Filmový rok, ve kterém komiksový film prokázal svou ekonomickou výkonnost a víra ve Středozem své meze, skončil. Podívejte se, co považujeme za nejlepší filmy uplynulého roku.
1. Atlas mraků Šest příběhů, šest žánrových odstínů, šest emocionálně silných životních osudů, které se navzájem doplňují, rozšiřují a ovlivňují. Jedno je jim společné. Bojují o ty nejvýznamnější hodnoty, co lidstvo za svou historii poznalo. Svobodu navzdory útlaků, zastrašování a zotročování. Rozmanitost filmu se daří držet pohromadě, zároveň každému nabízí výběr, co ho chytne nejvíc, aniž by ho ochudil o zbytek, který je nezbytný pro vyvrcholení celého díla. Wachowští spolu s Tomem Tykwerem dokázali stvořit fascinující a inspirativní fresku. Atlas mraků se tak stal filmem roku 2012 podle hlasování redaktorů. Získal nejširší podporu, hlas nedostal pouze od šéfredaktora. Recenze Atlas mraků>>>
2. Pí a jeho život Chlapec a tygr na jedné lodi uprostřed oceánu. Prostá synopse, která se košatí zásluhou hluboké a citlivě podané historky. Zdánlivě nedějové vyprávění nabírá sílu ze vztahu oněch dvou bytostí, které se ocitly beznadějně ztracené na moři. Ang Lee se projevil jako schopný ilustrátor knižní předlohy, zaměřil se na obrazové možnosti příběhu a naplno je využil ve prospěch filmových prostředků. Jedno z nejlepších užití 3D. Mix umění, experimentu a poučné bajky. Recenze Pí a jeho život>>>
3. Skyfall Nejlepší Bond? Moderní Bond! Sam Mendes si připisuje další pětihvězdičkový film, i když z prostředí americké tématiky přesídlil na britské ostrovy, aby provedl revizi ve skladu s bondovskými tématy a nástroji. Vznikl z toho film, který umožnil Bondovi, kterému herecká tvář Daniela Craiga sluší čím dál víc, zemřít, znovu se narodit a znovu najít své místo ve světě, který ohrožuje na jednu stranu typicky pošahaný bondovský padouch, ale ovládající sofistikovanější nástroje moderní éry. Souboj synů o matku začal a skončí westernově chytlavým střetem uprostřed pusté skotské vysočiny. Parádní – vrstevnaté i zábavné. Recenze Skyfall>>>
4. Hugo a jeho velký objev Martin Scorsese je oddaný kinematografii a prostřednictvím Huga a jeho velkého objevu to dává okatě najevo. Film vhodný i pro dětského diváka a pro seznámení s kořeny kinematografie skrze jednoho z nejvýraznějších propagátorů této kulturní formy. Přesto potěšení z něj nalezen i divák dospělý, protože Scorsese nezapomíná, jak se točí a dělá to krásně. Navíc stejně jako Spielberg a Lee bere do rukou stereoskopický formát a osvěžuje postupy filmového snímání. Fantastická atmosféra zasněžené Paříže a nádražního kolosu, který Hugo nenápadně udržuje ve správném chodu. Smysl má fungovat a zapadat do soustrojí, Hugo našel své místo, a to v našich srdcích. Recenze Hugo a jeho velký objev>>>
5. Prometheus Obecně nejrozporuplnější film roku, podle nás rozhodně jeden z nejlepších a za jeho kvalitu a význam se budou někteří z nás bít už navždy. Ridley Scott se vrátil do světa Vetřelců, ale bylo by lépe, bychom to nevěděli. Prometheus je totiž něco zcela jiného než všichni Vetřelci dohromady. Horor a akce ustupují myšlenkám a podvratnému pragmatickému přístupu k diváckým očekáváním. Blockbuster otevřený interpretacím, který nechává otázky zářit, protože odpovědi, jak známo ze života, nejsou a navíc by byly nudné. Snímek mnohočetně tematizuje tvoření života, ať už jde o handicap těch, kteří toho nejsou schopni, po nedorozumění mezi stvořením a jeho stvořitelem. Recenze Prometheus>>>
