Sázka na nejistotu – jednooký král Bale, ošklivý Pitt a vychytralý Gosling

22.1.2016 at 21:51  •  Posted in Recenze by

Finanční krize ještě nikdy nebyla tak zábavná, jak dokazuje režisér Adam McKay a jeho áčková herecká sestava.

 

Na prvním stupni základní školy to s ní bylo fajn. Na druhém už byla problematičtější. Když jsme chtěli mít střední školu, museli jsme se s ní potýkat dále. Nedala se ignorovat ani obejít. Někteří z nás pokračovali dál, ale ten, komu nešla, se zkratkám jako Matfyz nebo VŠE spíš vysmál a šel jinam. Byli jsme rádi, že jsme se té mrchy zbavili. Ano, řeč je o matematice, s níž úzce souvisí ekonomie – zásadní téma filmu Sázka na jistotu.

Adam McKay zrežíroval několik průměrných komedií s mistrem přiblblého humoru s Willem Ferrellem (Bratři z donucení /2008/, Benga v záloze /2010/) a tentokrát získal úctyhodný ansámbl. Tři držitele Oscara (Christian Bale, Melissa Leo, Marisa Tomei), dva největší sex-symboly Hollywoodu (Brad Pitt, Ryan Gosling) a Steva Carella, kterého po nominaci za Hon na lišku (2014) začínají kritici i diváci vnímat jako herce přesahujícího komediální taškařice, jimiž se proslavil.

 

Krize podle bestselleru

Překvapivější než hvězdné obsazení je právě téma filmu, které je ve své podstatě nesmírně seriózní a zavání poučnou nudou. Film totiž vypráví o kolapsu hypotečního trhu v USA, který před pár lety odstartoval globální ekonomickou krizi. Snímek Margin Call (2011) nebo dokument Finanční krize (2010) nedokázaly látku podat tak přístupně a záživně dohromady. McKay se pro námět obrátil k úspěšné knize Big Short Michaela Lewise založené na sesbíraných svědectvích insiderů a pátrání autora. Jedná se o jeho již třetí zfilmovanou knihu po Zrození šampióna (2009) a Moneyball (2011), který produkoval Pitt a zahrál si v něm stejně jako v Sázce na nejistotu. Scénář napsal Charles Randolph (Tlumočnice /2005/, Život Davida Galea /2003/) spolu s režisérem.

Sazka na nejistotu

McKay se Sázkou na nejistotu nevzdává humoru, ba naopak. Film je naplněn vtipnými hláškami, vzrušenými výkřiky a opepřenou hantýrkou amerických finančníků. Kapitolou samou pro sebe je vizáž aktérů, která je svou přehnaností skoro až podvratná. Pitt má ohavný účes s brýlemi á la „strýček pedo“, Gosling tmavou paruku a solárkový mejkap, Carell ošklivě odbarvené obočí a světlou kštici, jednooký Bale pak naducanou parukou ve stylu devadesátek. Světoví hezounci tak dobrovolně podstoupili zohyzdění od Adruithy Lee (Oscar za masky Klub poslední naděje /2013/). Možná už však tehdy cítili nominace na Oscary, kterých má film celkem pět včetně kategorie Nejlepší film. Zevnějšky herců se však měly maximálně podobat svým reálným předobrazům, které podle Lee vypadají jako omšelí prodejci aut, což přetvořila v nádherně ohavné kreace.

Herci tak ztvárnili skutečné lidi, kteří krizi předjímali. Patří mezi ně Mark Baum (Carell) podaný jako věčně rozladěný člověk, dále jednooký asociál Michael Burry (Bale), který si při transakcích za miliony bubnuje paličkami z bicích. Jeho postava chodící po kanceláři bosa a uvolňující se u metalu sice podporuje odrbané klišé, že úspěšní lidé jsou vyšinutí blázni, Bale však podobně jako u Fightera (2010) udělal pro roli „výzkum terénu“. Viděl se s finančníky, sešel se Burrym (prý si spolu nadšeně povídali celý den) a snažil se Aspergerem trpícímu řediteli svým pojetím co nejvíce přiblížit.

