Kvarteto – harmonie z disharmonie

0
13.12.2017 at 22:05  •  Posted in Recenze by  •  0 Comments

Miroslav Krobot představuje svůj druhý film. Místo pevného tvaru však po vzoru hudby spíš volně plyne.

 

   Do olomouckých kulis zasadil Miroslav Krobot svůj druhý film, ve kterém nahlíží na lidskou existenci, pro niž hledá metaforu v hudební rovině. Prvořadá je pro něj čtveřice Roberta, Tomáše, Simony a Funése. Když zrovna nehrají ve větším symfonickém souboru, schází se a nacvičují kvartet a mezitím také žijí své životy. Mají přátelé, rodiny i oblíbená místa jako hospodu Ponorka, které šéfuje Šaman. 

   Leitmotivem se pro film stává snaha o definici štěstí. Tento prvek je zdůrazněn přítomností terapeutky v podání Lenky Krobotové, která vede semináře zaměřené na psychologii štěstí. Podprahově ale vnímáme, že o štěstí usiluje každý z hlavního kvarteta, ostatně asi jako každý člověk, otevřeně to tak ale nepojmenovávají.

 

Hudební volnost

   Krobot jako režisér i spoluscenárista jako by obecně nechtěl myšlenky zavěšovat na předepsaná ramínka, ale nechává motivy poletovat podle nálady a volně jako hudební kompozice. Ty sice mají pevný základ v notovém zápisu, ale pro melodie představuje chabé vězení, jakmile jsou uvolněny zvukem do širého okolí. Podobně neuchopitelné je i jádro Krobotova filmového Kvarteta.

   Život se v Kvartetu stává harmonickou souhrou disharmonie. Každá osoba je jiná, zní jinak. Z jejich sdružování přitom vzniká balanc, který nepopírá jejich osobitost, naopak ve vztahu k ostatním vyniká a usměrňuje se. Jeden člověk přece jenom nikdy nevydá za celý orchestr.

   Krobot v Kvartetu portrétuje jednu skupinu. Člověka, který inklinuje k osamocení, představuje Funés, kterého si zahrál Zdeněk Julina. Osoby směřující k pevnému, dlouhodobému vztahu si zahráli Barbora Poláková a Lukáš Melník. Čtvrtým je pak Tomáš v podání Jaroslava Plesla, který má rád společnost, ale zároveň se úplně neváže. Každý symbolizuje svým způsobem vztahový archetyp a ve filmu, přestože jim to v takovém složení ladí, čelí zkouškám, z nichž však vyplývá, že se nedá všem měřit stejně a že se štěstí nedá vynutit.

 

Falešné tony

   Film se sice možná dá číst i trochu pesimisticky, jako že status quo přetrvá a že se lidé v jádru nemění, spíš je to ale obhajoba toho, že přístupy k životu se různí, nelze je unifikovat a nemělo by to ani smysl. Když se ale v závěru stává z kvarteta kvintet, snímek ukazuje, že je možný posun, který nepůsobí destrukčně vůči funkčnímu stavu. Rovnováha má totiž velký význam, komu se nepodaří najít skupinu, která ho vyvažuje, můžou dopadnout jako hlučný, nespokojený soused, který se motal v kruhu svého neštěstí.

    Krobot svůj film režíruje s neuvěřitelným klidem a rozvahou, někdy ovšem sklouzne k zbytečné vyprázdněnosti a občas zazní i falešný tón, který dojem z díla kazí. Místy totiž rozhovory postav rozezní strojené dialogy, z nichž je patrná scenáristická invence, ale také nedostatek citu pro autenticitu jeho postav. Chtělo by to asi ještě více ladění.

(7/10)

 

Foto: Falcon

  • Info
  • Trailer
  • Plakát
Originální název: Kvarteto

Režie: Miroslav Krobot; Scénář: Miroslav Krobot, Lubomír Smékal

Hrají: Barbora Poláková, Jaroslav Plesl, Lukáš Melník, Zdeněk Julina, Lenka Krobotová, Pavlína Štorková, Jiří Schmitzer, Jana Štěpánková

Žánr: drama/komedie; Země původu: ČR; Stopáž: 93 minut

Premiéra: 30. listopadu 2017

Přečteno: 171x

Adam Fiala

Adam Fiala

Šéfredaktor Moviescreenu od roku 2005, vystudoval žurnalistiku a mediální studia na FSV UK. Preferuje tvorbu Tima Burtona, Alfonse Cuaróna, Guillerma del Tora, Darrena Aronofského, série Star Wars, X-Men, Harry Potter a Pán prstenů.
Adam Fiala

Napsat komentář

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

Starší příspěvky:
VIDEO: Jurský svět: Zánik říše

Jakým gigantickým a hladovým dinosaurům se Chris Pratt a Bryce Dallas Howard tentokrát postaví? Oficiální trailer napoví. V kinech od 21....

Zavřít