6.-7. Stud Nejtvrdší artovka v našem výběru, což souvisí s videoartovým zázemím jejího tvůrce Steva McQueena. Nekompromisní psychologická introspekce v duši a mysli muže jednadvacátého století, jehož odcizená, prázdná a bezvýznamná společnost pokřivila a zrůdně z něj stvořila otroka sexuálního pudu, který se v zoufalství musí ukájet, jak jen to je možné. Bez citu a snad i vášně, jen prostý fyzický styk. Závislost je o sobectví. Zapomeňte na lásku, zmechanizovaná civilizace ji zabila. Čirý a jednoduchý snímek. Recenze Stud>>>
6.-7. Avengers Neuvěřitelné, že tak rozdílní činitelé, jako jsou Stud a Avengers, se mohou potkat na stejném místě, ale už to tak bude. Nezávislý, těžkomyslný film musí vyvážit hollywoodská popcornová zábava masové kultury. Avengers můžeme brát jako vrcholný projev komiksového filmu, který vyznává všechny projevy brakového komiksového sešitu a je určen jako zábavná a nezávazná odměna pro fanoušky Marvelu. Zcela se liší od psychologizujících a vážnějších tendencí, které nastavil Singer a Nolan. Pokud se však v jednom snímku může mlátit hned několik významných komiksových postav, něco na tom bude. Ale každý z toho nadšený určitě není a projevilo se to i v naší recenzi. Recenze Avengers>>>
8. Až vyjde měsíc Wes Anderson definitivně potvrdil, že už nikdy obyčejný snímek nenatočí. Je to dobře, o rutinní filmařskou práci se každý týden uchází několik tvůrců, takže je jen dobře, že Anderson zůstává svébytným činitelem v komunitě nezávislých filmařů. Přitvrzuje v unikátní poetice pohledem na dětské interprety, kteří mohou prožívat lásku bez okovů dospělosti, jež je nahání po drobném fiktivním ostrově za zvuků Desplatova mnohanástrojového orchestru. Člověk nemá tolik prstů, aby spočítal všechny ty roztomile ujeté a vnitřně šílené postavičky. Komu by to nestačilo, může si přičíst neuvěřitelně silnou a emocionální gradaci. Recenze Až vyjde měsíc>>>
9. The Artist Nelze nevynachválit Hazanaviciuse, jak tenhle odvážný projekt dokázal ukočírovat a nestala se z něj jen ubohá a bezobsažná nápodoba (nebo odlesk) věcí minulých. Zápletka i přes svou banalitu funguje, mnoho režijních nápadů lehce inovuje staré vzory (které by v té době paradoxně s žádnými podobnými vychytávkami přijít nemohly), ústřední herecké duo famózní a Jean Dujardin je objev roku Waltzova formátu, který doufám, že prorazí do Hollywoodu (jako záporák samozřejmě :). Třešinkou na tomto dortu je ještě hudba Ludovice Bourceho, která je stěžejním prvkem filmu a perfektně doplňuje hrané sekvence. Dokonce je i příjemná na poslech mimo sledování filmu./Martin Bubrín/ Recenze The Artist>>>
10. Postradatelní 2 Sylvestr Stallone se tentokrát s ničím nepáral. Pokud měl první díl své mezery, v tomto případě je dokázal zaplnit. Na rovinu si řekněme, že tohle není žádná oscarovka ani romantika pro citlivky, ale lidé zamilování do klasického akčního filmu, jak ho vymodelovaly hollywoodské osobnosti Arnold Schwarzenegger, Stallone, Bruce Willis nebo Chuck Norris v osmdesátých letech, zde najdou to své. Co do krvavosti a zabíjení nekompromisní, ve své nadsazenosti zábavné i pro pacifisty. A hlavně, sejdou se zde všechny velké osobnosti, donesou svá velká ega i bicepsy a v některých případech i podivný humor. Ale je to tam. Recenze Expendables: Postradatelní 2>>>
Ohlédnutí za rokem 2012
Světem hýbe ekonomika, kulturní význam se naopak musí doplácet a lidi unavené z práce nijak valně nezajímá. Proto si jako základní obrázek o filmovém světě v roce 2012 můžeme vzít výsledky tržeb z pokladen kin. Jako vždy nepřekvapí, že první desítce vládnou předražené, trikově nacpané a zábavné produkty, z nichž se vymyká jen pár výjimek.
