2016: Zmrtvýchvstání jako sázka na nejistotu

21.1.2017 at 14:41  •  Posted in Svět filmu by

Rok 2016 byl ve světě obdobím změn. Jedno je přesto jisté – náš výroční článek o nejlepších filmech, který však tentokrát nemá jednoznačného vítěze.

 

1.-2. REVENANT Zmrtvýchvstání

    Chroptící Leonardo, ladný Emmanuel a syrový Alejandro. Trojice cílevědomých tvůrců se spojila na jednom z nejlepších filmů loňského roku. Minimálně podle souhrnné ankety mezi redaktory Moviescreenu. Revenant nabídl drsný a fyzický pohled na příběh z Divokého západu, který je méně prosluněný, více promrzlý a který se zamýšlí nad smyslem pomsty.

Přečtěte si recenzi filmu REVENANT Zmrtvýchvstání.

top2016_2

 

1.-2. Sázka na nejistotu

    Spolu s Revenantem je nejlepším filmem loňského roku snímek, který se zabývá moderním tématem, režijně je svižný a nápaditý a využívá komediální žánr, aby nás poučil o složitých ekonomických pojmech, které stály za největších ekonomickou krizí za posledních pětasedmdesát let. Jak Sázka na nejistotu sama říká, vlastně málokdo onen kolaps chápe, ale každý má nějakou naučenou frázi, aby nevypadal za blbce. Málokdy je komedie náročná a poučná, ale v tomhle případě je obojí.

Přečtěte si recenzi filmu Sázka na nejistotu.

 THE BIG SHORT

 

3.-4. Noční zvířata

    Když se člověk z módního byznysu pustí do filmové branže jako režisér, můžete si být jisti, že si pohlídá, aby film vypadal co nejlépe. Není proto divu, že snímek, který částečně popisuje prázdný život zbohatlické ženy v podání Amy Adamsové, vypadá luxusně. Na druhou stranu Noční zvířata nejsou přímočarý film a znepokojujícím způsobem odhalují dávnou křivdu, které se hlavní postava dopustila, a to skrze metaforickou knížku, kterou sepsal její bývalý manžel. Minulost s fikcí se prolínají jako trest.

Přečtěte si recenzi filmu Noční zvířata.

 NOCTURNAL ANIMALS

 

3.-4. Saulův syn

    Vyprávění o holocaustu už byla spousta, ale čím víc pamětníků odchází, tím je potřeba udržet hrůznou kapitolu lidských dějin v naší paměti důležitější. Saulův syn tuto potřebu plní skvěle. Není to vůbec hezký film, ale v tom spočívá jeho smysl. Jeho síla pak vychází z formálního ozvláštnění, díky kterému neustále dýcháme na krk hlavní postavě, která se maximálně koncentruje na to, co dělá, aby nemusela trpět pohledem na všudypřítomný teror kolem sebe.

Přečtěte si recenzi filmu Saulův syn.

sauluvsyn1

 

5.-6. Deadpool

    V komiksovém světě jsme se sice dočkali pranice mezi Avengers i mezi Batmanem a Supermanem, ale celý svět si získal hlavně přidrzlý antisuperhrdina, který zabíjí mačetami a znásilňuje slovy a často se raději obrací na diváka, než aby se věnoval probíhající akční mele. Ryan Reynolds se pokusil vykoupit ze svého nezdaru v digiobleku Green Lanterna a podle šestého místa v americkém žebříčku nejvýdělečnějších filmů a podobné pozici v našem výročním hlasování se mu to podařilo.

Přečtěte si recenzi filmu Deadpool.

DEADPOOL

 

5.-6. Toni Erdmann

    Nač škrobenost a přetvářka? Kam se v dnešní úzkostlivé společnosti, citlivě plnící jednotlivé společenské role vytratila přirozenost, lidskost a legrace? Malý německý zázrak s názvem Toni Erdmann uchvátil diváky i část naší redakce a přesvědčil, že je někdy potřeba odhodit masky. Snímek je žhavým kandidátem na Oscara za cizojazyčný film.

tonierdmann1

 

7.-9. Dánská dívka

    Eddie Redmayne měl dobrý rok. Nastartoval si budoucnost v čarodějnickém světě a představil se v pozoruhodně citlivém snímku o strastech transsexuálů. Dánská dívka sice nepředstavuje drsnou studií genderové problematiky, spíš byla procítěná a malebná jako dílo ústředního malíře, který s objevováním své potlačené ženské stránky ztrácí výtvarné nadání. Je v tom cítit i tematizace přirozenosti.

