Tanečnice – iluzionistka pohybu

0
23.1.2017 at 09:30  •  Posted in Recenze by  •  0 Comments

Tanec spjatý s iluzí stojí v jádru působivého příběhu o střetu zničujícího úsilí a jednoduché krásy.

 

-Věnováno Ivetce-

   Je důležitější krása, nebo nápad? Je víc nadání, nebo píle? Je tanec o umění, nebo fyzičce? Režijní prvotina Stéphanie Di Giusto si klade všechny tyto otázky a na debutové dílo jde o vyzrálý kus, který si pohrává s motivy a souzní se silnými postavami. Tanečnice už v prosinci zahajovala přehlídku francouzského filmu v českých kinech a po právu se tak v lednu dostává i do běžné distribuce.

tanecnice_2

   Sleduje životní odyseu tanečnice pod uměleckým jménem Loïe, která ze zapadlých koutů divoké Ameriky devatenáctého století doputuje nakonec až do Francie, kde naplno rozvine svůj nápad na neobvyklý tanec, který se zrodil omylem, ale nakonec uhranul davy. Sama se však dostává do pasti okouzlení, když podléhá přitažlivosti Isadory, která se přidává k jejímu tanečnímu souboru.

 

Komplikovaný vztah Loïe a Isadory

   Perfektní je obsazení dvou klíčových dívčích rolí. Loïe si zahrála písničkářka Soko, Isadoru ztvárnila Lily-Rose Depp, která, jak naznačuje příjmení, je dcerou Johnnyho Deppa a Vanessy Paradis. Loïe od prvního momentu nepůsobí jako hezká hollywoodská tvářička, stejně tak nedisponuje proporcemi baletky, což je pro její charakter důležité. Hned v jedné z prvních scén je dokonce naznačeno, jako by ani neuměla tančit. Celou dobu se tak pere s tím, jestli to, co dělá, je tanec, nebo jestli dělá uměleckou performance.

   Střetává se tak s klasickým vnímáním tance prezentovaný Isadorou. Ta na rozdíl od Loïe zatím neprorazila, nikdo ji nezná, ale její velkou předností je tělesná predispozice k dokonalým tanečním výkonům. I když je takových dvanáct do tuctu, může to v kombinaci s jejími půvaby být silnější karta než každodenní dřina, kterou podstupuje cílevědomá Loïe, aby dosáhla rovnocenné dokonalosti, s níž se Isadora v podstatě narodila.

tanecnice_3

   Na osobní i profesní rovině se v životě Loïe i jejího okolí prolínají sebedestruktivní veličiny, které mohou vést k zániku, ale také explodovat v salvu úspěchu a uznání. Loïe je totiž pro svou věc, svůj tanec, ochotna pracovat do roztrhání, ale přitom to, co hrozí rozbít vše, je nečekané – vášnivá posedlost, kterou Loïe zahoří k Isadoře. Neopětovaný vztah se přitom zrcadlí i v osudu jejího mecenáše a film ve svém působivém vrcholu nechává doutnat jednu rozbušku vedle druhé a vytváří napjaté očekávání toho, kdo skončí dole a kdo nahoře.

 

Iluze na pódiu

   Pokud bychom hledali jinou definici toho, co Loïe předvádí na jevišti, pak by na ni sedělo označení iluzionistky, která skrze pohyb na pódiu čaruje se světlem a krotí barvy způsobem, jež není pozemský. Snímek má jednoznačně silnou vizuální stránku. Kromě toho, že je bez zbytečné popisnosti schopen sdělovat motivy, nálady i charakterové proměny, především dokáže v několika výjimečných momentech ohromit fantazií a nápaditostí, kterou jednak skládají poctu osobě Loïe Fullerové, jednak dovolují divákům prožít i po sto letech úžas z jedinečné umělecké formy, kterou vytvořila.

tanecnice_4

   Kameraman Benoît Debie má experimenty rád, a tak s inovativní povahou titulní tanečnice přirozeně souzní. Zmínit lze jeho práci na osm let starém dramatu Vejdi do prázdna režiséra Gaspara Noého, v němž zkombinovali psychedelické barevné ladění s atypickým pohledem první osoby. Působivý byl díky obrazu a střihu i příběh čtyř středoškolaček na divokých jarních prázdninách Spring Breakers (2012) a s Wimem Wendersem se loni nezalekl ani trojrozměrného formátu ve filmu Krásné dny v Aranjuez (2016). Byl tak perfektní volbou i pro Tanečnici,  která není jenom životopisným příběhem o jedné umělkyni, ale je reprezentací unikátních tanečních čísel.

    Tanečnice se ladnými pohyby vyhýbá hrozbě strnulosti, která dokáže zahubit životopisný film, a přitom se ke svým vrcholným momentům přibližuje drobnými krůčky, takže o to jsou pak grandióznější. I když ji označují za iluzionistku, na falešné triky si nepotrpí.

(8.5/10)

 

Foto: Artcam

  • Info
  • Trailer
  • Plakát
Originální název: La Danseuse

Režie: Stéphanie Di Giusto; Scénář: Stéphanie Di Giusto,Thomas Bidegain

Hrají: Soko, Gaspard Ulliel, Mélanie Thierry, Lily-Rose Depp, François Damiens

Žánr: drama/životopisný; Země původu: Francie/Belgie/Česká republika; Stopáž: 108 minut

Premiéra: 19. ledna 2017

Tanecnice_plakat

Přečteno: 165x

Adam Fiala

Šéfredaktor Moviescreenu od roku 2005, vystudoval žurnalistiku a mediální studia na FSV UK. Preferuje tvorbu Tima Burtona, Alfonse Cuaróna, Guillerma del Tora, Darrena Aronofského, série Star Wars, X-Men, Harry Potter a Pán prstenů.
Adam Fiala

Napsat komentář

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Starší příspěvky:
2016: Zmrtvýchvstání jako sázka na nejistotu

Rok 2016 byl ve světě obdobím změn. Jedno je přesto jisté – náš výroční článek o nejlepších filmech, který však tentokrát...

Zavřít