Kinematografické zábavě stále dominují komiksy, v letošním případě šlo o monstrózní Avengers, kteří disponovali kupní silou aspoň čtyř samostatných filmů. Marvel dokončil svůj plán a po sérii úvodních snímku přinesl na plátna kin komiksovou extraligu. Na ní byl i Batman krátký, ale o zakončení revizionistické trilogie o temném rytíři byl i tak velký zájem. Spolu s třetím veleočekávaným snímkem roku – první částí Hobita – sdílely jednu vlastnost, na jejich počínání se nesnesla jednolitá vlna euforie a nadšení.
Zatímco Avengers mohli alibisticky říkat, že jim o žádný umělecký majstrštyk nešlo a jejich primárním úkolem bylo dopravit do každého kinosálu grandiózní zábavu, Temný rytíř povstal a potýkal se s reputací svého předchůdce, která byl tak silná, že překonat nešla. Nolan se vrátil ke komiksovějším praktikám, aniž by opustil sociologicko-politicko-ekonomický komentář, a to jsou věci, které se úplně nesnesou. Rozehrálo se tolik linii, že se ve dvou a půl hodinách nestíhalo vše elegantně uzavřít.
To Hobit měl problém s tím, že se roztahoval nad rozumnou míru a na třetinu útlé knihy vypotřeboval stejné množství času. Pochybuje se o soudnosti Petera Jacksona, který nezná míru a velikášsky plýtvá digitálními triky. Nemluvě o tom, že o fantasy, v níž významnou roli hraje skupina trpaslíků, letos nebyla ojedinělá. Už v polovině roku se představila renovovaná Sněhurka a lovec, která pohádku proměnila na mýtus, a to poměrně slušně.
Každopádně zajistit si spokojenost všech je samozřejmě nesmysl, snad ještě více než jindy hodnocení zmíněné trojice blockbusterů provázela polarizace diskutujících. Dochází k extremizaci fanouškovství? Vždyť jiné příklady hovoří o uklidnění. Twilight sága se opět probojovala na přední místa v žebříčku tržeb, ale její konec zapřísáhlí odpůrci možná kvitovali s takových oddechem, že na zlou kritiku nezbyl takový prostor. Stmívání ztratilo sílu vnášet svár mezi filmové nadšence a skončilo spíš důstojně a v poklidu.
S koncem jednoho fenoménu svého druhu se spustil nový – Hunger Games, ve které mládež na vážkách upírů a vlkodlaků nahradily zápasy na život a na smrt v arénách. O vlivu série se ještě bude mluvit, v Americe za první díl lidé utratili více než čtyři sta milionů dolarů, na což ani Stmívání nikdy nepomyslelo. Evropa a ostatní světadíly však tolik nadšení neprojevily. Změní se to s dalším dílem?
Kam se ubírá Pixar? Nejoslavovanější animační studio ztrácí dech, nebo jenom byly všechny předcházející nestoudně oslavovány nad rámec nutnosti a stejně jako jiní má své lepší a horší roky? V uplynulém roce se každopádně postarala o v Americe kasovně nejúspěšnější animák se svou Rebelkou. Celosvětově samozřejmě nemá originální projekt tak zvučné jméno jako čtvrtá Doba ledová a třetí Madagaskar, ale zájem o pixaří snímky stále existuje a je nezanedbatelný. Na rok 2013 si připravili návrat do známého světa Příšerek. Je to ve světě ovládaném penězi jistota, z fanouškovského hlediska je to příslib času stráveného s ozkoušenými a populárními postavami, ale z filmového hlediska to může přinést katastrofu. A trpí samozřejmě originalita, což je slovo, které s dalšími a dalšími díly zavedených sérií nejspíš vyškrtnou ze slovníků.
Vezměte si už jenom, jaká pokračování nám letos mohla lehce znepříjemnit život. Studio Sony se vrátilo se Spider-Manem na začátek příběhu, aby nás nechalo doufat, že příště se bude dít něco, co bychom už neviděli. Změnou protagonisty řešili problémy i v Universalu v souvislosti se sérií o Bourneovi, a zklamali. Liam Neeson se zase pustil do výhružek po telefonu, ale 96 hodin bylo spíš nepřehledným deja vu. Muži v černém se po útrapách spojených s dokončováním zase jednou podívali do sálů. Překvapivě se vyhnuli katastrofě. O jejich představení byl zájem a kritici si nevypichovali oči. Dostatečné podpoře se dál těší Resident Evil i Underworld, které jsou už úplně jinde, než na začátku, a není na to hezký pohled. Nepřesvědčil Hněv Titánů, dvojka Ghost Ridera ani Cesta na tajuplný ostrov. Renomé si udrželi jen Postradatelní.
