Rogue One: Star Wars Story – Síla se zatoulala

0
18.12.2016 at 21:04  •  Posted in Recenze by  •  0 Comments

Říkali jste si, jaké by byly Star Wars bez rytířů Jedi a všezachraňující Síly? Teď jsme se dočkali a výsledek je rozpačitý z úplně jiných důvodů.

 

   Jyn Erso (Felicity Jones) žije poměrně tuláckým životem v galaxii ovládané Impériem. Občas skončí i ve vězení, ze kterého ji tentokrát pomůže povstalecká skupina. Nejde však o nějaký čin milosrdenství z jejich strany, něco od ní potřebují. Je totiž dcerou imperiálního zbrojařského inženýra, a protože se k nim doneslo, že Impérium dokončuje novou, hrozivou zbraň, potřebují ho najít. A začne se odehrávat příběh, o tom (pozor, spoiler z roku 1977), kterak “se během bitvy podařilo povstaleckým špiónům ukrást tajné plány k ultimátní zbrani Impéria – Hvězdě smrti.”

Rogue One: A Star Wars Story Death Star Ph: Film Frame ©Lucasfilm LFL

   Události, které se ve čtvrté epizodě vešly do několika řádků titulků odlétajících do vesmírných dálav, se tak staly námětem vlastního filmu a vyvstává otázka, zda nejde o zbytečnost. Kupodivu ne a na filmu je sympatické, že velmi osobním příběhem vnáší nový pohled na to, co jinak platí za oblíbený žert vůči Impériu – jak mohla Hvězda smrti mít ve své konstrukci tak fatální chybu. Nová naděje (1977) se tímto vysvětlením nezaobírala, po devětatřiceti letech ale nalézáme odpověď, která je uspokojující.

 

Vážný film si žádá vážné chování

   Režisér Gareth Edwards (Godzilla /2014/) spolu se scenáristickým týmem Chrisem Weitzem (Zlatý kompas /2007/) a Tonym Gilroyem (série o Bourneovi) ale mohli najít šikovnější způsob, jak okolnosti přiblížit, aniž by tím trpěly základní atributy vyprávění jako přehlednost, jednoduchost a vztah diváků k postavám.

rogue_one_star_wars_y

   Přestože Rogue One dává dohromady různorodou a ve své podstatě zajímavou skupinu charakterů, obzvlášť v porovnání s živelností hrdinů v Síla se probouzí (2015) je patrné, že jsou všichni strašlivě rezervovaní, upjatí a mdlí a bojují s tím, že hrají v pochmurném válečném filmu. Snaha změnit žánrovou škatulku, ve které se běžně Star Wars pohybují, ještě neznamená, že musí být postavám chybět jiskra života, protože tentokrát jedeme ve vážném módu.

   Hlavní postava Jyn Erso však ze všeho nejvíc trpí tím, že se film neobtěžuje vystavět její charakter v době, kde se odehrává hlavní zápletka. Úvod z dětství je sice důležitý pro nastínění jejího vztahu s otcem, což je kruciální pro smysl celého filmu, ale pro pochopení Jyn a jejího vývoje, je důležitá aktuální situace. I když je film o povstalcích bojujících s Impériem, ona nejenže nemá nic společného s povstaleckými ideály, ale volila cestu mlčenlivé většiny, jak vyzní vlastně jenom z jedné jediné věty. Je to základ, který snímek neprozkoumává, ale který je důležitý, pokud se na ni máme napojit v momentě obratu, v němž se stává hybnou silou povstání.Rogue One: A Star Wars Story (Felicity Jones) Ph: Film Frame ©Lucasfilm LFL

   Zbytek postav je pak načrtnut jenom lehce, sympatie si získává robot K-2SO (Alan Tudyk), který figuruje jako jeden z mála humorných elementů (začínám si říkat, že produkce droidů ve světě Star Wars potřebuje revizi, roboti totiž mají vážnou poruchu, kvůli které jsou za klauny), a slepý mnich Chirrut Îmwe (Donnie Yen), který je nejbližším pojítkem k Síle a odkazu rytířů Jedi.

 

Posouvání možností digitálních mágů

   Když jsem v případě loňského dílu Síla se probouzí psal, že režisér J. J. Abrams vyvolává duchy, netušil jsem, že tuto tezi dotáhne Rogue One na hranu možného. Aniž bych zbytečně prozrazoval detaily, řekněme jen, že se vrátí postavy, u kterých se to z hlediska času nečekalo (navazující Nová naděje je přece jenom stará čtyři dekády). Ať už to byli producenti od Disneyho, kteří na to dali dost peněz, nebo tvůrčí tým s režisérem Garretem Edwardsem, padlo rozhodnutí, že lepší než přeobsazování (které stejně provádějí, viz chystaný snímek s mladým Hanem Solem, v němž nehraje Harrison Ford) bude kombinace dubléra a pokročilých digitálních triků.

   Byť Star Wars vždy byly pionýrem v oblasti zvláštních triků, tento krok se nejeví úplně šťastně, protože můžete zapojit tolik procesorů, kolik chcete, zcela přesvědčivý výsledek v případě imitace lidské osoby zatím nedostanete. Digitálně rekonstruovaní herci tak působí rušivě, byť je jejich komponování do záběru i tak dost působivé. Prozrazují je však nepřirozené detaily. Co je možná horší, film s resuscitacemi přehání. Některé záběry ale nepozorné oko přehlédne, v takovém případě jde ale ještě o jinou techniku, v níž filmaři použili dobové záběry z Epizody IV, které se však tehdy do finálního střihu nedostaly.