Přečtěte si recenzi filmu Dánská dívka.

A171_C001_03123F 

 

7.-9. Hacksaw Ridge: Zrození hrdiny

    Mel Gibson hlásí návrat. Americký režisér a herec si to sice v Hollywoodu před nějakou dobou zavařil svými antisemitskými výroky, ale čas zřejmě všechny rány zahojí, jasno nicméně bude až s vyhlášením oscarových nominací (na Zlatých glóbech získal nominaci pro nejlepší film i sebe jako režiséra). Po deseti letech totiž opět Gibson natočil snímek, který je nekompromisním pohledem na hrůzy války, při nichž je nám průvodce mladík, který odmítá používat zbraně. Na bojišti nevýhoda, ve filmu ne.

Přečtěte si recenzi filmu Hacksaw Ridge: Zrození hrdiny.

hacksaw1

 

7.-9. Příchozí

    Kanaďan Denis Villeneuve asi neumí udělat krok vedle. Oslavovaný tvůrce je někdy přirovnáván i k Stanleymu Kubrickovi. Jestli jsou tyto úvahy odůvodněné, si ještě budeme muset počkat. Jeho filmy každopádně dovedou být hypnotické, soustředěné a více či méně mysteriózní. Příchozí spadají do kolonky těch zvláštnějších už proto, že představují příběh o setkání s mimozemšťany. V porovnání s emmerichovským přístupem v druhém Dni nezávislosti jsou Příchozí antitezí velkolepého blockbusteru, který oplývá hutnou audiovizuální stránkou a silnými emocemi.

Přečtěte si recenzi filmu Příchozí.

prichozi1

 

10. Spotlight

    Minulý oscarový vítěz to dotáhl i do našeho žebříčku, byť to bere za opačný konec. V době, kdy prestiž novinářské profese upadá, je Spotlight připomínkou toho, co pravá novinařina znamená. Je oslavou žurnalistů a jejich pragmatické, zdlouhavé, piplavé a někdy frustrující práce. Snímek je přitom v oslavě hlídacích psů demokracie tak důsledný, až zasklívá možná o něco zajímavější téma, které novináři ve filmu zkoumají, a to případ sexuálního zneužívání dětí v církvi a úsilí autorit tuto skutečnost ututlat. Na druhou stranu, film netrpí rozdvojenou osobností.

Přečtěte si recenzi filmu Spotlight.

S_05764.CR2

 

Filmový rok podle Adama

2016_x

TOP 10

1. Sázka na nejistotu

2. Saulův syn

3. Sirotčinec slečny Peregrinové pro podivné děti

4. Anomalisa

5. Obr Dobr

6. Assassin

7. Joy

8. Naše malá sestra

9. Dánská dívka

10. Fantastická zvířata a kde je najít

Nevešlo se, respektive mimo kinodistribuci: Rodinné štěstí, Humr, Fuocoammare (Požár na moři), Můj kamarád drak, Brooklyn

Nejlepší blockbuster: Fantastická zvířata a kde je najít

Nejlepší český film: Nebezpečný svět Rajka Dolečka

Nejoblíbenější soundtrack: Fantastická zvířata a kde je najít, X-Men: Apokalypsa, Star Wars: Rogue One

Nejhorší snímky roku: Den nezávislosti: Nový útok, Želvy Ninja 2 (a neviděl jsem spoustu českých filmů, které by si o to asi koledovaly)

Nejzbytečnější pokračování: Lovec: Zimní válka

Filmové guilty pleasure: Alenka v říši divů: Za zrcadlem

V roce 2017 vyhlížím: Star Wars: Epizoda VIII, Dunkerk, Volání netvora: Příběh života, Logan, Jackie

 

Filmový rok podle Mary

2016_z

TOP 10

1. Sázka na nejistotu

2. Hacksaw Ridge: Zrození hrdiny

3. Anthropoid

4. Noční zvířata

5. REVENANT Zmrtvýchvstání

6. Toni Erdmann

7. Příchozí

8. Sully: Zázrak na řece Hudson

9. Jason Bourne

10. Mikrob a Gasoil

Nevešlo se, respektive mimo kinodistribuci: viz komentář

Nejlepší blockbuster: Kniha džunglí, u-u-ú!