Ovšem diváci možná originalitu ani chtějí. V kinech sice uspěla vulgární komedie Méďa od Setha MacFarlanea, ale absurdně vysoká očekávání spjatá s Prometheem se změnila ve zklamání. Lidé očekávali, že Ridley natočil dalšího Vetřelce. No nenatočil, udělal něco úplně jiného, zvláštního, tajuplného, lidé se cítili zrazeni a smáli se zdánlivým logickým lapsům.
Pokud bychom se ještě vrátili k animaci, vychází z loňského roku jeden jasný poražený – loutková animace, o níž nebyl v kinech dostatečný zájem. Aardmanovští Piráti, Burtonův Frankenweenie a Norman a duchové studia Laika komerčně pohořeli, i když jsou technicky skvostní, přetékají nápady a je z nich cítit oddanost autorů látce. Ani jeden není vyloženě zlý, většina je přitom skvostná. Mimochodem druhým poraženým je český film, který byl letos velmi skoupý na zajímavé nápady. Z opačné strany lze říct, že už ani Poledňáková tolik netáhne, neb její Líbáš jako ďábel skončilo za výsledky Líbáš jako Bůh.
Uvidíme, jak dopadnou Oscaři, především, jestli bude triumf slavit Spielberg s Lincolnem. Do našich kin přijde sice až 24. ledna, ale světově spadá do roku 2012 a v něm se objevil ještě jiný film s podobnou prezidentskou tématikou. Zatímco Spielberg vytvořil politický film (kterážto kategorie je silným činitelem letošních Oscarů – Argo, Zero Dark Thirty), Timur Bekmambetov stvořil naprostou ztrouchnivělou pakárnu ve snímku Abraham Lincoln: Lovec upírů a zahodil šanci, kterou si vybudoval dvojicí Hlídek a akčním nářezem Wanted.
Lovec upírů byl jedním z případů, kdy v kinech úřadovalo 3D. Šlo už o čtvrtý rok stereoskopické vlny, která nemá konce, i když divák se bez ní dokáže obejít. Na jednu stranu s její pomocí mohou vzniknout výjimečné a skvělé filmy, na druhou stranu tradičně skvělé filmy se bez dalšího obrazového rozměru obejdou. Skyfall i Temný rytíř povstal se bez této vymoženosti obešly a po světě vydělaly oba snímky miliardu dolarů. Spolu s tím ale přišel skorooscarový Hugo a jeho velký objev nebo Pí a jeho život Anga Lee, které důmyslně používali možnosti třetího rozměru, aby filmovou kameru obohatili.
Více než dvojnásobek filmů se natáčel v nativním 3D bez nutnosti dodatečné konverze, která čelí kritice. Zároveň zásluhou konverze se do kin dostává další filmy minulých dekád – letos znovu připlul Titanic, aby se jeho celosvětové výdělky přehouply přes dvě miliardy (JamesCameron je tak jediným, jehož dva filmy vydělali přes dvě miliardy), a připomenuly se Hvězdné války s Epizodou I, na níž letos navážou Klony útočí a Pomsta Sithů.
S tím souvisí i připomínka jednoho z největších a nejvýznamnějších obchodů uplynulých 365 dní. Lucasfilm byl prodán Disneymu a za tři roky tu máme novou filmovou epizodu Star Wars. Zásluhou této události mají nejen nadace čtyři miliardy na své výdaje, ale internetové servery a filmové magazíny mohou co den přinést zprávu o tom, co se zaručeně v sedmé epizodě objeví. A o tom budou i dva následující roky. Star Wars jsou a budou tou nejvýraznější kinematografickou událostí.
Výsledky jednotlivých redaktorů
Adam Fiala a filmový rok 2012:
TOP 10: 1. Hugo a jeho velký objev 2. Až vyjde měsíc 3. Prometheus 4. Piráti! 5. Stud 6. Jeden musí z kola ven 7. Skyfall 8. Nebezpečná metoda 9. Hobit 10. Sněhurka a lovec
Komentář k výběru nejlepších filmů: Jako každý rok je to jednak otázka, kdo byl ten úplně nejlepší a následně výběr doplňujících filmů, které si zaslouží být zmíněny přede všemi ostatními. Přestože ani letos se nedá mluvit o snímku, který by mi okamžitě a bez dovolování vzal dech a uhranul mě, jsem ještě rád za kategorii „Nevešlo se“, protože ještě další snímky za zasloužily zmínit, neboť do TOPky se nevejdou. Jednoduše se objevila spousta skvělých a pozoruhodných snímků, žádný radikálně dokonalý.