Rogue One: A Star Wars Story(Donnie Yen)Ph: Film Frame©Lucasfilm LFL

   Rogue One přetéká narážkami na původní filmy, většinou to ničemu nepomáhá a vlastně si tím tvůrci sami krátí čas, který by mohli věnovat novým postavám. Snímek chce potěšit zavilé fanoušky, kteří ocení drobné dárečky. Těžko se ale nachází argumenty i proto, aby ve filmu byl Darth Vader, protože příběhu jinak neslouží a jenom se předvádí jako atrakce, která má všechny nalákat.

 

Jiné a přesto vlastně stejné

  Edwardsův film se bral jako odvážný úkrok stranou od dosavadní série. Například je cítit záměr zbavit předalekou galaxii nánosu černobílého vidění. Jenomže zatímco Impériu zanechává černočernou barvu, špiní pouze povstalce (přitom si mohli vystačit s dělením na frakce, v nichž extremistickou část vede Saw Gerrera v podání Foresta Whitakera). Finální motiv naděje a boje za správnou věc i skrze osobní oběti každopádně postrádá účinek, když jde o nesoucitné vrahouny. Inu, alespoň je film důslednější než letošní Sebevražední oddíl.

   Jinak se ale dělá vše proto, abychom se stále cítili jako v klasickém Star Wars filmu, čehož je nejočividnějším dokladem závěrečný akt, který podobně jako v první a šesté epizodě skládá dohromady monstrózní bitvu ve vesmíru, boj na zemi a osobní střet. Zatímco přestřelky na písečných plážích Edwardsovi umožňují víc se pofidérně přiblížit estetice válečného filmu (aniž by padla kapka krve, samozřejmě), vesmírné bitvy jsou vizuálně opulentní. Nebudu lhát, závěrečný akt baví hodně a dává zapomenout na těžkopádnou režii první poloviny se zamlženými motivacemi a rychlými skoky mezi planetami.

Rogue One: A Star Wars StoryPh: Film Frame©Lucasfilm LFL

   Image Star Wars je pak z velké části dána hudbou. Michael Giacchino se stal prvním skladatelským nástupcem Johna Williamse, který dosud komponoval veškerou hudbu hlavních filmů série. Giacchino mnohokrát dokázal, že je podobně schopným instrumentátorem jako jeho velký vzor a doručil naším uším celou sérii výborných soundtracků, za všechny lze zmínit emocemi čpící film Star Trek (2009) od Abramse nebo sci-fi John Carter (2012) a Jupiter vychází (2015). Na Rogue One je ale cítit, že na palubu tohohle vesmírného plavidla nastoupil na poslední chvíli, když pár měsíců před premiérou nahradil Alexandra Desplata. Téměř se mu nedaří ohromit nás zvučnými melodiemi, které by obohatily už tak pestrou paletu hudebních motivů z předaleké galaxie. Přitom soundtrack není úplně špatný, je ale velmi subtilní a v kině snadno přeslechnutelný.

   Film sám je však nepřehlédnutelný. I když nejde o takovou společenskou událost jako loňské oživení série po tom, co práva od stvořitele George Lucase koupil hollywoodský gigant Walt Disney, stále je hřmotným lákadlem v kinech, které rozděluje diváky od názorů, že jde v sérii o nejlepší prequel nebo nejlepší díl od páté epizody, po nespokojence, kteří vypichují problémy, za nimiž mohou stát rozsáhlé přetáčky i osoba režiséra, který po Godzille (2014) údajně potvrdil svou neschopnost. Minimálně jedna věc se musí filmu ale určitě nechat. V době, kdy masové plánování filmových sérií připravilo diváky o potěšení z toho bát se o životy svých hrdinů, je Rogue One skutečným odvážlivcem, který dokáže být kvůli posílení poselství a emočního potenciálu krutý.

 

(7/10)

Foto: Falcon/Lucasfilm

  • Info
  • Trailer
  • Plakát
Originální název: Rogue One: A Star Wars Story

Režie: Gareth Edwards; Scénář: Tony Gilroy, Chris Weitz

Hrají: Felicity Jones, Diego Luna, Ben Mendelsohn, Donnie Yen, Jiang Wen, Mads Mikkelsen, Alan Tudyk, Riz Ahmed, Forest Whitaker

Žánr: akční/dobrodružný/sci-fi/fantasy; Země původu: USA; Stopáž: 133 minut

Premiéra: 15. prosince 2016, dabing a titulky ve 2D, 3D a 4DX

rogue_one_star_wars_1

Přečteno: 299x

Adam Fiala

Šéfredaktor Moviescreenu od roku 2005, vystudoval žurnalistiku a mediální studia na FSV UK. Preferuje tvorbu Tima Burtona, Alfonse Cuaróna, Guillerma del Tora, Darrena Aronofského, série Star Wars, X-Men, Harry Potter a Pán prstenů.
Adam Fiala

Napsat komentář

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Starší příspěvky:
Červená želva – na pustém ostrově život nespěchá

Asi by to mohl být i přírodopisný dokument, ale pod názvem Červená želva se skrývá animovaná alegorie na život.   ...

Zavřít