských filmů a schopnosti Lucy opravdu přesahují mnohé její kolegy ze studia Marvel. Besson, plně originální a nevázán na žádnou komiksovou předlohu, stvořil nejjedinečnějšího superhrdinu od doby Nea z Matrixu. Vyvoleného bez hranic, co může cokoli a kdykoli. Svou pouhou přítomností narušuje fyzikální zákony a ohýbá čas. Tak vysoko režisér směřuje.

     Film vychází z předpokladu, že byla vyvinuta droga, jež člověku umožňuje využít všechnu mozkovou kapacitu. I když domněnka, že ji jedinec užívá jen z deseti procent, vznikla za velmi podivných okolností a byla dávno vyvrácena, film se jí drží jako klíště. Pozoruhodné je, že tato droga měla být distribuovaná jako rozptýlení pro experimentující mládež, přestože by se o její potenciál pravděpodobně praly nejbohatší mocnosti světa. Reálnost fikčního světa ale důležitá není. Nešťastná Lucy sílu narkotika brzy odhalí a po nedobrovolné chirurgické proceduře má ve své břišní dutině přenést přes hranice celý jeden balíček. Ne všechno ale vyjde podle plánu a Lucy naráz střílí s naprostou přesností a internet si prohlíží rychlostí Googlu. A nezůstává jen u toho.

lucy-scarlett-johansson-picture1

Namáhat šedé buňky mozkové

     Besson, zřejmě si vědom přehnanosti celého úmyslu, našel pro pochybný námět vhodnou taktiku – jak se odvíjí příběh a hrdinka je mocnější a mocnější, stává se film progresivně náročnější podívanou. Vyprávění se vyvíjí s hlavní postavou a je závislé na jejím vnímání, nic exkluzivního, ústřední hrdinka ale pod vlivem podivné drogy zakusí obrovskou proměnu subjektivního rozhledu.

      Film záhy začne uplatňovat několik vypravěčských postupů, které vtahují do rozpínajícího se světa Luciiných vědomostí. Zaprvé začne svět obohacovat o nové postavy a rozšiřuje jejich plochu působení, z čehož pochopitelně vznikají i nové zápletky. Zadruhé diváka zásobuje kvantem informací, které musí rozlišit podle jejich důležitosti. A zatřetí zahlcuje audiovizuální pole (více barviček a více hluku). Z Lucy se, pro dobro mainstreamového diváka, nestává dílo vyžadující absolutní koncentraci těch nejzkušenějších. Spíše se od primitivní metody posouvá k vyprávění běžné hollywoodské produkce.

     V počátečním režimu se snímek ukazuje jako tuctová hloupá historka. S Lucy se seznamuje uprostřed jejího rozhovoru s dealerem, který po ní žádá doručení záhadného kufříku. Časové nebo prostorové určení je jen hrubě načrtnuté. Útržkovitá charakterizace, která nám o Lucy v podstatě nic neřekne, je záměrná a tvoří součást Bessonovy skládačky. Posléze je hrdinka držena v zajetí. Užívá se subjektivních záběrů – jednoho z mála prostředků, které nám pomáhají ztotožnit se s protagonistkou, o níž nic nevíme. Převaha korejštiny v dialozích je vrcholně znejišťující a překáží (přinejmenším západnímu divákovi) ve snaze zařadit si postavy kupící se kolem Lucy. Do několika úvodních scén jsou občas vkládány dokumentární záběry ze zvířecí říše, které utváří asociativní paralelu k hrdinčině nezáviděníhodné situaci. Tato emocionální dynamizace je už sama o sobě hrozně prvoplánová, když ale barvité obrázky navíc doprovází přednáška o lidském mozku z úst Morgana Freemana, nenajdeme lacinější klišé.

Lucy

Šoková terapie

     Následkem Luciiných schopností se ocitáme pod vlivem šoků, jež narušují znalosti o filmových konvencích, které neumožňují svým postavám přístup k tak obrovskému spektru informací. Setkáváme se s novými figurami a jsme bombardováni sděleními, které si musíme zařadit podle hrdinčiných nezastavitelně se zlepšujících dovedností. Někdo bude fascinován a někdo si to může vyložit jako špatnou věc, protože neustálé aktualizace vědění kazí plynulý zážitek ze sledování filmu.

     Název Lucy je opravdu příhodný, ona se stane jediným podstatným hybatelem děje a nikdo se jí ani nepřibližuje. Vše ví, vždy je na klíčových místech a zodpovědně předává své znalosti dalším entitám. Důležitost ostatních postav upadá, ke konci je zásadní jen jejich vztah k Lucy. A jelikož jejím rozhodnutím nemůžou žádným způsobem zabránit, z filmu se vytrácí všechno napětí. Finální přestřelka nemá takřka žádný význam, je přítomná jen kvůli nutnému akčnímu vyvrcholení.

Lucy-2014-Movie-Stills-Images

Kde je člověk?

    Besson si nicméně příliš neuvědomuje, že Lucy se svou jedinečností musí zákonitě přijít o svou lidskou přirozenost. Jak ji ale nalézáme (bez rodiny a dalších pout), taková také zůstane. Jedinou scénou, která upozorňuje na ztrátu smrtelného života, je krátký telefonát s matkou a ten spíš plní funkci hrdinčina prvního osvícení. To je ale málo. Besson se měl zaměřit na dilema, zda chce Lucy vůbec nové schopnosti přijmout. Ztráta lidskosti, jak ji zakusil Bruce Banner nebo Kal-El aka Superman, tu nemá své místo.

lucyscarlettjohanssonmovie29

     Scarlett Johansson se kupodivu povedlo po celou stopáž udržet seriózní tvář. Ani v momentech, kdy vedení přebírají kaskadéři, digitální kouzlení nebo pověstné Bessonovy komické tiky, nesklouzává na nižší úroveň „spotřebního akčního herectví“. V žánru by mohla najít dobré uplatnění. A stejně tak i sám režisér, pro něhož by svižná a chytrá Lucy mohla být novým startem, na jehož počátku nechá Mafiánovi i Arthurovu trilogii za sebou.

(7/10)

  • Info
  • Trailer
  • Plakát
Originální název: Lucy

Režie: Luc Besson Scénář: Luc Besson

Hrají: Scarlett Johansson, Morgan Freeman, Min-sik Choi, Amr Waked, Julian Rhind-Tutt, Pilou Asbæk, Analeigh Tipton, Nicolas Phongpheth

Žánr: sci-fi/akční, Země původu: Francie / USA, Stopáž: 90 minut

Premiéra: 7. srpen 2014

Lucy_plakat

 

Přečteno: 1201x

Marek Koutesh

Neustále snažící se rozšiřovat své obzory filmy a čtením o filmu. Často zlákán klasickým i Novým Hollywoodem. Poslední dobou s velkým zájmem o americkou undergroundovou kinematografii, filmové deníky, spirituální film a slow cinema. Student filmové vědy na FFUK. Na Moviescreen přispívá od roku 2013.
Marek Koutesh

Napsat komentář

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Starší příspěvky:
Kouzlo měsíčního svitu – Woodyho cynická romantika

Podobně jako Cate Blanchett v Jasmíniných slzách si Colin Firth krade celý film pro sebe a kadenci jeho hlášek by nestačili...

Zavřít