Nejblíže byl této definici Hugo a jeho velký objev, který disponuje jak obdivuhodným a překrásným výpravně obrazovým řešením (ta atmosféra zasněžené Paříže a párou zaplněného nádraží se všemi mosaznými kolečky), tak citlivě podaným příběhem se skvělými postavami (že konečně dostal Christopher Lee nějakou kladnou postavu, je to sympaťák největší ve svém knihkupectví). Šikovně a nenásilně vkládá témata významu žití a nakonec i dojme, když je mu dovoleno pomoci kinematografické ikoně. Za ním se umístil Anderson s romanticko-dobrodružně-komediální výpravou na prťavém ostrově, bláznivé, šílené a pitoreskní, ale určitě nádherné a vtipné. Trojici vítězů uzavírá Prometheus, nejlepší letošní sci-fi, které je o vznášení otázek a archeologii lidského pokolení, nikoli o vraždících mimozemšťanech, aby bylo jasno.
Dál se umístili i aardmanovští Piráti, protože je to nehorázně zábavná sebranka bukanýrů, kteří nemají loď napěchovanou zlatem, ale gagy. Není to tak sofistikované jako Wallace s Gromitem při chytání králíkodlaka, ale budiž jim odpuštěno, protože alternativa není. Stud, Jeden musí z kola ven a Nebezpečná metoda jsou tři vážné artovky, které jsou význačné pečlivou režií, labužnicky pomalým tempem a podstatnými tématy. A ten herecký koncert! Není divu, že ve dvou případech se vyskytuje Michael Fassbendem (s Prometheem třikrát, ten chlap potřebuje Oscara!). Mezi ně se ještě vklínila bondovka, nejenom díky nesmiřitelnému Craigovi, režijní neomylnosti Sama Mendese a vzrušujícím bondgirls, ale i neopomenutelně dokonalé kameře Rogera Deakinse. Desítku uzavírají dvě fantasy, sdílející výpravu doprovázenou trpaslíky, ale každá zábavná a pozoruhodná jiným způsobem.
Nevešlo se: Samsara, Je to jen vítr, Válečný kůň, Kuře na švestkách, Anna Karenina, mimo kinodistribuci: Coriolanus
Nejlepší český film: Čtyři slunce
Nejlepší animovaný film: Piráti!
Nejlepší použití 3D: Hugo
Nejoblíbenější soundtrack: Hugo, Válečný kůň, Až vyjde měsíc
Nejoblíbenější filmová scéna: závěrečná životní vzpomínka houslisty ve filmu Kuře na švestkách
Nejhorší snímky roku aneb filmové smetiště: Tohle je válka!, Temné stíny, Abraham Lincoln: Lovec upírů (P.S: Neviděl jsem Jack a Jill, Ghost Rider 2, Líbáš jako ďábel a mnoho českých filmů)
Nejzbytečnější pokračování aneb celuloidová facka: Amazing Spider-Man
V roce 2013 vyhlížím: The World’s End (protože Wright-Pegg-Frost), Gravity (protože Caurón už dlouho experimentuje), Nevědomí (protože to vypadá jako skvělé sci-fi), Byzantium (protože Jordan a upíři, znovu), To the Wonder (Malick, simply)
Marie Dostálová a filmový rok 2012:
TOP 10: 1. Prometheus 2. Bez kalhot 3. Sněhurka a lovec 4. Pí a jeho život 5. Jack Reacher 6. Expendables: Postradatelní 2 7. Skyfall 8. Atlas mraků 9. Stud 10. Nebezpečná metoda
Komentář k výběru nejlepších filmů: V režimu přípravy :-).
