Po všech možných druhých, třetích, bžiliontých „Sawech“, po nechutných „Hostelech“ a „Turistas“, „Horách, co ještě pořád mají oči…“ a dalších nezajímavých hororech se zde vyskytl na dnešní dobu jistý unikát. Taky se bojíte toho, co vlastně nevidíte?
Tak to většina lidí – a přesně na tuhle skutečnost vsadil švédský režisér Mikael Håfström, jehož filmotéka je vskutku rozporuplná. Ač zde najdeme perfektní, též švédský film „Zlo“, bohužel Håfström zabrousil i do vod tuctových hororů, jako je „Duch jezera“. Když nedávno vznikal thriller s Clivem Owenem „Hra s nevěrou“, moc lidí mu nevěřilo. A přece se vydařil. „Čtrnáct-set-osmička“ je jeho druhým celovečerním hororem a někteří se už možná obávají, zdali se mu nepovedlo zopakovat si nekvalitní béčko. Naštěstí nepovedlo.
Mike Enslin (John Cussack), spisovatel a milovník paranormálních jevů by už konečně chtěl nějaký ten jev zažít na vlastní kůži. Vydává sériové knížky na téma „strašidelné domy, motely, lodě a spol.“, ale nikdy na žádném místě ještě nezažil nic „duchařského“. Čistý realista, znechucený všemi těmi hoteliéry, kteří mu zaručují, že v jejich ubytovně ho už určitě nějaké strašidlo zamorduje, dostane jednoho dne tip na newyorský hotel Delfín. Přes prvotní spory s majitelem, tajemným panem Geraldem Olinem (Samuel L. Jackson), jenž mu pobyt v děsivém pokoji číslo 1408 rozmlouvá, se konečně ubytuje a cynicky čeká na strašidla a poltergeisty. Jenže tady nejsou žádní duchové – je to jen pokoj…zatraceně zlý pokoj…
V ději se mísí nejzákladnější způsoby, jak vyděsit diváka (nepočítám-li nechutné mrtvoly a z nich vyhřezávající střeva): klasické „lekačky“ a zlo, které tu je, ale nevidíme ho. Míchají se ovšem tak mistrně, že na všechna ta očekávající klišé scénáristům s radostí skočíte a ani nepřemýšlíte, jestli to tu už někde nebylo. Strašidelná atmosféra se k vám postupně přikrade stejně jako k chudákovi Mikovi – pomalu, ale jistě. Vrátíte se do dětství, prsty si zakrýváte očí, když hrdina jde do tmy, a potají za zády pevně svíráte plyšáka…dobře, mírně přeháním. Ale strach je zde hustě namačkán do každé scény a vy se bez přestání bojíte. Já osobně v jednu chvíli i nahlas vykřikla a velice převelice se za to stydím, no ale aspoň vám to uvádím jako příklad povedenosti snímku, že?
Už párkrát bylo na různých fórech zmíněno, že komu se líbilo „Osvícení“ s Jackem Nicholsonem, „1408“ ho nadchne také. Film ani herec v hlavní roli sice nedosahuje kvalit staršího hororu, ale přece jen několik podobností zde máme. Zaprvé autorem obou povídek, které se jim staly předlohou, je proslulý Stephen King. A scénáristé s režisérem se už dávno předepsaného schématu drželi, seč mohli. Zadruhé ač tu máme i vedlejší postavy, je to film jednoho muže. Cussack vydává ze sebe všechno, často mění mimiku obličeje a roli Mika, který přišel nedávno o dceru a odloučil se manželce, prožívá, jako by byl sám zamčený v pokoji, jenž se ho mermomocí snaží zabít. Ovšem jeden rozdíl najít můžeme. Ve 27 let starém „Osvícení“ Stanley Kubrick rozehrál hru mezi ním a divákem, hru, ve které si chudák obyčejný človíček není až do konce jistý, zdali Nicholsona strašil podivný hotel, nebo v tomto rozlehlém a prázdném domě zešílel sám od sebe. Zde máme jasně dané, že v pokoji už zemřelo nesčetně lidí a že to rozhodně není náhoda. A že Mike Enslin, nevěřící v duchy a nadpřirozené úkazy, nedopadne dobře.
Lehkou vadou je, že Mike se v pokoji setkává s již zemřelou dcerou. Divák se nachází na vážkách, zdali to považovat za skvělé vystihnutí spisovatelovy psychiky a odhadnutí deptání pokoje, nebo za ohraný prvek „rodinných problémů“ (s přihlédnutím na stáří povídky bychom se ale mohli přiklonit k první variantě). Stejně tak už režisér neukočíroval svoji fantazii, když se 1408 tak zvaně naštval a jeho běsnění se vystupňovalo na nejvyšší úroveň. Zemětřesení a mořská bouře jsou přece jen moc.
Možná jste se už dozvěděli, že film má dva alternativní konce. Ani jeden se ale nedá považovat za původní a oba jsou geniální. Já osobně viděla ten temnější, ale o to působivější. Tak jako tak se ovšem jedná o snímek, nad nímž budete ještě hodně dlouho přemýšlet. Ještě dlouho si budete představovat tu malou holčičku, jak chodí po vašem pokoji a prosí o boží smilování. A až budete na dovolené, třeba odmítnete ubytování ve třináctém patře…
- New Yorku, miluji Tě - 27.1.2010
- Sherlock Holmes - 9.1.2010
- Zombieland - 4.12.2009