39. LFŠ: co se skrývá za fíkovníkem?

0
24.7.2013 at 13:31  •  Posted in Festivaly, Svět filmu by  •  0 Comments

39. Letní filmová škola v Uherském Hradišti, která se uskuteční od 26. 7. do 3. 8., má letos sice menší počet festivalových dnů, ale o to bohatší má hlavní i doprovodný program.

 

  Graficky sladěný a nápaditý vizuál s logem fíkovníku láká do „filmového ráje“, který by ale neměl být vyhrazen pouze pro Adama a Evu, protože si v něm každý najde to své. Celkem šest filmových cyklů může svou rozmanitostí oslovit všechny typy diváků.

  Studenty filmových věd, kteří si zmapují u nás nepříliš známou portugalskou kinematografii. Kinaře, kteří chtějí mít přehled o titulech Asociace českých filmových klubů. Cinefily, kteří budou chtít na velkém plátně a s podobně naladěným publikem (znovu) zhlédnout snímky klasického Hollywoodu. Otrlejší fanoušky béčkových podívaných, pro něž je určena půlnoční sekce zaměřující se na zombie subžánr. Baťůžkáře zabývající se společenskými, ekonomickými a politickými problémy světa, a tak navštěvující programový blok s tématem krize. Historiky zajímající se o nacistickou propagandu. Technofily, kteří ocení výběr československých snímků 60. let, jež byly natočeny na širokoúhlý formát. Nostalgiky připomínající si polské historické velkofilmy. I začátečníky, pro které je určené výše zmíněné i vše ostatní.

      

 

Fokus: stáří vpřed

  Sekce Fokus se po Rumunsku a Maďarsku zaměří na Portugalsko. Zvláštní pozornost bude věnována hudebnímu žánru fado, které v dokumentech i fikcích zájemcům představí zpěváky těchto melancholických a nacionalistických písní (Severa, Umění Amálie). Portugalská kinematografie bude prostřednictvím víc jak čtyřiceti titulů představena od pozdně němých fikcí i dokumentů (Mořská Marie, Tanec svatého Víta, Práce na řece Douro), přes politicky angažované a italským neorealismem a francouzskou novou vlnou inspirované hnutí Novo cinema (Zelené roky, Belarmino, Fragmenty filmu za almužnu), až po současné festivalové tvůrce (Miguel Gomes, João Pedro Rodrigues, João Salaviza) ovlivněné výraznou osobností Pedra Costy.

 lfs_uherske_hradiste_2013_2

  Pedro Costa se dočká retrospektivy, v rámci které bude k vidění nejenom jeho fontainhaská trilogie (Kosti, Ve Vandině pokoji, Mládí vpřed), ale i jeho ostatní snímky vyznačující se smyslem pro pečlivou kompozici většinou statických záběrů a významovou bohatostí. Z význačných tvůrců nebude opomenut ani Manoel de Oliveira, nejstarší žijící režisér na světě. Emblematická osobnost portugalské kinematografie, která ji herecky (Zázračná Fatima, účast v jednom z prvních portugalských zvukových počinů Píseň Lisabonu) i režijně provázela od konce 20. let 20. století a která je u nás známá díky Abrahámovu údolí uvedenému v Projektu 100.

  Manoel de Oliveira se letní filmovky bohužel nezúčastní, jelikož ve svých 104 letech natáčí další snímek kloubící výrazové prostředky různých médií. Zato bude možné narazit na Pedra Costu, kameramana nové generace (Gomesův hold nemluvné klasice Tabu, queer provokace João Pedra Rodriguese Umřít jako muž) Ruie Pocase a znalce portugalského filmu Francisca Nazaretha, který by měl valnou většinu projekcí uvést.

      

 

Inventura: z archivů na plátno!

  Sekce Inventura, jež zahrnuje několik podsekcí (Kaneto Šindó, Zlatá éra Hollywoodu, Rok 1933: Nástup nacismu, Film a živá hudba, Půlnoční delikatesy), si klade za cíl přinést snímky zpět z archivů na plátna kin. Retrospektiva japonského, loni ve věku 100 let zesnulého režiséra Kaneta Šindóa dá nahlédnout do jeho žánrově variabilní, ale tematicky jednotné filmografie. Vedle u nás asi jeho nejznámějších kaidanů (duchařských příběhů vycházejících z literární tradice 19. století) jako Onibaba a Černá kočka budou k vidění jeho humanistická dramata (Děti Hirošimy), biografie kombinované s pinku eiga (Romantický příběh od řeky Sumida), formální experimenty, v nichž se styl osamostatňuje od potřeb vyprávění a uskupuje se do vzorců (Ostrov), i částečně autobiografické snímky (Strom bez listí, Epizodní herec).