Nevešlo se: Argo, Královská aféra, Až vyjde měsíc, Hobit, Zkrat
Nejlepší český film: Z hraných jsem jich příliš neviděla, proto volím dokument Největší přání
Nejlepší animovaný film: Animáky šly letos mimo mě, ale u Doby ledové 4 jsem se nečekaně bavila
Nejlepší použití 3D: jednoznačně Pí a jeho život
Nejoblíbenější soundtrack: VA – Bez kalhot, score – Stud
Nejoblíbenější filmová scéna: 1) android driblující s basketbalovým míčem v Prometheovi, 2) Striptýzový taneček při písni It´s raining men ve filmu Bez kalhot, 3) scéna rozbíjení nádobí ve slow motionu ve snímku Atlas mraků, 4)staříci zprovozňující muzejní plavidlo v Bitevní lodi, 5) hádanky ve tmě s Glumem v Hobitovi
Nejhorší snímky roku aneb filmové smetiště: Svatba mezi citrony, Jak porodit a nezbláznit se, Hunger Games, Líbáš jako ďábel
Nejzbytečnější pokračování aneb celuloidová facka: 96 hodin: Odplata a z českých filmů Líbáš jako ďábel
V roce 2013 vyhlížím: Jeníček a Mařenka: Lovci čarodějnic, Terapie láskou, Identity Thief, Mocný vládce Oz, Kick-Ass 2: Balls to the Wall
Kristýna Lexová a filmový rok 2012:
TOP 10: 1. Atlas mraků 2. Ve stínu 3. Skyfall 4. The Artist 5. Temný rytíř povstal 6. Anna Karenina 7. Den zrady 8. Stud 9. Hunger Games 10. Muži v černém 3
Komentář k výběru nejlepších filmů: Rok 2012 byl pro mě, co se filmových zážitků týče, takovou zajímavou směsicí, proto jsem do žebříčku zařadila i snímky, které některé z vás mohou svým umístěním v Top 10 překvapit. Pro první příčku si samozřejmě s velkým náskokem doběhlo dílo dvojčat Wachowských a hned na druhém místě se umístil český film – ano, dámy a pánové i v České republice to umíme dělat dobře.
Velmi se mi zalíbila i nová syrová bondovka Skyfall, zatímco The Artist byl něco, co tu už pěkné desítky let nebylo. Další příčky jsou taková klasika – aneb všichni žereme Christophera Nolana, romantická dramata, hutnou politiku a nějaký ten nezávislý sex s Michaelem Fassbenderem. Možná vás překvapí poslední dvě umístění, kam jsem zařadila Hunger Games, které mě mile překvapily svým zpracováním s důrazem na psychologii hlavních postav. Poslední jsou Muži v černém 3 – ano, je to pitomé, ale dost dobře natočené. Se vší tou nostalgií, kterou ti, co vyrůstali na jedničce, při sledování Mužů v černém pociťují.
Nevešlo se: Avengers, Iron Sky, Můj týden s Marylin, Vrtěti ženou, Okresní přebor – Poslední zápas Pepika Hnátka
Nejlepší český film: Ve stínu
Nejlepší animovaný film: Rebelka
Nejlepší použití 3D: Star Wars Epizoda I – Skrytá hrozba (jak jinak…)
Nejoblíbenější soundtrack: Drive
Nejoblíbenější filmová scéna: „No. I’m not gonna leave you.“ Katniss Everdeen versus fatálně zraněný Peeta Melark v jeskyni v Hunger Games. Naprosto rozhodné prohlášení plné loajality, spolehlivosti a vnitřně uspořádaných hodnot. Jednoduché jako facka, ale ohromně efektní.
Nejhorší snímky roku aneb filmové smetiště: Temné stíny, Bastardi 3, Rozchod Nadera a Simin, Svatá čtveřice
Nejzbytečnější pokračování aneb celuloidová facka: Doba ledová 4 (Ani jednička nebyla vtipná, jaká asi může být čtyřka?)
V roce 2013 vyhlížím: Hitchcock, Nespoutaný Django, Velký Gatsby, The Hunger Games 2 a dva nové díly seriálu Sherlock!
Vašek Voslář a filmový rok 2012:
TOP 10: 1. Hugo a jeho velký objev 2. Rozchod Nadera a Simin 3. Pí a jeho život 4. Atlas mraků 5. Je to jen vítr 6. Avengers 7. The Artist 8. Prometheus 9. Nedotknutelní 10. Muži, kteří nenávidí ženy
Komentář k výběru nejlepších filmů: Škoda, že akademici nepočkali. Oscar za Skrytou identitu byl pro Martina Scorseseho předčasný, teprve Hugo si zasloužil absolutorium. Průnik nostalgické filmařiny s dokonale zvládnutou moderní technikou je hoden velkého obdivu.
