Habermannův mlýn

0
9.10.2010 at 17:31  •  Posted in Recenze by  •  0 Comments

 Česko-německá otázka odsunutí sudetských Němců je středobodem česko-německého filmu v režii Juraje Herze. Soustředí se na tento moment tak úzce, že zbytek zastává pouze roli stavebního materiálu.

 

  Obyvatelé vesničky se srocují na náměstí, pokřikují a hledají, koho by mohli spravedlivě počastovat hněvem, jež vybudilo šest let nacistického útlaku. Místní lidé s německými kořeny se stávají oběťmi kolektivní viny. Bez ohledu na jejich činy jsou podrobeni bezohlednému zacházení. Ti, kteří se museli podrobovat nelidskému zacházení ze stran diktátorského režimu, sami ztrácejí jakékoliv aspekty humanity. Jako zvířata se můžeme chovat všichni a chovali jsme se tak, předkládá film Habermannův mlýn historickou pravdu o Češích a otevírá zdánlivě dávné téma poválečné situace v pohraničí a divokého odsunu sudetských Němců podle Benešových dekretů. Téma, které se čas od času stane aktuálním, jako když Václav Klaus prosazoval výjimku v Lisabonské smlouvě nebo když byly nedávno odkryty hroby Němců u Dobronína. Raději však tuto epochu necháváme netknutou. Je Habermannův mlýn něčím víc, než jen další připomínkou událostí, o nichž se i na gymnáziích učí, ale které stále působí dojmem nevyřešeného problému?

 habrmann_2 habrmann_3

   August Habermann, ústřední postava, se vrací do rodinného mlýna, přiváží s sebou novopečenou manželku, ale zrovna v době, kdy přivádí na svět potomka, si sudetoněmecké pohraničí přivlastňuje nacistické Německo. Jako vlastník mlýna i pily v této oblasti však nesmýšlí jako člověk německého původu, ale jako člověk zdejšího kraje. Zaměstnává dál Němce i Čechy a bojuje s tím, aby místní vesničany nepostihla tragédie. Věci se ale ne vždy vyvinou podle vašich nejlepších úmyslů, a tak je Habermann sám terčem útoků po pádu nacismu.

   Na začátek můžeme říct, že obviňovat film z nějaké zaujatosti nebo nadržování, je nesmyslné. Na produkci snímku se sice podílela stejně tak česká jako německá strana, ale to neznamená, že by z filmu vyplývalo obvinění vůči českému národu a žádost o zadostiučinění. Režíruje totiž Juraj Herz, který se s jedinečnou válečnou tématikou bravurně popral ve Spalovači mrtvol, nicméně poslední roky byly k jeho filmařskému talentu skoupé. Loňská hororová T.M.A., první celovečerní kinofilm po delší odmlce, nevzbudila u většinového ani kritického publika žádoucí odezvu. Nicméně důležitá je v případě ideologického nahlížení na film skutečnost, že Herz má židovské kořeny, za druhé světové války ztratil většinu z rodiny a má zkušenost s tím, když se hněv Čechů obrátí i proti dobrým Němcům. Co do řemeslnosti a dosažení jistého tvůrčího obrazu, je Habermannův mlýn navíc návratem k solidní filmařině, s kamerou Alexeje Šurkaly, který nasnímal Zelenkovy Karamazovi.

 habrmann_4 habrmann_5

   Kdo by čekal, že se v roli Habermanna objevuje plakáty proklamovaný Karel Roden, může si na další film (po Hlídači č. 47) s tímto hercem v hlavní roli nechat zajít chuť. Majitele mlýna totiž zahrál německý herec Mark Washke, zatímco Rodenovi zbyla menší role jeho blízkého přítele Březiny, jehož výskyt ve filmu není o nic větší než v případě dalších herců jako Radek Holub, Jan Hrušinský, Andrej Hryc nebo Oldřich Kaiser. Obecně však chválím rozhodnutí do německých rolí obsadit německé herce. Vedle Washkeho je to například ještě Ben Becker v roli vrchního esesáka Koslowskiho. Celkově lze říct, že herci naplňují své role precizně a ani postsynchrony nedělají tolik problémů jako v Kajínkovi.

 habrmann_6 habrmann_7

   Vyhnání Němců je jeden konkrétní moment, se kterým by si filmaři nevystačili, navíc by sám od sebe neměl takovou váhu, tudíž se stává vyvrcholením celého válečného konfliktu druhé světové, kterou scénář zahrnuje. Kvůli tomu se v něm různě objevují všechna možná témata s tou dobou spjatá (židovský původ ženy ala Protektor, odboj atd.). Žádné ale není rozvinuté do komplexnější podoby a slouží zájmu vyvrcholení. Stejné je to i s koncepcí. Habermannův mlýn je vyprávěn mozaikovitě, skládá nejdůležitější události, ale nedává jim žádný vývoj. Přeskakuje v rozmezích tří let, aby zhuštěnou podobou představil postavy a jejich konkrétní činy za války a aby se co nejdřív dostal k finále, jehož důležitost je zdůrazněna i tím, že jeho výsek zařazuje jako otevírací sekvenci. Zároveň s touto mozaikovitostí je paradoxní, že snímek plyne striktně lineárně, jako dějepisné vyprávění a bez invenčních nápadů.

 habrmann_8 habrmann_9

   Pokud tedy Habermannův mlýn někde škobrtá, je to právě v dlouze přepisovaném scénáři, který všechno podřizuje zájmům hlavního motivu, jenž sám o sobě není zase až tak nosný, zase až tak rebelský či jednoduše nový. Extrémem ovšem je, že závěrečnému rozčilení davu a všeobecné nenávisti vůči Němcům neodpovídá zobrazení některých Čechů, kteří by se na Habermannovu stranu postavili, protože byli svědky jeho kompromisů a zaťatého boje za dobro celé komunity. Minimálně to film nedokáže správně podat, jinak by nebylo nutné stavět pozadí závěrečné události. To by nám zbyla patnáctiminutová sekvence, která je hlavní důvodem vzniku filmu, ale sama o sobě nemá žádnou cenu.

(6/10)

Přečteno: 2603x

Adam Fiala

Adam Fiala

Šéfredaktor Moviescreenu od roku 2005, vystudoval žurnalistiku a mediální studia na FSV UK. Preferuje tvorbu Tima Burtona, Alfonse Cuaróna, Guillerma del Tora, Darrena Aronofského, série Star Wars, X-Men, Harry Potter a Pán prstenů.
Adam Fiala

Napsat komentář

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

Starší příspěvky:
Strýček Búnmí – duše mezi civilizací a přírodou

Držitel Zlaté palmy z filmového festivalu v Cannes vypráví o člověku, který umí vyvolávat minulé životy. Mnohem více se ale...

Zavřít