 

Tajemství pro vyvolené

Nositelé nemoderních kštic jsou však právě ti, kteří s předstihem odhalili, že je cosi shnilého ve státě americkém, když banky začaly poskytovat takzvané subprime hypotéky s vysokými úroky, které si pořizovali lidé s nízkými příjmy. Ty se poté začaly sdružovat do na oko diverzifikovaných portfolií a prodávat investorům. Abychom si to ve zkratce vyjasnili, tak postavy sází na to, že hypotéky zcela zkolabují. Film prezentuje tento nápad jako něco geniálního, nač nepřišel nikdo krom dvou mladíků z garáže a pár dalších. Faktem je, že blížící se kolaps prohlédlo více lidí. McKay však tímto pojetím nabízí vzrušující podívanou, v němž několik zasvěcených jedinců zná tajemství blížící se apokalypsy, zatímco ostatní si chodí po ulici „jako v klipu od Enyi,“ jak popíše situaci jedna z postav.

Sazka na nejistotu

Vyprávění jako kdyby za hlavní postavu zvolilo swap úvěrového selhání (CDS), kterému sekunduje zajištěná dluhová obligace (CDO) a vyvrcholením běžných narativních vzorců, kdy se například dvojice dá dohromady nebo se vypátrá vrah, je nalezení viníka, kterým je zcela nehmatatelná syntetická CDO. Postavy tak slouží spíše jako vysvětlovači událostí, které se kolem nich v zatím abstraktním světě financí odehrávají. Vzájemně si vysvětlují složité operace (a tím i nám), což graduje, když se Goslingova postava otočí do kamery a začne oslovovat přímo diváky. Uvádí také různé celebrity, které přibližují konkrétní termíny. Selena Gomez u rulety nebo Margot Robbie ve vaně vysvětlují nezáživné pojmy pomocí jednoduchých analogií.

 

Namířit, zaostřit. Shortujeme!

Důležitou součástí filmů jsou extrémně rychlé montáže, které přibližují ducha tehdejší doby. V záblescích vidíme různé osobnosti či útržky ze skutečných zpráv. Dalším příkladem určité kolážovitosti je pasáž domlouvání Mika s bankami, která obsahuje prostřihy např. na videoklip Money Maker od Ludacrise a chechtající se bankéře, což vytváří neskutečně energickou scénu demonstrující chamtivost, ale i záležitosti méně zřejmé.

Sazka na nejistotu

S dravým stylem filmu úzce souvisí právě kamera, která velice rychle snímá aktéry, a to hlavně v polodetailech. Styl kameramana Barryho Ackroyda je okamžitě rozpoznatelný a citlivému pozorovateli se může zvednout žaludek jako třeba u Letu číslo 93 (2006) nebo Kapitána Phillipse (2013), které nasnímal pro Paula Greengrasse. Kamera během scén zaostřuje a pátrá, jako kdyby se nejednalo o předem secvičené scény. Dojem autenticity zvyšuje použití skutečných záběrů různých osobností, opuštěných domů a živořících lidí, kteří v důsledku krize přišli o dům, práci nebo obojí. Rychlý střih v kombinaci se zoomováním vyvolává dojem okamžitého a nepřipraveného zachycení události jako v dokumentech, čemuž nahrává i určitá míra improvizace, kterou McKay hercům dovolil.

DiCapriův Vlk z Wall Street (2013) vydělával na lidské hlouposti podobně jako Goslingův obchodník. Ten však sebereflexivně komentuje své činy a otevřeně upozorňuje na naše pokrytectví, neboť nám i přes plátno vidí až žaludku, respektive do očí, v nichž závistivě svítí dolary. Od Belforta se zde postavy liší také tím, že jsou znechuceny prohnilým systémem, který tvoří řetězec nenasytných bank, ratingových agentur a dalších institucí. A ten protagonisté chytře využijí pro svou sázku na jistotu.

(8/10)

  • Info
  • Trailer
  • Plakát

Originální název: The Big Short

Režie: Adam McKay, Scénář: Adam McKay, Charles Randolph

Hrají: Ryan Gosling, Christian Bale, Steve Carell, Marisa Tomei, Brad Pitt, Finn Wittrock, Max Greenfield, Melissa Leo, Rafe Spall, Hamish Linklater, Byron Mann, Jeremy Strong

Žánr: drama/komedie, Země původu: USA, Stopáž: 130 minut

Premiéra: 7. leden 2016

Sazka na nejistotu plakat

Marie Dostálová