Nejlepší český film: s mírnou opatrností Rodinný film

Nejlepší premiérový seriál: American Crime Story: The People v. O. J. Simpson

Nejoblíbenější soundtrack: Příchozí, Mladý papež, Assassin’s Creed

Nejhorší snímky roku: křečovitá Lída Baarová, nedopečené Buchty a klobásy a Ben Hur aneb kolečko se polámalo

Nejzbytečnější pokračování: Santa je pořád úchyl, ale rolničkám už odzvonilo.

Filmové guilty pleasure: Assassin’s Creed, ale jeho čas ještě nadejde a bude doceněn!

V roce 2017 vyhlížím: John Wick 2, Word War Z 2, Temná věž, Mlčení, Star Wars: Epizoda VIII

Komentář k roku 2016:

    V uplynulém roce jsem viděla mnoho velmi dobrých filmů, ale tentokrát chyběl snímek, který by mě po všech stránkách strhnul a čněl na vrcholu. Pořadí topky je tak víceméně nahodilé a zohledňuje také snahu zařadit filmy z různých žánrů. Kromě známých titulů a víceméně sázek na jistotu doporučuju francouzskou komedii Mikrob a Gasoil o dvou mladicích, kteří se vydají na road-trip. Snímek Michela Gondryho našimi kiny spíše prošuměl, ale jde o nesmírně okouzlující a hlavně vtipný snímek o přátelském poutu, dobrodružném duchu a fantaziích našeho dětství. Když Gibsonovi odpustíte okázalou náboženskou symboliku v Hacksaw Ridge, Ellisovi slabé ženské postavy v Anthropoidu, Bourneovi určité dějové lapsy a Iñárrituovi opájení se přírodou, čekají vás vynikající filmové zážitky.

     Na další příčky patří hypnotická Anomalisa, pestrý dokument Meziprostor – Marina Abramović napříč Brazílií či přestřelkami se zbraněmi i slovy napěchovaných Osm hrozných. Z dokumentů Jednoho světa zaujala deprimující Země kartelů, z karlovarské přehlídky utkvěl originální Švýcarák, dojemný Tohle je náš svět, tísnivý Požár na moři a energický Aquarius. Na LFŠ mě nejvíce oslovilo bizarní Vábení sirén s Michalinou „Hepnarovou“ Olszańskou. Be2Can dovezlo mučivého Saulova syna nebo rozezpívanou road-movie American Honey.

   Doslova božím se ukázal Sorrentinův stylizovaný seriál Mladý papež s návykovým soundtrackem. Menší zklamání přinesla Jedna noc, a to kvůli nevěrohodné proměně hlavního hrdiny. Naopak druhá série Narcos předčila první. Živí mrtví zničili fanoušky zabitím jedné z nejoblíbenějších postav a podobně šokující smrt přinesli Vikingové, kteří se zatím ubírají na rozdíl od zombíků dosti nejasným směrem. Pátá a šestá série kdysi vtipného seriálu 2 $ocky už jen rozesmutňují podobně jako nové díly série Teorie velkého třesku, která je zoufale natahovaná a bez špetky invence. Stranger Things po vratkém začátku dokázaly připoutat k židli, což se nedá říci o rapující dramedii The Get Down Baze Luhrmanna (Moulin Rouge), která je v současnosti nejdražším seriálem (!), jenž ovšem nabízí nevyrovnaný mix mytického příběhu o pověstném DJovi a rodícím se rapu v USA.

    Všemi vyhypovaný seriál Westworld nedostál své pověsti a těžko si ho budete chtít znovu pustit. Solidní byly druhé řady Better Call Saul a Mr. Robot, které však nepřekročily laťku „velmi dobrý“. Pro milovníky britské monarchie je ideální seriál The Crown, které mě však po prvních dílech příliš nenadchl. Další díly jsou však důkazem, že nejde jen o mdlé kostýmní drama s upjatými panovníky. Smíšené reakce má netflixovské The OA, na který se teprve chystám, stejně jako na čerstvě oglóbovanou Atlantu Donalda Glovera. S jistotou však mohu doporučit vánoční speciál Sense8, který díky dvěma střihově strhujícím scénám ještě dlouho utkví. Režírovala ho Lana Wachowská, polovina dnes již sesterského tvůrčího dua. Z českých seriálů markantně vyčnívá vynikající Pustina, z komediálních počinů to mohlo být Kosmo, kdyby však po slibném začátku nepřišly zoufale nezdařené epizody druhé poloviny minisérie. Život mileniálů výborně vystihl Semestr internetové televize Stream, která se také vrací k fenoménu Kancelář Blaník.

