Já, legenda

5.12.2007 at 17:44  •  Posted in Recenze by

Pokus o vyléčení rakoviny se nezdařil a po mechem zarůstajícím New Yorku pobíhají krvežízniví tvorové. Fresh Prince má zkrátka problém. Hlavně v noci.

 

Robert Neville je bývalý vojenský biolog, který byl součástí týmu pokoušejícího se vytvořit lék na rakovinu. Ten měl ovšem vedlejší účinek – lidé začali umírat a ti, kterým se podařilo přežít, to taky zrovna nevyhráli, protože se proměnili v divoké světloplaché bytosti, které se živí tak nějak sebou navzájem. Neville je ovšem z jakéhosi důvodu vůči viru odolný, a protože je zoufalý z toho, že nákazu nedokázal zastavit, věnuje svůj čas vědeckému bádání a snaze nalézt vakcínu, která by pomohla vrátit zpátky do původní podoby. Ve volných chvílích vysílá rádiem zprávu o svém přežití nebo, jako každý člověk na úrovni, hraje golf. Na palubě letadlové lodi. Ehm. Jenže bydlet v prázdném New Yorku, kde vás každou chvíli chce sežrat někdo, kdo evidentně není člověk, není zrovna jednoduché. Obzvlášť, když jste v tom zjevně sám a jediný, koho máte je pes a šedesát nakažených myší. Neville však stále věří, že dokáže vše napravit. Věří zbytečně?

Já, legenda  Já, legenda

Už první záběry z tohoto filmu vypadají velmi slibně. Francis Lawrence je známý především díky své režii Constantina, který nabídl skvělé herce, mrazivou atmosféru i dlouhotrvající efekt, ale v akčních scénách spíše pokulhával. A podobné je to i v případě Já, legenda. Ačkoliv zápletka zpočátku vypadá trapně a lacině (poslední člověk na Zemi zachraňuje svět a honí ho při tom mrtvoly…eh?), Lawrence z ní dokázal pomocí mnoha prostředků vykřesat působivé epické sci-fi drama. Naplno využil vše, co filmový štáb nabízí – hned na první pohled upoutá pozornost skutečně monumentální výprava, jak jste se mohli dočíst v našem preview, snad nejnáročnější část natáčení. Když vidíte Pátou avenue ucpanou prázdnými automobily a obrostlou trávou, skoro vás napadne „a co když, jednou…?“. Atmosféra, to je přesně to, co vás chytne a ještě tak dobrou hodinu nepustí. A nejde jen o město, ale i o běžný denní život v něm. Neville každé ráno vstane, předvede svaly, půjčí si DVD a večer umyje psa za zvuku písně „Všechno bude v pohodě“. Je to tak trochu směšné, tak trochu zoufalé. Protože Neville je sám, povídá si s plastovými figurínami a jeho zdivočelé myši mu situaci vůbec neulehčují. Willu Smithovi byl zkrátka svěřen obrovský úkol. Ve filmu se moc nemluví, a tak se diváci konečně mohou přesvědčit, jaký je Smith herec. Já říkám, že jsme mu málo věřili (I KDYŽ je to Fresh Prince a coby rapper proslul hity jako“Can you feel me“). Nikdy nehrál jako teď, ačkoliv reputaci si trochu napravil už ve svém předcházejícím sci-fi Já, robot (2004). V Já, legenda se vyjadřuje velice přesvědčivě a nepotřebuje k tomu ani rozvleklé monology („I když samota tíží mé srdce, zachráním lidskou existenci pomocí své nezměrné vůle a lásky a bla bla bla…“), na jaké jsme u takovýchto spektáklů zvyklí. I přesto, že později se ke Smithovi připojí dva další herci, je schopen utáhnout celý film takřka sám. Úzkostlivé duše se o něj dokonce ve vypjatějších chvílích mohou začít bát, protože jestli Lawrence něco umí, tak je to stupňování napětí. Některé situace jsou až otravně dlouhé, ale o to je vývoj zajímavější, protože zkušený divák si zpravidla dokáže odpočítat, po kolika vteřinách přijde výživná lekačka, což se tentokrát odhadnout nedá.

Já, legenda  Já, legenda

Za komorními scénami ovšem značně pokulhávají ty akční, které jsou poněkud zmatené a trochu ve stylu „bum a nic z toho“. Je bohužel poznat, že jsou tu hlavně proto, jak se lidově říká, aby bylo. Tomu nepomůže ani citlivá kamera Andrewa Lesnieho, o jehož schopnostech jsme se mohli přesvědčit v trilogii Pán prstenů. Panoramatické i osobnější záběry jsou efektní i efektivní, Lawrence si zkrátka umí vybrat ty správné lidi. Toto je obecně jeho hlavní výhodou, protože režie Já, legenda zase tak převratná není a efekt filmu je třeba brát komplexně. V každém případě se ale odvažuji tvrdit, že Já, legenda ve vás něco nechá a vy nebudete vědět, co to je. Je to hodně divné (jako já sama, ehm), ale možná je to to, o co by mělo filmařům vždycky jít. O něco.

Já, legenda  Já, legenda

Závěr:

Kvalitní rozmáchlé sci-fi s drobnohledem zdarma. Možná je to atmosférou, možná tématem, možná tím, že Will Smith má rád Shreka. Protože my také.

Hodnocení:  (9/10)

Latest posts by Kristýna Lexová (see all)