Herkules: Zrození legendy – twilightovská hvězda, twilightovské kvality

24.1.2014 at 19:19  •  Posted in Recenze by

Zklamal vás poslední film, který jste viděli? Nezoufejte, Herkules je důkazem, že může být hůř.

 

Pokud jste se dalšího zpracování řeckých bájí báli, činili jste tak oprávněně. Renny Harlin natočil film, ve kterém je všechno špatně, a to pravděpodobně i pro velmi nenáročného diváka. Snaha o kopírování úspěšnějších bratří typu 300: Bitva u Thermopyl či seriálového Spartaca je zde značná. Problém je, že mezi řadou lidí podílejících se na scénáři, se nenašel ani jeden schopný scenárista a producenti s věšteckými schopnostmi drželi rozpočet raději zkrátka (o 5 milionů víc než měla 300). Při sledování snímku mne nakonec napadala hlavně otázka: Co tohle proboha dělá v kinech?

Horcí adepti na Zlaté maliny

Vezměme to však pěkně popořádku. Tvůrci si pod sebou podřízli větev už obsazením hlavní role. Kellan Lutz sice disponuje takovou muskulaturou, že by se vedle něj nejedna žena styděla za velikost svých ňader, ale herectví neviděl ani zdálky. Po přečtení informace o tom, že veškeré kaskadérské kousky dělal sám, mi na mysl přišlo řešení, kam by se jeho kariéra mohla ubírat dále, aniž by nás nadále týral svým neherectvím.

herkules_zrozeni_legendy_2

Kellan Lutz je natolik špatný, že vedle něj nepůsobí zdaleka tak tragickým dojmem ostatní role. Ačkoliv kvalitního herce zde nenajdete, minimálně Liam McIntyre v roli Herkulova parťáka se ze seriálu Spartacus něco přiučil a vedle Lutze tak působí naprosto věrohodně. Když se nehraje, tak se alespoň přehrává a Scott Adkins může řvát, jak chce, ale Gerard Butler z něj nikdy nebude.

Dialogy jsou natolik nesmyslné, že leckoho i pobaví. Sebehloupější text ještě nabývá na účinnosti díky zápalu, s jakým je pronášen. Veškeré osazenstvo se snaživě tváří, jako kdyby skutečně hrálo v antické tragédii (přičemž výraz tragédie lze rozhodně užít v pejorativní výrazu k zhodnocení filmu), ale chybí talent i kvalitní text.

K zoufalému hereckému ansáblu se připojují ještě útrpnější triky. Naštěstí nás neprovázejí po celou dobu, na to byl rozpočet příliš hubený. Když ale na digitálního lva nemám, tak ho do filmu prostě nedávám. Navíc se vyskytne ve scéně, která v návaznosti na další dění nemá žádný vliv, ale s racionalitou se v tomto případě nelze příliš ohánět.

herkules_zrozeni_legendy_3

“Herkules” a “Spartacus” = bromance, jaká tu ještě nebyla

Příběh samotný pak představuje klasické klišé o lásce i přes nepřízeň osudu a vůli rodičů. Samotný koncept klišoidní být nemusí, ale v tomto případě se mu oddává naplno. Twilightovská hvězda s sebou nese i twilightovské romantické kvality. Desetinásobně zvětšený měsíc odrážející se na vodní hladině a slza krásné dívky padající do vody už jen okázale demonstrují, aby vás nevyvedly z omylu, o jakou “kvalitu” se jedná.

Povšimnutí neunikne ani vztah Herkula s Liamem “Spartacem” McIntyrem. Bromance může velmi dobře fungovat a být podpůrným pilířem filmu, jak jsme si mohli ověřit například v případě loňského Star Treku: Do temnoty. Herkules však dokáže zajít do extrému evidentně ve všem. Jak už jsem zmínila, Herkules zde sice svou princeznu má, ale přesto jsem nabyla dojmu, že skutečnou láskou jeho života je jeho věrný souputník Sotiris. Tato postava má být sice rovněž zdatným bojovníkem, nicméně je zachraňována minimálně každých deset minut filmu. Opravdu humorně působí scéna, v níž připoutaný Herkules s vidinou možné Sotirovy smrti, náhle uvěří ve svého otce a pateticky se osvobodí z pout, jen aby svého parťáka zachránil.

herkules_zrozeni_legendy_4

Akce poslední záchrany

Aspektů, které bychom mohli pochválit, sice není mnoho, ale v zájmu vyváženosti se o to alespoň pokusím. Jediné, co by soudného člověka na tomto filmu mohlo lákat, je rozhodně akce, která ostatně není špatná. Většinu práce sice odvedou zpomalovačky, ale Kellan Lutz minimálně motoricky není dřevo, takže na jednotlivé souboje se koukat dá (pakliže vydržíte, než se přestane mluvit). Pouze žádné vyžití ve stříkancích krve či odhalených ňadrech nenabízí. Hvězda teenagerovské fantasy pochopitelně cílí na mladší publikum.

herkules_zrozeni_legendy_5

Kvitovala jsem rovněž, že se na rozdíl od jiných řeckou mytologií inspirovaných snímků posledních let nerozhodli tvůrci zobrazit bohy jako lidi z masa a kostí. Hlas Héry tak promluví z úst obyčejné ženy a Zeus samotný se zde projeví jako nehmotný element. Vzhledem k nepříliš zdařilému castingu, tak alespoň nemusíme nadávat, že nám opět zprznili bohy. Posměšky padají pouze na hlavu poloboha.

(2/10)

Kamila Steinbachová
Starší příspěvky:
12 let v řetězech – čistá akademická práce se silným tématem

Steve McQueen napotřetí přichází na filmovou scénu, nicméně mainstreamově a zcela cudně. Předchozí počiny režiséra Steva McQueena se dočkaly...

Zavřít