 

Filmový rok 2016 podle Marka

2016_v

TOP 10

1. Sieranevada

2. Saulův syn

3. Toni Erdmann

4. Sully: Zázrak na řece Hudson

5. Fuocoammare (Požár na moři)

6. REVENANT Zmrtvýchvstání

7. Naše malá sestra

8. Hacksaw Ridge: Zrození hrdiny

9. Spotlight

10. Příchozí

Nevešlo se, respektive mimo kinodistribuci: Paterson, Elle, Poslední rodina, Hon na pačlověky, Smrt Ludvíka XIV.

Nejlepší blockbuster: Captain America: Občanská válka

Nejlepší český film: Já, Olga Hepnarová

Nejlepší premiérový seriál: American Crime Story: The People v. O. J. Simpson

Nejoblíbenější soundtrack: Osm hrozných, REVENANT Zmrtvýchvstání, Příchozí

Nejhorší snímky roku: Řachanda, Muzikál aneb Cesty ke štěstí, Krotitelé duchů

Nejzbytečnější pokračování: Hledá se Dory

Filmové guilty pleasure: Vlk z Královských Vinohrad

V roce 2017 vyhlížím: Mlčení, HHhH, Under the Silver Lake, Blade Runner 2049, Untitled Paul Thomas Anderson Movie

Komentář k roku 2016:

    Díky za malé festivaly! Kdybych sestavoval žebříček nejlepších filmů z roku 2016 a nejen těch, které u nás byly v distribuci, dominovaly by mu snímky z letošních přehlídek a festivalů. Všem jsou známy Febiofest, Jeden svět, Karlovy Vary a Letní filmová škola, ale jako skvělé vítám také méně protřelé události jako 3Kino, Kino Brasil, Severský filmový podzim nebo Festival francouzského filmu. Jedině jejich prostřednictvím bylo v Česku možné vidět odvážné kusy jako Elle nebo Poslední rodina. Stranou od ostatních nechávám Be2Can – přehlídku exkluzivními filmy velmi prestižní a přitom věkem mladou. Umím si představit, že v budoucnu rozšíří pole působnosti i na další světové festivaly a upevní své každoroční místo v nabídce. Z letošního dovozu bych vyzdvihnul Já, Daniel Blake, Smrt v Sarajevu, Fuocoammare (Požár na moři) a především mě osobně ohromující Sieranevadu.

    Pokud přihlédneme k multiplexům a jejich nabídce, těžko se zevšeobecňuje. Více než v minulých letech jsem vnímal jakousi mezeru mezi mou maličkostí a filmovými profesionály, kteří jsou v některých případech ochotni vzývat blockbustery jako Batman v Superman: Úsvit spravedlnosti, Sebevražedný oddíl, Deadpool, Krotitelé duchů, Den nezávislosti: Nový útok nebo Assassin’s Creed jako ozvláštňující, přemýšlivé, vyjadřující se k současnosti, podvratné atd. Popravdě je na vině asi i má neochota zhlédnout některé tyto filmy podruhé a případně některé jejich aspekty přehodnotit, když na mě udělaly tak mrzký dojem. Nechci šířit apokalyptickou vizi, v níž jsou blockbustery jen tupé – letos mě potěšil například Jason Bourne, Kniha džunglí, Obr Dobr a Captain America: Občanská válka, ale při zohlednění poměru mezi nimi a tím nepovedeným (a případně něčím na hraně – jako Doctor Strange, Rogue One: Star Wars Story a Warcraft: První střet) mě nějak chuť na příští nadílku přechází.

    Jen čistě statisticky mám pocit, že se na americké scéně točí mnohem víc povedených filmů na okraji a s menšími rozpočty. Paterson, Švýcarák a Zrození národa skvěle reprezentují mnoho tváří nezávislého sektoru. S většími rozpočty se poté dostáváme k snímkům jako Hell or High Water a Noční zvířata, které nejsou mistrovské, ale v lecčems mě dostaly. Na hraně velkých rozpočtů stojí vynikající díla Příchozí a Sully: Zázrak na řece Hudson. Jejich úspěch – u Příchozích finanční a na poli ocenění, u Sullyho bohužel jen finanční, mě upřímně těší. Totéž by se dalo říct o Hacksaw Ridge: Zrození hrdiny, u něhož mě fascinuje pozoruhodně zakrnělá sofistikovanost s nakládáním velkých myšlenek, respektive upřímnost brutálního filmu, o jakých jsem se domníval, že už v podstatě nemůžou v Hollywoodu vzniknout.

