Stehlík – v kleci knižní adaptace

0
16.10.2019 at 18:00  •  Posted in Recenze by  •  0 Comments

Kniha, která byla oceněna Pulitzerovou cenou, se dočkala filmového zpracování. Bude z toho Oscar?

 

  Nevypadá to nadějně, byť se dílo noří do odéru přepychovosti skrze bohatý vizuální jazyk kameramana Rogera Deakinse a freskovitosti vyplývající z dvou a půl hodinové délky. Ovšem tato stopáž se zdá spíš jako smírčí kompromis, když pohlédneme na tloušťku původní knihy, z níž filmová verze Stehlíka vzlétá. Román Donny Tarttové totiž přesahuje sedm set stránek.

   Naneštěstí tvůrci filmu dělají tu chybu, že než by pátrali po nějaké podstatě zdrojového materiálu a tu pak převáděli do filmového vidění, vyznívá výsledek, že volí cestu úslužné ilustrativní adaptace. Ta ušetří čas každému, koho příběh Stehlíka zaujal, ale nemá prostě čas prokousávat se zavalitou bichlí.

   Ale pojďme si i zde ve zkratce přiblížit, o čem Stehlík vypráví. Titulní ptáček byl reálným námětem malby holandského malíře a Rembrandtova žáka Carela Fabritia a v příběhu knihy a filmu se stává i životním obrazem Thea Deckera. Ten jako malý kluk zrovna u tohoto díla stál v galerii, když došlo k bombovému útoku, který mu vzal matku. Odstartuje to jeho strastiplnou pouť, při níž vystřídá mnoho rodin, potká řadu přátel a jeho život nabere nečekaný směr ke světu zločinu, zatímco ho celou dobu tíží okamžik z onoho osudného dne v dětství, při němž z galerie zničené výbuchem ukradl obraz Stehlík.

 

Záhada utajovaného výbuchu

    Přestože je událost v galerii výchozím bodem pro příběh a neskrývaně ji anoncuje jak knižní přebal, tak i upoutávky filmu, v samotném snímku se s ní pracuje tajuplně, skoro jako by skrývala ještě nějaký význam, sekundární motiv, jehož vyjevení v průběhu děje zvrátí vnímání celého díla.

    Ovšem takové úvahy jsou liché, protože Stehlík není tímto typem příběhu se šokujícím zvratem. Snaha chodit kolem tragédie v galerii jako kolem pověstné horké kaše je pro film kontraproduktivní a zbytečná.

    Způsob, jakým se k události film postupně vrací v průběhu děje, je vlastně příznačný vůči zvláštní retrospektivní struktuře filmu, která se pohybuje ve více časových rovinách a která minimálně ve filmové podobě působí dramaturgicky nekoordinovaně a ledabyle.

 

Přímočaré adaptování

    Zároveň se snímek dopouští chyby v podobě rušivé zkratkovitosti, která vyplývá z neochoty být nekompromisní a materiál ještě více uzpůsobit nátuře filmu. A tak se tady odehraje řada scén, které působí izolovaně a bez aktuálního přínosu k ději nebo vykreslení hlavní postavy. Někdy uvedou postavu, jejíž existence získá na významu až později, ale pořád dost chatrném.

   Je to mnohdy nešťastná úloha scenáristů, kteří zpracovávají uznávanou knihu a zacházejí s ní s příliš citelnou pokorou. Stehlíka pro filmové účely zpracoval Peter Straughan, který je například spolupodepsán pod výborným thrillerem Jeden musí z kola ven (2011), ovšem jeho minulou prací byl Sněhulák (2017), jemuž byl právě vytýkán špatný přístup k převedení knihy do filmového vyprávění.

   Těžkopádná struktura táhne k zemi i režiséra Johna Crowleyho, který minule okouzlil půvabnou literární adaptací Brooklyn (2015), ovšem tu mu napsal Nick Hornby. V mnoha scénách je cítit Crowleyho režijní talent, spolu s celým týmem pojímá dílo ve vážnosti, kterou budí román, jako by se Stehlík měl stát velkou americkou klasikou. Obzvláště několik scén (často zahrnující herce Jeffreyho Wrighta) má tak suverénní podání a bohatou myšlenkovou náplň, že svou krásou jednak celek prosvětluje, zároveň výhružně ukazuje na omezenost mnoha jiných momentů, které se dějí prostě proto, že si je žádá předloha.

   Stehlík vyvolává rozpolcenost. Trčí z něj chyby násilného přerodu ve filmový příběh, ovšem uchovává si auru promyšleného, zádumčivého díla o neobvyklém dospívání. Snímek mohl dosáhnout velkých věcí jako jeho literární předobraz, ale snaha držet s ním krok se mu se stala i jeho zhoubou.

(6/10)

Foto: Warner Bros.

  • Info
  • Trailer
  • Plakát
Originální název: The Goldfinch

Režie: John Crowley; Scénář: Peter Straughan

Hrají: Ansel Elgort, Oakes Fegley, Sarah Paulson, Aneurin Barnard, Finn Wolfhard, Nicole Kidman, Jeffrey Wright, Luke Wilson a další

Žánr: drama; Země původu: USA; Stopáž: 149 minut

Premiéra: 10. října 2019

Přečteno: 87x

Adam Fiala

Šéfredaktor Moviescreenu od roku 2005, vystudoval žurnalistiku a mediální studia na FSV UK. Preferuje tvorbu Tima Burtona, Alfonse Cuaróna, Guillerma del Tora, Darrena Aronofského, série Star Wars, X-Men, Harry Potter a Pán prstenů.
Adam Fiala

Napsat komentář

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Starší příspěvky:
Bollywoodský festival – mix romantiky, akce a humoru

Co nabídne letošní přehlídka bollywoodských filmů v Praze?    17. ročník Festivalu bollywoodského filmu se od 17. do 20. října...

Zavřít