 lfs_uherske_hradiste_2013_3

  Zlatá éra Hollywoodu a Půlnoční delikatesy: zombie horory chtějí v dramaturgicky poněkud nekoncepčních podsekcích představit rozmanitost především americké produkce typu A i B. Vedle klasických a kultovních děl (např. King Kong, Jih proti severu; Noc oživlých mrtvol, Zombieland) jsou ta méně známá (např. Křivdila mu, Jeho malá přítelkyně; Nehanobte svátek mrtvých, Dellamorte Dellamore). Některé klasické hollywoodské filmy, které jsou neskrývanou protiválečnou propagandou (Jen andělé mají křídla, Paní Miniverová), tvoří vhodný protipól k podsekci Rok 1933: Nástup nacismu. V ní budou uvedeny dokumentární a fikční snímky Třetí říše, které jsou v Německu povětšinou zakázané. Všichni nejspíš alespoň slyšeli nebo četli o Triumfu vůle Leni Riefenstahlové či Židu Süssovi Veita Harlana, ale nacistická propaganda čítá i na první pohled neškodné žánrové (Chlapec z Hitlerjugend, Žaluji, Velká láska) a naopak proti jiným národům neskrývaně zaměřené snímky (protičeské Zlaté město, protibritský Strýček Krüger, protiruské GPU). Nebudou chybět přednášky na specializované téma či diskusní panely, vše doprovodí výstava s věcmi zapůjčenými Vojenským historickým ústavem.

 lfs_uherske_hradiste_2013_4

  Předtím, než se Leni Riefenstahlová stala pronacistickou dokumentaristkou, byla herečkou známou díky tzv. „horským snímkům“. Jeden z nich, svými exteriérovými záběry dodnes ohromující Bílé peklo Pitz Palü, spolurežíroval G. W. Pabst, jehož část tvorby bude k vidění v podsekci Film a živá hudba. K filmům z ulice, v nichž hlavní hrdinky sociálně a emocionálně strádají, bude slyšet čtyřčlenná pražská formace Vložte kočku (Deník ztracené), postrocková kapela Ufajr (Bílé peklo Pitz Palü), slovenské duo Longital (Záhady lidské duše), brněnské instrumentální trio KOCHLEA (Ulička, kde není radosti) či ambientní duo Vac Da Hawk a Karel Mojžíš (Pandořina skříňka), které je pod svými skutečnými jmény Bonuse a Václav Havelka zodpovědné za hudební dramaturgii festivalu.

      

 

Spektrum: třídy nahlížející za horizont

  Sekce Spektrum chce jednak poskytnout náměty k debatě a vyzdvihnout auteurské opomíjené snímky (např. Kazanova Divoká řeka, Godardův Král Lear, Markerovo Bez slunce, Cronenbergovo Stereo) na povšechné téma „krize“, jednak představit tvorbu začínajícího slibného tvůrce. Tím se letos stal Ilmar Raag, jenž se osobně zúčastní projekce Třídy (v českém kontextu díky uvedení na DVD známé spíše jako Zkažená mládež), dvou dílů jejího seriálového pokračování, které režíroval, a Estonky v Paříži.

 lfs_uherske_hradiste_2013_5

  Ve Visegrádském horizontu budou vedle nových českých, slovenských, maďarských a polských snímků uvedeny i polské historické velkofilmy, které se jako výrazný produkční a žánrový cyklus prosadily v 60. letech, přičemž určitá kontinuita byla zachována dodneška. Polské epiky svou osobní účasti doprovodí na Oscara za Potopu nominovaný Jerzy Hoffman, režisér Pana Wolodyjowského či Ohněm a mečem. Komu unikly distribuční tituly Asociace českých filmových klubů, může to napravit – a zajít si na předpremiéru restaurovaných Všech dobrých rodáků Vojtěcha Jasného, jemuž je na filmovce věnována retrospektiva. Díky ní si divák může rozšířit obzory a poznat Jasného nejenom jako filmaře děl spadajících do Zlatého fondu české kinematografie, ale seznámit se i s jeho neméně zajímavou, formálně výlučnou exilovou tvorbou a navštívit výstavu jeho fotografií.

  Národní filmový archiv má letos 70 let, a tak je celá jedna podsekce Visegrádského horizontu věnována tzv. Širokoúhlým šedesátým. Kdo má mylně zafixované, že 60. roky v domácí kinematografii rovná se formálně experimentálnější československá nová vlna, ten bude vyveden z omylu desítkou žánrových a postupy klasického vyprávění precizujících snímků (např. Ikarie XB1, Noc nevěsty, Cesta hlubokým lesem). Jejich stylistická pečlivost – dominance velkých celků, inscenace postav do více zaostřených plánů – vynikne zejména na velkém plátně.

      

 

Filmový ráj

  Předchozí řádky se snažily Letní filmovou školu v Uherském Hradišti představit především jako – jak stojí ve sloganu – filmový ráj. Vedle filmového programu výše zmíněného i nezmíněného (retrospektivu bude mít i představitel tzv. pražské školy Goran Paskaljević, který byl ovlivněn jugoslávským černým filmem a italským (post)neorealismem) čeká na návštěvníky stejně bohatý program doprovodný. Koncerty v klubu Mír od desíti hodin večer (Post Hudba, Umakart, Dan Bárta), divadelní představení ve stanu Kabinetu Múz, výstavy fotografií (vedle Jasného i Souhvězdí Hollywoodu, doplňující sekci Zlatá éra Hollywoodu) ad. Návštěvník, který si letos nově může sestavit vlastní program na oficiálních stránkách, musí už ale sám odkrýt, co se skrývá za fíkovníkem.

Přečteno: 1617x

Napsat komentář

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

Starší příspěvky:
R.I.P.D. – URNA – pohřebiště hollywoodských snů

Přijměte pozvání na poslední rozloučení s promarněným potenciálem a ztracenými kariérami herců a režiséra.   Sešli jsme se zde, abychom si...

Zavřít