Prokletý ostrov – Scorsese a DiCaprio počtvrté

0
25.2.2010 at 18:12  •  Posted in Recenze by  •  0 Comments

Spolupráce nepolevující herecké hvězdy a tvůrce dnes již klasických mafiánských filmů ústí v nečekaně působivý psychothriller.

 

  Z přísně střežené psychiatrické léčebny na izolovaném ostrově zmizela pacientka a dočista se po ní slehla zem. Maršálové Teddy Daniels (DiCaprio) spolu se svým kolegou Chuckem (Mark Ruffalo) připlouvají, aby pomohli objasnit příčiny útěku a najít pohřešovanou ženu. Překážkou je řada až absurdně přísných bezpečnostních opatření, bouřící se počasí a podezřele málomluvný personál. Teddyho úmysly jsou přitom dvojaké – případ přijal, protože by se na ostrově měl nacházet jeden pacient, který má spojitost se smrtí jeho manželky, která se mu v představách stále zjevuje . Navíc se zdá, že pod povrchem respektovaného zařízení bublají nekalé praktiky. Nebo je nakonec všechno úplně jinak?

 shutter_2 shutter_3

   Rozlehlý ostrov Shutter je hrůzostrašným místem už v momentě, kdy se k němu přibližujeme. Loď připlouvá z husté mlhy, která jako clona odděluje kus pevniny od zbytku světa. Dunivá hudba a temná mračna stahující se nad ostrovem, který se šklebí jako ďáblův úsměv, dávají jasně najevo, že areál místního psychiatrického zařízení připomínající spíš věznici pro nejhorší kriminálníky musí skrývat nějaký druh zla nebo skrytou pravdu, a na oplátku nabízí pouze nepříjemně mrazivý pobyt. Scorsese buduje hutnou atmosféru s důrazem na divákovo ohromení obyčejným ostrovem od první minuty. Zároveň okamžitě startuje hru s divákovým vnímáním příběhu, jeho očekáváním z dalšího vývoje a předpokládaným závěrem.

 shutter_4 shutter_5

   Finální rozuzlení totiž nepřemýšlivé a nezkušené bez problému překvapí a šokuje, ti vnímavější a pozornější budou tušit nějakou habaďúru od poloviny. Všichni si pak zpětně uvědomí, že Scorsese na konci nevařil z vody, ale že si půdu připravoval od počátku, že scénář podle knihy Dennise Lehanea (Gone Baby Gone, Tajemná řeka) vkomponovává byť drobné, ale podstatné stopy (v jakém bodě film začíná, jak zkušený policista je kolega, proč nesmí skoro s nikým mluvit, proč se mu neustále vrací vzpomínky na události z holocaustu?). DiCaprio se sice jako detektiv pokouší odhalit, co se na ostrově stalo, nicméně vrchním vyšetřovatelem se stává divák, který správnou analýzou všech stop odhalí tajemství Prokletého ostrova dřív, než DiCaprio otevře poslední dveře. Nijak to ale nesnižuje zážitek, protože navzdory převažujícím signálům jednoho vysvětlení, příběh nabízí spoustu dobrých protiargumentů druhé strany. Stále balancuje v rozbouřených vodách pochyb.

 shutter_6 shutter_7

   Pořádná porce thrillerovité nálady, přecházející místy v čistokrevný horor (temné koridory, v jejichž zákoutích číhají blázni), udržuje napětí a stupňuje se s tím, jakou nedůvěru dokážou vzbudit místní zřízenci v čele s Benem Kingsleym jako charismatickým ředitelem, jemuž neupřímnost číší z očí, a Maxem von Sydowem, kterému byste jako starému německému doktorovi s prázdným výrazem nesvěřili ani niklák. Podíl na atmosféře má i zhoršující se bouře a postupné pronikání k poznamenané osobnosti vyšetřujícího maršála. Leonardo DiCaprio předvádí opět skvostný výkon a poněkolikáté dokazuje, že chybné zaškatulkování do role romantických idolů bylo mladickým přešlapem. Film Romeo a Julie spolu s Titanicem vytvořily vůči jeho osobě, schopnostem a talentu hodně předsudků. Ty ale spolu s Letcem, Skrytou identitou, Labyrintem lží, Prokletým ostrovem a hlavně Nouzovým východem, v němž se podruhé setkal se spoluhráčkou z Titanicu Kate Winslet, pomalu, ale jistě bortí. Když má příležitost dohnat svou postavu k okraji psychického zhroucení, zvládá to s neochvějnou jistotou. V tomto případě se scénář přímo zaobírá omezeností lidské psychiky a křehkými hranicemi mezi tím, co přijímáme jako skutečnost a co skutečné je.

 shutter_8 shutter_9

   Scorsese nikdy nepatřil k mým favoritům na režijní stoličce, ale Prokletý ostrov mě pohltil, uzavřel do jedné z cel drsného blázince, kde mě sežvýkal a vyplivl pochybujícího o tom, v čem žiju, a já bych Martinovi za něj dal Oscara radši než za Skrytou identitu. O to víc zamrzí, že produkční studio nejspíš přehlédlo jeho potenciál a film přesunulo z předposledního měsíce loňského roku na letošní únor, a tak tím zahodilo jakékoliv šance na oscarové ocenění, protože do konce roku je dlouhá doba a akademici a další lidé udělující všemožné ceny mají krátkou paměť.

(8.5/10)

Přečteno: 3107x

Adam Fiala

Šéfredaktor Moviescreenu od roku 2005, vystudoval žurnalistiku a mediální studia na FSV UK. Preferuje tvorbu Tima Burtona, Alfonse Cuaróna, Guillerma del Tora, Darrena Aronofského, série Star Wars, X-Men, Harry Potter a Pán prstenů.
Adam Fiala

Napsat komentář

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Starší příspěvky:
Katka – nový dokument Heleny Třeštíkové

O čtrnácti letech života ovládaného drogami.    Před dvěma lety získala Helena Třeštíková významné ocenění, když její dokument René o...

Zavřít