Spider-Man: Homecoming – chycený v marvelovské síti

0
13.7.2017 at 22:00  •  Posted in Recenze by  •  0 Comments

Pavoučí muž se opět pohupuje mezi domy. Tentokrát je mladší a rozjívenější, ale také zastíněný padouchem i světem Marvelu.

 

    Před patnácti lety si odbyl premiéru vůbec první film se Spider-Manem, a pokud X-Meni (2000) byli první vlaštovkou komiksového boomu, pavoučí muž už byl neklamnou známkou toho, že nastává nová doba. Film rozdrtil kasovní rekordy a režisér Sam Raimi v dalších letech natočil ještě dva díly. Jenomže trojka narazila na kritiku a celkové rozpory pak vedly k tomu, že už v roce 2011 studio Sony uvedlo novou verzi.

   Přestože Amazing Spider-Man měl své kvality (Andrew Garfield byl skvělou alternací k Tobeymu Maguireovi), jedna výtka vítězila nad všemi – opakovaný příběh o zrodu hrdiny přišel nepříjemně brzo. Spider-Man s Garfieldovou tváří se pak vrátil už jenom jednou a vypadalo to, že převládne krize ohledně toho, jak naložit s cenným materiálem (všechny filmy šly daleko přes půl miliardy celosvětově).

   Výsledek? Máme tu další verzi. Tentokrát je ale situace jiná. Sony uzavřelo dohodu s Marvelem, od něhož kdysi získalo práva a které se v posledních letech stalo blockbusterovým králem. Spider-Man, kterého nyní hraje Tom Holland (Nic nás nerozdělí /2012/), tak už nejede sólo, ale stává se součástí stále se rozšiřujícího a velice výdělečného světa Marvelu, v jehož centru je týmovka Avengers. Ostatně svoji premiéru si Holland odbyl loni ve filmu Captain America: Občanská válka a teprve letos nahradil štafetu závodem jednotlivce.

 

Poloviční Avenger

   Můžeme nejspíš přičíst dohledu marvelovského producenta Kevina Feigea, že má Spider-Man: Homecoming základní kvalitu (jako ostatní marvelovky), a co víc, nebrodíme se potřetí ve stejné řece. Skoro povinné kolečko s tím, jak Peter Parker získal zvláštní schopnosti, se zvládne v jedné nepodstatné větě.

   Na druhé straně hlavní postava a nějaký její vývoj ustupují téměř do pozadí. Celý film zaprvé zásadně zatěžuje dědictví Avengerů. Pokud byl druhý Amazing Spider-Man (2014) otravný tím, jak primární zápletku rozmělňoval budováním odkazů na příští filmy, v Homecomingu jako bychom nesledovali příběh Spider-Mana, respektive Petera Parkera (zpětně je hrozivě nevyužitá romantická linie á la Cho Changová v Harry Potterovi), ale vidíme jenom další dílek velké skládačky.

   Podstatné je angažmá Iron Mana. Byť si z hlediska celkové stopáže ukrajuje skromný díl, jako autorita setrvává přítomen po celou dobu a jeho vztah s Peterem Parkerem je téměř metaforou vztahu Sony a Marvelu. Tony Stark totiž figuruje jako dohled, který zapůjčí hračku, ale nesmí se s ní špatně zacházet. Podobně Marvel rozhodně nechce, aby mu Sony zmařilo jeho dalekosáhlé plány.

   Kromě Iron Mana je tu i spousta narážek, ať už na film Avengers (2012), tak na Občanskou válku a zmínky padnou i na další známé superhrdiny a jejich vztahy, které musí divák z ostatních filmů znát, aby na něj vtip zafungoval. Nejtrýznivější je tento styl ve chvíli, kdy se odehrává scéna, v níž Peter Parker činí “dospělé” rozhodnutí poté, co celý film vynakládá dětinskou snahu stát se členem Avengers. Dopad scény na titulní postavu je ale zmařen tím, aby byla legrace a aby měli fanoušci marvelovské série zase o čem diskutovat.

 

Vtípky na padouchy vždy nestačí

   Do stínu pak tlačí Spider-Mana i skvělý padouch Vulture. Nejenže ho hraje výtečný Michael Keaton (Birdman /2014/), je také napsán s lidskou tváří a komplexním vsazením do děje. Ostatně právě on je v centru první scény a ne a ne se stáhnout a nechat zazářit i superhrdinského protivníka, a to až do hořkého titulkového konce.

   Marvelovský svět filmových komiksů je ve srovnání s Supermanem a Batmanem z DC pověstný nadsázkou a vtipem, takže nepřekvapí, že na humor se tlačí i u Spider-Mana. Už u minulé reinkarnace s Garfieldem bylo cítit, že pavoučí muž dokázal drze shodit vážnost situace, když bojoval se zločinem. V případě Homecomingu se jde ještě dál, a to už na hranu parodie.

   Vyplývá to z nastavení superhrdinovy situace. Postava je schopnostmi obdařena teprve pár měsíců, navíc je to rozjívený mladík, který nemá ani dost sebedůvěry, aby pozval na rande spolužačku, která se mu líbí. Takže místo heroických výstupů častěji sledujeme gagy, ať už jde o krkolomné pronásledování dodávky se zločinci, absenci vysokých domů vhodných k zhoupnutí, nebo o resumé denní aktivity, která spočívá třeba i v tom, že jen poradí stařence, kudy jít.

   Spider-Man: Homecoming tak umí pobavit. Bezesporu patří k nejuvolněnějším filmům léta. Režisér Jon Watts, který v minulosti natáčel i pro satirický pořad The Onion, přesně podtrhnul mladickou rozjívenost. Ale co z toho, když je s Marvelem v zádech látka lapena v síti, ve které je nějaký vlastní výrazný pohyb nemožný.

(6/10)
Foto: Falcon

  • Info
  • Trailer
  • Plakát
Originální název: Spider-Man: Homecoming

Režie: Jon Watts; Scénář: Jonathan Goldstein, John Francis Daley, Jon Watts, Christopher Ford, Chris McKenna, Erik Sommers

Hrají: Tom Holland, Michael Keaton, Zendaya, Jon Favreau, Donald Glover, Tyne Daly, Marisa Tomei, Robert Downey Jr. 

Žánr: akční/sci-fi/komiksový/dobrodružný; Země původu: USA; Stopáž: 133 minut

Premiéra: 6. července 2017

Přečteno: 141x

Adam Fiala

Šéfredaktor Moviescreenu od roku 2005, vystudoval žurnalistiku a mediální studia na FSV UK. Preferuje tvorbu Tima Burtona, Alfonse Cuaróna, Guillerma del Tora, Darrena Aronofského, série Star Wars, X-Men, Harry Potter a Pán prstenů.

Napsat komentář

Starší příspěvky:
Vary 2017 – léčba festivalovým filmem

52. ročník MFF Karlovy Vary je za námi. Co přinesl pro ty, kteří ještě sehnali vstupenky na představení?    ...

Zavřít