Češi natočili další film o kozách! Jen tentokrát to není porno. Bohužel.
Při pohledu na jména nových českých filmů si může nejeden ťukat na čelo. Nestyda? Kozí příběh? To už opravdu neumíme natáčet o ničem jiném než o sexu? To by ještě nebylo to nejhorší, Kozí příběh je totiž pohádkou pro děti. A to pohádkou tak „nestydatou“, až se většině filmových recenzentů zvedá kufr. Tento film totiž neví, jak se má tvářit. Všude prohlašuje, že je první českou 3D pohádkou, a láká tak do kina rodiče se svými malými dětmi. Ovšem po prvních minutách už divákům vstávají vlasy na hlavě, dětičky se dotěrně ptají „a mamiii, proč pořád ukazují prsa té paní?“ a rodiče se snaží zakrýt očka nebohých potomků. Sice je pravda, že tato „nebožátka“ už jsou dost od rány, a tak místo „prsa“ možná zařvou „kozy“ nebo něco ještě horšího, ale přesto – nechceme je od toho ochránit? Všude se mluví o špatném vlivu násilných her a hollywoodských filmů, ale pak sami Češi natočí něco mnohem nevhodnějšího.
Dalším hrozivým bodem Kozího příběhu je, že předstírá, jak ta děťátka vychovává. Děj se nám odehrává ve středověké Praze, v době Karla IV. Malí diváci se dozvědí, že do zdiva Karlova mostu byla přimíchána vajíčka, že jak padne tma, neměli by navštěvovat Faustův dům a že pan Hanuš byl bodrý stařík. Ano, film vzdělává, ale zároveň je plný neomluvitelných kopanců. Například samotný ústřední příběh. Vesničan Kuba zavítal do Prahy, aby se podílel na stavění soch Karlova mostu, když zjistí, že ho hodlají zedřít z kůže jak otroka. Do toho mu jeho milá koza, namluvená Jiřím Lábusem, neustále vnucuje, že Praha nestojí za nic. Kuba ale naštěstí potká Mácu, která má kozy hned dvě, a to sakra velké a výrazné, a zamiluje se. Do jejich milostného juchání se ale zamotá stavba Orloje a Mefistofeles (to je ten pán s rohama, děti). Mohlo by to být hezké, poučné, možná i vtipné. Nakonec z toho ale vznikla změť špatných dialogů a perverzních narážek. Až se vás budou děti ptát, proč je ta koza venku s tou paní a osahávají se, raději mlčte.
Nejvíce mě mrzí samotné 3D zpracování. Ono je dobré, na naše poměry originální a zručné. Jenže jak tvůrci zapracovali na vzhledu, odporně se vyřádili na scénáři. Věty jako „A Kubo, vezmeš si mě?“ poletují jen tak vzduchem, sex s prostitutkou je na denním pořádku a opilectví je něco, čím bychom asi měli děti vzdělávat. Upozorňuji, že všechny tři zmíněné body se týkají ještě ke všemu té kozy. Machinace se živočišnými druhy a pohlavím se zdá také celkem normální. Proč ne, že jo. Hlavně že lidi zajdou do kina a zaplatí lístky.
Kdyby aspoň ta historická fakta byla pravdivá. Jenže režisér Tománek splácal dohromady dobu Karla IV. s obdobím husitským. Během filmu vám neustále ukazují pražskou „aristokracii“ a duchovenstvo, jak se ládují mastnými kuřaty a selátky. Vybírají se zde odpustky. Veškeří duchovní postrádají víru v Boha. Přitom za dob Karla IV. došlo k rozvoji církve a stejně tak kostelních staveb – někdy se říká, že náš oslavovaný panovník v podstatě nastartoval lehkomyslnost a povrchnost českých duchovních. Každopádně tu ještě neexistovala tak zkažená společnost, naopak. Jenže co by se o to scénárista zajímal, lidé jsou tvorové hloupí a nedokážou uvažovat. Ale to se pěkně plete.
Abych tu jenom neremcala a něčím aspoň trochu pozvedla sebevědomí autorům, musím pochválit hudbu. Je sice fakt, že kdyby hrála v zahraničním filmu, ani si jí nevšimnu, ale jak už jsem napsala u animace – na české poměry je vážně kvalitní. I když nemá žádnou zapamatovatelnou melodii, působí monumentálně a „historicky“. Jestli vás zajímají jiné „skvosty“ Jana Tománka, budete zřejmě zklamaní – nic jiného známějšího nenatočil. Ovšem díky velectěnému youtubu můžete na této adrese http://www.youtube.com/watch?v=dIltLIcLrjk zhlédnout jeho čtyřminutový snímek Žáby. Je dost špatný, ale co se dá dělat. Se zvířaty mu to asi moc nejde.
- New Yorku, miluji Tě - 27.1.2010
- Sherlock Holmes - 9.1.2010
- Zombieland - 4.12.2009