    A protože se v uplynulém roce hodně mluvilo o vzrůstající kvalitě českých a slovenských filmů a seriálů, na závěr bych jen nabídnul můj osobní žebříček od nejlepších k nejhorším. <Kvalita> Pustina; Já, Olga Hepnarová; Rodinný film; Semestr; Trabantem do posledního dechu; Zkáza krásou; Vlk z Královských Vinohrad; <Zóna opatrnostiNikdy nejsme sami; Ani ve snu!; Polednice; Rudý kapitán; <Již není cesty zpětUčitelka; Lída Baarová; Muzikál aneb Cesty ke štěstí; Řachanda.

 

Filmový rok podle Kamily

2016_c

TOP 10

1. Dánská dívka

2. Spotlight

3. Dívka ve vlaku

4. Deadpool

5. Captain America: Občanská válka

6. Buchty a klobásy

7. Doctor Strange

8. Rogue One: Star Wars Story

9. Noční zvířata

10. Saulův syn

Nevešlo se, respektive mimo kinodistribuci: Fantastická zvířata a kde je najít, Pasažéři, Příchozí, Tohle je náš svět

Nejlepší blockbuster: Deadpool

Nejlepší český film: Polednice

Nejlepší premiérový seriál: Pustina

Nejoblíbenější soundtrack: Příchozí, Deadpool

Nejhorší snímky roku: Lída Baarová, Podfukáři 2

Nejzbytečnější pokračování: Podfukáři 2

Filmové guilty pleasure: Bohové Egypta

 

Filmový rok podle Tomáše

2016_b

TOP 10

1. Noční zvířata

2. REVENANT Zmrtvýchvstání

3. V zajetí démonů 2

4. Příchozí

5. Deadpool

6. Rogue One: Star Wars Story

7. Deepwater Horizon

8. Čarodějnice

9. Humr

10. Hledá se Dory

Mimo kinodistribuci: Abluka

Nejlepší blockbuster: Rogue One: Star Wars Story

Nejhorší snímek roku: Hedi

Filmové guilty pleasure: Inferno

V roce 2017 vyhlížím: O nejžhavějších želízkách máme povědomí, tak výběr z méně známých: Rozpolcený, Nocturama, Pyroman, Insidious 4, Temná Věž.

Nejoblíbenější soundtrack:

    Batman v Superman: Úsvit spravedlnosti – film jsem bral jako nové album interpreta. Spolupráce subjektivně dvou nejlepších skladatelů současnosti, zkuste si to nechat ujít. Navíc když Zimmer se tímto s blockbustery rozloučil a žezlo předává svému učni Tomovi (Junkie XL). Skloubení Zimmerova teskného piana s Tomovou dravosti úderných bubnů a elektrických kytar je něco neuvěřitelného. Na filmu jednoznačně to nejlepší.

    Revenant: Skladatele Sakamota srazila rakovina krku, i tak ale během léčby dokázal s pomocí zhudebnit mrazivou melancholii. Táhlé smyčce v pauzách střídá hukot severského větru a za tónů vzdalujících se syntezátorů je soundtrack hlavním tahounem v dlouhých pasážích filmu. Člověk se cítí, jako kdyby se měl každou chvíli rozplynout.

    Příchozí: Po nejtemnějším soundtracku všech dob (Sicario) jsem si na Jóhannssona vyvinul asi nadměrná očekávání, i tak je ale jeho dílo bezesporu v letošní trojici nej. Co ubral na drásavé nepříjemnosti, to přidal na klidu, až v některých částech připomíná hudba mystické Nevědomí. Takový track First Encouter je ale starý dobrý Jóhannsonn. Borec, i když ho vyřadili z Oscarů, chcípáci.

 

Zdroje fotografií: Cinemart (REVENANT Zmrtvýchvstání, Sázka na nejistotu, Noční zvířata, Deadpool, Dánská dívka, Sirotčinec slečny Peregrinové pro podivné děti, Anomalisa, Čarodějnice), Film Europe (Saulův syn, Toni Erdmann, Sieranevada, Mikrob a Gasoil), Bioscop (Hacksaw Ridge), Falcon (Spotlight, Anthropoid, Captain America: Občanská válka), Freeman Entertainment (Sully: Zázrak na řece Hudson, V zajetí démonů 2, Dívka ve vlaku, Fantastická zvířata a kde je najít), Artcam (Fuocoammare), Facebook Son of Saul (Saulův syn), Facebook Arrival (Příchozí).