Další výběr těžko mohl být rozmanitější. Náročnější snímky od předního íránského a maďarského tvůrce (díky za ně v českých kinech!), obrazový skvost Anga Leeho, funkčně pospojovaná a ohromně realizačně náročná mozaika sourozenců Wachowských a Toma Tykwera. A v druhé půlce desítky dva dokonale nařachané blockbustery, dál zbytečně oscarová, nicméně krásná vzpomínka na filmy dávno minulé, jemný a úsměvný francouzský hit, který si možná nezaslouží top ten umístění filmových databází, ale zaručeně pohladí, a nakonec poslední Fincher. Jakkoliv si myšlenka na americký remake ještě čerstvého severského filmu podle aktuálního knižního bestselleru příliš úcty nezaslouží, technické a adaptační kvality tomuto počinu nikdo neodpáře. Takže ano, bylo na co koukat a kéž by za rok bylo aspoň tak dobře jako letos.
Nevešlo se: Jack Reacher, Skyfall, Temný rytíř povstal
Nejlepší český film: Ve stínu
Nejlepší animovaný film: Raubíř Ralf
Nejlepší použití 3D: Hugo a jeho velký objev
Nejoblíbenější soundtrack: Hobit: Neočekávaná cesta
Nejoblíbenější filmová scéna: Hádanky ve tmě (Hobit: Neočekávaná cesta)
Nejhorší snímky roku aneb filmové smetiště: Abraham Lincoln: Lovec upírů
Nejzbytečnější pokračování aneb celuloidová facka: Návrat do Silent Hill
V roce 2013 vyhlížím: Gangster Squad; Sin City 2; Gravity; Hobbit: The Desolation of Smaug, 42
Jakub Vrba a filmový rok 2012:
TOP 10: 1. Pí a jeho život 2. Atlas mraků 3. Argo 4. Avengers 5. Nedotknutelní 6. Expendables: Postradatelní 2 7. Méďa 8. Diktátor 9. Prometheus 10. Okresní přebor: Poslední zápas Pepíka Hnátka
Komentář k výběru: První místo v žebříčku si u mě plně zaslouží Pí a jeho život, neboť se jedná o nádherné a vizuálně úchvatné dobrodružství, kde se navíc podařilo dokonale využít 3D technologie. Atlasu mraků, vizuální poezii doplněné o zajímavý příběh, určitě sluší druhá příčka. V Argu Ben Affleck opět dokázal, že třeba není tak dokonalým hercem, ale jakožto režisér má veliký talent, který v tomto případě použil k navození poutavé a autentické atmosféry.
Geekovská fantazie Avengers se stala jedním z největších překvapení roku a už jen za to, jaké komiksové šílenství rozpoutala, si zaslouží obdiv. Nedotknutelní nabízí emočně velice silný příběh, který navíc podporují skvělé herecké výkony – francouzská kinematografie na vrcholu. Pokud se v jednom filmu sejdou ty největší žijící akční legendy vedené Sylvestrem Stallonem, nemůže to dopadnout jinak než jako masivní testosteronová bomba, která je navíc příjemně okořeněná drsňáckým humorem.
Sedmé a osmé místo obsadily dva kontroverzní snímky, které mnoho lidí okamžitě poslalo do sekce nejhorších filmů roku. Jen málokterý film uplynulého roku však poskytl tolik vtipu jako Méďa s Diktátorem a člověk až žasne, co všechno si Seth MacFarlane a Sasha Baron Cohen dovolí. Scottův Prometheus sice nebyl takovým hitem, jak se očekávalo, nicméně při odhlédnutí od Vetřelců si diváci poutavé sci-fi s kvalitním efekty po většinu času užijí. Čest české kinematografie hájí Okresní přebor: Poslední zápas Pepíka Hnátka, který sice nepředkládá žádná velká moudra, ale zato královskou porci zábavy.
