Valerian a město tisíce planet – a tisíců procesorů

20.7.2017 at 11:12 • Posted in Recenze by Marek Koutesh

Režisér Luc Besson posílá do kinosálů svoji doposud nejnákladnější hračku. Našel se důstojný pokračovatel Pátého elementu?

Filmy vzešlé ze společnosti režiséra a producenta Luca Bessona EuropaCorp nedosahují poslední léta zrovna valných kvalit. Počiny jako thriller V pasti (2016), rodinný snímek Já, kocour (2016) nebo poslední díly sérií 96 hodin a Kurýr vypovídají spíše o všeobjímajícím zoufalství. Co ale Luc Besson dělá, stejně dělá nejlépe na světě. Založil evropskou filmovou společnost schopnou konkurovat americkému mainstreamu na jeho vlastním hřišti (viz nečekaný úspěch Lucy /2014/) a s jeho vlastními hvězdami, což toto vítězství nepatrně znevažuje.

Už se nemluví o Hollywoodu na Tibeře, zato by se mohlo začít hovořit o Hollywoodu na Seině (EuropaCorp má centrálu na severu Paříže). Ty nejcennější projekty si Besson samozřejmě natáčí sám. Valerian a město tisíce planet, zrealizovaný bez podpory velkých hollywoodských studií, je nejen nejnákladnějším snímkem EuropaCorpu, ale dokonce nejdražším evropským filmovým projektem vůbec. Peníze investorů sice připutovaly z různých částí světa, například z Číny, případný triumf nebo neúspěch ale padne na hlavu především troufalému francouzskému režisérovi.

Le komiks

Film vychází z francouzské komiksové sci-fi série Valérian and Laureline, jejíž první číslo vyšlo roku 1967. Příběhy se obvykle odehrávají v 28. století, přičemž sledují akční, špionážní a romantické pletky dvojice lidských agentů v galaxii obývané tisíci inteligentními organismy. Látka jako stvořená pro osobu, jež světu dala Pátý element (1997), další evropskou filmovou superprodukci starou dvě desítky let.

Besson podle svých slov vyčkával, až mu technologie počítačové animace dovolí komiks adaptovat v důstojné podobě. Patrně nepřekvapí, že bodem obratu byla v roce 2009 premiéra Avatara. Zejména prolog Valeriana notnou inspiraci při vytváření virtuálních světů připomene. Lyricky a skoro beze slov v něm režisér načrtává známé téma (jak v Avatarovi, v původním komiksu, ale i v space opeře jako takové) ničivého dopadu válečné technologie na přírodní harmonii. Nato ale přejde k vyprávění, jež je jeho fanouškům více povědomé.

Směřování děje nechává Besson ještě jistou dobu v mlze, a to když koncipuje úvod jako dlouhou špionážní a posléze akční sekvenci. O svéráznost zde není nouze, neboť se odehrává napříč několika dimenzemi největšího galaktického tržiště. Po přesunu na vesmírnou stanici Alfa se film stane řadou seriálových/komiksových epizod svázaných tenkým lanem všední zápletky. Připomene tak například první Strážce Galaxie (2014), jen s pomalejším střídáním jednotlivých epizod. K užívání přívlastku „pomalejší“ ale jinak Valerian opravdu nevybízí.

Další závod s časem

Valerian (Dane DeHaan) a Laurelie (Cara Delevingne) dostanou na Alfě za úkol vyšetřit zdroj radioaktivního záření rozpínajícího se uprostřed základny. Vyprávění si od tohoto bodu obratu udržuje velmi svižné tempo. Že tomu tak je i přes poměrně dlouhou stopáž 137 minut, je důsledek poněkud protáhlého prologu a úvodu, které trvají dohromady zhruba tři čtvrtě hodiny, a mnoha akcí nabytých odkladů, jež protagonistům komplikují dosažení cíle. Mnoho úkolů musí hrdinové zvládnout v určeném časovém úseku, což navozuje pocit neustálé naléhavosti. Pro Bessona to ale není novinka. Podobně nuceně v pohybu vstříc neznámému a nepřátelskému prostředí byli mnozí jeho hrdinové (skupina v Pátém elementu, vražedkyně v Brutální Nikitě /1990/ i Lucy).

S takto rychle se odvíjející narací a v prostředí tisíců bizarních mimozemšťanů a technologií se chce skoro říct, že je povrchnost hlavních hrdinů účelová a příhodná. Na komplexní vývoj jejich charakterů není čas. Ponechávají si vlastnosti z komiksových sešitů – Valerian je drzý a odvážný hejsek, Laurelie přirozeně inteligentní, taktizující a chápající. Film je ukazuje všehovšudy ve dvou polohách: V soukromí jsou hraví, zranitelní a škádlí se navzájem, avšak pokud jednají s kýmkoli jiným, jsou seriózní a vcelku zodpovědní.

Blockbuster s modifikacemi

Obsazení Danea DeHaana a Cary Delevingne do hlavních rolí se může zdát jako riskantní krok. V současnosti to ale vypadá, že herecké hvězdy už hity nedělají. Jako protagonisté ovšem herecké duo nijak neselhává. I přes všudypřítomné vizuální efekty jsou v samém čele filmu. Kamera je jen málokdy opouští, fixuje se na jejich obličejové grimasy a nechává je zápolit o naše sympatie. Jejich známější kolegové v ansámblu, tedy hlavně Clive Owen, John Goodman, Ethan Hawke a především zpěvačka Rihanna, mají prostor v řádu minut a někdy dokonce jen jako hlas mimozemské stvůry. Vyprávění filmu Valerian vede ústřední dvojice a DeHaan s Delevingne svou primární funkci plní uspokojivě.

Přes všechny známé propriety – předvídatelný vývoj zápletky, neplastické postavy a přehršel akčních scén s žádoucími přestávkami, nejde o řadový blockbuster, podobně jako jím nebyl Pátý element. Valerian se například k subžánru space opery staví s větší upřímností než jiné spřízněné počiny posledních let.

Kupříkladu série Star Wars jako by se s Rogue One (2016) od svého původu naopak odvracela. Besson nemá ani zapotřebí své zdroje parodovat jako třeba zmínění Strážci Galaxie. V nezastavitelném dobrodružství se nebojí patetického melodramatu, ani slapstickového humoru, jejichž nesofistikovanost překvapí i v kontextu současných blockbusterů. Tonální změny jsou hrubé a nevyvážené. Důvodem je často přechod z jedné sekvence do druhé, jako bychom před sebou měli sbírku navazujících komiksových sešitů.

Barvitý svět neprodává

Ačkoli je podle režiséra předprodeji práv rozpočet filmu z 96 % pokrytý, bez dalších stovek milionů dolarů se nedostaví pokračování a zřejmě ani jiné podobně smělé projekty. Vyhlídky na takovýto úspěch jsou mizivé, především proto, že Valerian od pohledu nevykazuje podobně atraktivní rozpoznatelnou strukturu jako jiné blockbustery. Jeho rozmanitý svět, oživený společnou snahou firem ILM, Weta Digital a Rodeo FX, je od pohledu dechberoucí, ale zdá se poněkud nepřístupný.

S narůstajícím monopolem Disneyho na blockbusterové série se na trh nový příběh uvádí těžko. Zatleskejme alespoň té snaze.

(6/10)

Foto: Bioscop

About
Latest Posts

Marek Koutesh

Neustále snažící se rozšiřovat své obzory filmy a čtením o filmu. Poslední dobou s velkým zájmem o americkou undergroundovou kinematografii a neprofesionální filmy. Absolvent filmové vědy na FFUK. Na Moviescreen přispívá od roku 2013.