Dokument z nabídky Netflixu zkoumá okolnosti záhadného případu kanadské studentky.
Elise Lamové bylo 21 let, když odjela z Vancouveru vstříc Kalifornii a Los Angeles. V lednu 2013 se ubytovala v nechvalně známém hotelu Cecil a krátce poté zmizela. Policie, která nenacházela žádné stopy, mezitím zveřejnila video ze dne zmizení, na kterém se Lamová chová nanejvýš podivně. Po bezmála třech týdnech došlo v případu ke zlomu.
Čtyřdílná minisérie Na místě činu: Zmizení v hotelu Cecil, která je ke zhlédnutí na Netflixu, dobře obnažuje slabiny, kterých se dopouštějí současné true crime dokumenty. Díla, která rekonstruují kriminální čin, se díky streamovacím platformám snadno dostávají do povědomí potenciálního publika. Pomáhá jim v tom domnělá „demokratičnost“ on-line platforem, na kterých nejsou odsouzena k vysílání v nočních hodinách.
Život a doba filmového true crime
Filmový true crime může mít formu seriálu nebo celovečerního snímku (The Mystery of D.B. Cooper /2020/). Může rozkrývat kauzu, která je historická, uzavřená (Rozparovač /2020/) nebo stále aktuální (Jak vyrobit vraha /2015–2019/, Ďábel od vedle /2019/). Vypadá to, že žádoucí je jistý odstup, ovšem za přispění osob, které se událostí samy účastnily (např. pozůstalí, svědkové nebo vyšetřovatelé).
Zřejmě nejlepším dokumentem tohoto žánru je oscarový snímek O.J.: Made in America (2016), který se v televizi vysílal v pěti částech. Na prostoru bezmála osmi hodin poskytl detailní pohled do kontextu dvojnásobné vraždy a systému, který stvořil šokující rozhodnutí poroty. Film měl dokonalý smysl pro načasování, informace nepředával názorně a nevyhýbal se komplikovaným a nepříjemným tématům. To chybí většině dnešních true crime projektů.
Boom popularity Jak vyrobit vraha nebo O.J.: Made in America stvořil mnoho napodobitelů. Ovšem stanou-li se dokumenty zakázkovou službou, hrozí ztráta naléhavosti, snahy objevovat a nořit se do tématu. Současné true crime seriály někdy až příliš rigidně následují ustavené normy.
Na místě činu: Zmizení v hotelu Cecil je knihovna prostředků a vzorců, které tyto seriály používají. Obecný pohled ukazuje na průhledná vypravěčská schémata. Jako jiné true crime seriály začíná nastolením krizové situace – flashforwardem, který následuje poklidnější úvod. Na konci prvního dílu je položena otázka a série nám dává několik vodítek, jak se může situace vyvíjet. Každá epizoda poté končí cliffhangerem. Pokud není materiál, dojem záhady nebo napětí se může vytvořit takřka z ničeho (jak ukazuje vyvrcholení třetí epizody). Jako každý true crime je také Zmizení v hotelu Cecil obdařeno společenským rámcem. Ten je nejprve nastolen, posléze ignorován, jen aby ho v závěrečném díle vyprávění užilo jako pomůcku při uzavírání linií a poučného zobecnění. Až na O.J.: Made in America bývají tyto seriály slabé v tom, jak jsou čitelné – nevysvětlitelné činy se vždy snaží splétat do pochopitelného celku.
Materiál k luštění
Jak ale vůbec informovat o základních faktech? Kdo se před dvaceti lety díval na ČT2, hned si může vybavit škálu rozpačitých prostředků, které tyto dokumenty užívají. Také Zmizení v hotelu Cecil užívá archivní záběry, „mluvící hlavy“ (které přechází do voiceoverů) a hrané scény. Od fádních televizních projektů se liší kvantitou a financemi, nikoli však sofistikovaností. Hrané scény pak ubírají na figurativním zobrazování – aby nešlo o hraný film, jde o enigmatické, ale díky mluvenému hlasu úplně zřetelné výjevy. Malá hloubka ostrosti a blízké záběry jsou samozřejmostí.
Zmizení v hotelu Cecil ukazuje, jak umenšený bývá v true crime dílech autorský vhled na události a jak rozplizlý dojem tento přístup zanechává. Hlasy hotelových hostů, manažerky, údržbáře, detektiva a dalších jsou většinou vedle sebe jen paralelně položeny – film jejich tvrzení málokdy staví proti sobě a nijak je nekonfrontuje. Snad by bylo i lepší, kdyby se ozval hluboký mužský hlas a pronesl tajemné a blbuvzdorné: „Mohla ale Elisa Lamová za sebou poklop od nádrže skutečně zavřít?“ Zmizení v hotelu Cecil jen fádně duplikuje pohledy a nespřádá z nich objevnou síť.
Vrcholem seriálu je druhá epizoda, v které tvůrci narazí na nejnosnější motiv, který ovšem následující části opět opouští. Týká se inkriminujícího videa Elisy Lamové, na kterém se skrývá v hotelovém výtahu. Právě toto znepokojivé video případ celosvětově proslavilo a učinilo z něj internetový fenomén.
Nejzáživnější hledisko představují amatérští vyšetřovatelé a diskutéři, ke kterým se prostřednictvím policie krátké video dostalo. Pustili se do jeho zkoumání a učinili několik pozoruhodných objevů (manipulace s časem a střihový zásah). Video si opětovně pouštěli, zpomalovali ho a porovnávaly detaily rozmazaných pixelů. Seriál se skoro pouští do teritoria found footage děl z experimentální kinematografie. Daří se nás dostat do velké blízkosti nekvalitního videa a prezentovat obligátní myšlenku, že čím více obraz zkoumáme, tím více nečitelný nám je. Video se stalo grálem amatérských vyšetřovatelů, z kterého se dal vyvolat nespočet konspiračních teorií. Skvělou linii tvoří osobní záznamy těchto nadšenců, kteří se sami vydali do hotelu Cecil a se strachem prozkoumávali ošuntělé chodby s příslibem, že si zopakují tragický rébus, kterým na internetu žijí.
Do ztracena
Toto téma série opouští v dalším díle. Místo toho se zaměřuje na formální poznatky detektiva, koronera a dalších pověřených osob. Ti poskytují tak uspokojivé odpovědi, že se seriál musí uchýlit k odbočkám a ředí napětí. Poslední díl je potom už jen takovým dovětkem. Ukáže se, kolik toho před námi tvůrci záměrně zatajovali, a křečovitá snaha spojit případ se společenským povědomím vyznívá naprázdno.
Zmizení v hotelu Cecil si jako cíl předurčilo řešení záhady, událost se ale ukazuje nosnější z hlediska mediálního ohlasu a internetového šumu, který krátké video přetvořil v unikátní a donekonečna analyzovaný objekt. Chvíle, v kterých se seriál těmito tématy zabývá, patří k těm nejlepším. Mimo druhou epizodu je ale radno se dokumentární sérii, podobně jako skutečnému titulnímu hotelu, vyhnout.
Foto: Netflix
- Info
- Trailer
- Plakát
Režie: Joe Berlinger; Scénář: Joe Berlinger
Žánr: dokumentární, krimi; Země původu: USA; Stopáž: 4 epizody
Premiéra: 10. února 2021
- Oppenheimer – mistrovští režiséři nehrají v kostky - 23.7.2023
- Fabelmanovi – nekonvenční Spielbergovo vyznání - 28.11.2022
- Jan Žižka – dějiny českých zemí očima zatracených - 7.9.2022