Nevešlo se: Madagaskar 3, Piraňa 3DD, Prci, prci, prcičky: Školní sraz, Muži v černém 3
Nejlepší český film: Okresní přebor: Poslední zápas Pepíka Hnátka
Nejlepší animovaný film: Madagaskar 3
Nejlepší použití 3D: Pí a jeho život
Nejoblíbenější soundtrack: Atlas mraků/Prometheus
Nejoblíbenější filmová scéna: Pí a jeho život – když Pí vykouzlí z oceánu fosforeskující velrybu
Nejhorší snímky roku aneb filmové smetiště: Tady hlídám já, Temné stíny, Můj vysvlečenej deník
Nejzbytečnější pokračování aneb celuloidová facka: Resident Evil: Odveta
V roce 2013 vyhlížím: Nespoutaný Django, Mládeži nepřístupno, Machři 2, Mocný vládce Oz, Thor: Temný svět, Zataženo, občas trakaře 2
Martin Bubrín a filmový rok 2012:
TOP 10: 1. Skyfall 2. Atlas mraků 3. Až vyjde měsíc 4. Stud 5. Avengers 6. Pí a jeho život 7. Hugo a jeho velký objev 8. Temný rytíř povstal 9. Země bez zákona 10. Sinister
Komentář k výběru nejlepších filmů: Filmový rok 2012 považuji za jeden z nejvydatnějších vůbec. Vyvážená kinodistribuce nabídla jak osvědčené trháky, tak povedené žánrovky, chytré „malé“ filmy, ambiciózní snímky i odpočinutí v podobě výplachových blockbusterů. Důležité je nemít vysoká očekávání a nechtít rovnou událost desetiletí, v tom případě není možné být z výsledných, napjatě očekávaných snímků zklamaný. Proto mě víceméně zaujal i takový všeobecně nenáviděný Prometheus, popcornová výplachovka Bitevní loď nebo podle některých ne zas tak velkolepé/promyšlené zakončení netopýří trilogie.
Nejvíce jsem si však letos beze všeho užil třiadvacáté dobrodružství agenta 007 ve Skyfall, kde Sam Mendes nabídl naprosto promyšlený velkofilm, který jednak ctí tradici série a zároveň se formálně uzpůsobuje požadavkům moderní doby. U Atlasu mraků si stále stojím za tím, že takový počin sjednocující různé žánry a filmové postupy, kde by ani jeden z nich nemohl stát sám o sobě, je z hlediska kinematografie ojedinělým zjevem. Konečně jsem také přišel na chuť režii Wese Andersona v magickém Až vyjde měsíc, které se mě emocionálně dotklo jako nic tento rok.
Následuje výčet zajímavých titulů i osvědčených trháků: Stud s výborným Michaelem Fassbenderem zaujal nekonvenční formální stránkou a přesně zpracovaným tématem, geekovsky vstřícní Avengers zase nabídli promyšlený letní blockbuster s chytře uplatněným týmovým konceptem, zamiloval jsem si také dva ambiciózní 3D počiny s hlavními hrdiny Piscinem a Hugem, které ukazují, že nové prostředky v kinematografii nemusí sloužit jen lacinému předvádění, a samozřejmě nemohu neuvést i komplexní zakončení netopýří trilogie.
Na závěr mě vysloveně potěšila i sebeironická prohibiční gangsterka Země bez zákona (i když, možná to bude tím, že jsem ji zhlédl s nadšeným publikem ve Varech) a konečně i horor Sinister, u kterého jsem snad poprvé za svůj život zažil v kině opravdový strach.
Nezbývá než vyhlížet rok další, který vypadá snad ještě nahuštěněji, a hned z kraje nabízí několik očekávaných pecek, na něž se filmoví fanoušci těší několik let. Mluvím o tobě, Django!
Nevešlo se: Patrola, Bez kalhot, Chata v horách, Dredd, Reality Show
Nejlepší český film: neviděl 🙂
Nejlepší animovaný film: Rebelka
Nejlepší použití 3D: Pí a jeho život
Nejoblíbenější soundtrack: Hugo, Stud, Bez kalhot, Temný rytíř povstal
Nejoblíbenější filmová scéna: Bane vs Batman, střihové montáže ve Studu, závěrečná bitva v Avengers, Davidův objev v Prometheovi, masožravý ostrov v Pí a jeho život, Skyfall ve Skyfall
Nejhorší snímky roku aneb filmové smetiště: Doba ledová 4, Temné stíny, Havran, Piraňa 3DD, Do Říma s láskou
Nejzbytečnější pokračování aneb celuloidová facka: Doba ledová 4
V roce 2013 vyhlížím: Star Trek: Do temnoty, Pacific Rim, Muž z oceli, Nespoutaný Django, Gravity (snad!)
