Cesta do školy – v místech, kde MHD nepomůže

0
20.4.2014 at 17:47  •  Posted in Recenze by  •  0 Comments

Do batůžku sešit, sváču a cvičky? Kdepak, s sebou je potřeba hlavně orientační smysl, vynalézavost a odhodlání! Cesta za vzděláním není všude stejně trnitá.

 

  Francouzský režisér Pascal Plisson spojil ve svém dokumentárním filmu čtyři sympatické děti z různých koutů světa. Společného nemají mnoho, snad jen že pokaždé, když se chtějí dostat do školy, čeká je výrazně větší dobrodružství, než vysednout z maminčina SUV a popoběhnout od vchodu ke správné třídě.

Tělocvik netřeba

  Jacksonovi je jedenáct a na cestě do správné třídy musí pokaždé se svou mladší sestrou překonat patnáct kilometrů keňské savany. Ukazatele mu žádné nepomáhají a nebezpeční sloni v cestě celkem překáží. Když už si ale ráno ručně vydlabal studnu, přepral uniformu a spravil sandálek, byla by škoda na improvizované vyučování nedoklusat.

 cesta_do_skoly_2

   Ještě delší trasu musí absolvovat každý týden do internátní školy dvanáctiletá Zahira. Po stezkách v pohoří Atlas v Maroku s kamarádkami putuje několik hodin, aby pak na tržišti směnila slepici za jídlo a nechala se popovézt zbytek cesty stopem, to protože jedna ze spolužaček posledních pár kilometrů kulhá s pochroumaným kotníkem.

  Podobně daleko to má za vyučováním i zhruba stejně starý Carlito. Tomu aspoň v Patagonii dvakrát denně pomáhá kůň, který sveze i jeho mladší sestru. Jestli se chtějí nechat přezkoušet z toho, jak správně podojit kozu, musí opatrně projít mnoha nebezpečnými kamenitými pasážemi.

cesta_do_skoly_3

   Nejstaršímu třináctiletému Samuelovi také pomáhá na cestě dopravní prostředek. Jeho improvizovaný invalidní vozík však sotva zvládá čtyřkilometrovou cestu po prašných a blátivých cestách na indickém pobřeží Bengálského zálivu, přes strouhy a skrz ruch města, i když mu oddaně pomáhají jeho dva bratři.

Evropská pohodlnost a romantismus

  Co nás zdokumentované školácké strasti učí? Samozřejmě, abychom si vážili toho, že máme vzdělávací instituce dostupné před humny. Tak praví úvodní titulek snímku a nic jiného si snad ani z Cesty do školy vzít nelze. Něco, co by při školních projekcích pro vrstevníky hrdinů pochopil i zabedněný Lojza ze čtvrté řady, se ještě píše vypíchnuté v úvodu a zdůrazněné v závěru, když se aspoň v krátkých rozhovorech s dětmi dozvíme, co si od své školní docházky slibují.

cesta_do_skoly_4

   Dále už jen dokumentu přísluší nádherná forma, těžící z malebných lokací a technicky skvělého zpracování, které logicky vzato muselo mít vliv na určitou neautentičnost toho, co v dokumentu sledujeme. Každý dokument je ale do nějaké míry zinscenovaný (i kdyby byla kamera skrytá) a vzhledem k přímočarému zpracování jednoduchého námětu, které samo o sobě stojí za pozornost, by nějaké to popostrčení reality tolik nevadilo.

  Větším problémem je, že snímek vyzní jako kýč. Kamera zhýčkaného Evropana přímo svádí k úvahám o tom, jak zajímavá dovolená by se dala prožít tam či onam, líbivá hudba Laurenta Ferleta zase napovídá, že si stačí zazpívat, svět se zatočí a všechno bude fajn. Cestuje se za sluníčka, když přijdou potíže, vždycky hned někdo ochotně pomůže a z cílové výuky, která by určitě byla pro rozšíření obzorů dalším přínosem, je tu jen poskrovnu.

 cesta_do_skoly_5

   Plisson zkrátka natočil obrazově krásný dokument, který nechce příliš znepokojovat, jen podněcovat k sebeuvědomění a vzájemnosti zároveň. Sledování nebude bolet a určitě neuškodí mysli jakéhokoliv zápecníka. Těžko se ubránit dojmu, že téma vzdělávání, o něž se Cesta do školy jen zlehka otře, si zasloužilo o něco více pozornosti s prostředky, které při vzniku filmu měli autoři k dispozici. Tak snad příště. A do té doby, děti, choďte do školy. I kdyby to byla nuda k zbláznění, je to aspoň za rohem.

(6/10)

Přečteno: 606x

Vašek Voslář

Odmalička vybíravý filmový nadšenec, mohl by se utlouct po koncepčních, promyšlených a nápaditých, ne však nutně experimentálních a nadšeneckých dílech. I proto jsou aktuálně jeho největšími oblíbenci sourozenci Wachowští. Na Moviescreenu tříbí své postoje od roku 2012.

Napsat komentář

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Starší příspěvky:
Transcendence – nekonečný skype s Deppem

Sci-fi Transcendence je debutem kameramana Temného rytíře. Jak ambiciózní projekt dopadl? Mary ví a napoví.   Christophera Nolana snad ani...

Zavřít