Hostel II

14.6.2007 at 22:09  •  Posted in Recenze by

Když jsem před časem recenzoval první díl této ultranásilné variace na exploitation filmy, byl jsem svým způsobem trochu šokován tím, co všechno si je ve snímku, určeném i pro kina, možné dovolit.

 

Hostel tehdy dorazil do distribuce ne zas tak pozdě po žánrově příbuzném Saw, ovšem svého o něco slavnějšího bratříčka v mnohém předčil. Ač si dnes o kvalitách tohoto snímku myslím své, tehdy jsem mu udělil celých osmdesát procent a mířil jsem snad ještě víc. Natolik mě zaslepila otevřenost brutálních scén, které se v rámci žánru už velice dlouho v takto „necenzurované“ podobě neobjevily. Dnes by ode mne první snímek z této série dostal tak přinejlepším dvacet, třicet procent za snahu, ovšem zároveň bych neviděl důvod pro jeho neuvedení přímo na DVD. Američané to ale samozřejmě vidí jinak.

hostel22 hostel23

Nutno dodat, že od druhé části turistických jatek jsem moc neočekával. Možná proto mne celkem příjemně překvapil jistý posun, který se Rothovi v rámci série podařil. Divákovi, který doposud první díl neviděl, bych vlastně doporučil přímo dvojku, jelikož vše „podstatné“ je tu hned zkraje zpomenuto a k tomu se dále přidává Eliho snaha o rozvedení tématu a dokonce i nástin psychologických profilů vraždící klientely, který je ale při svém potenciálu až trestuhodně nevyužit (patřičně nerozveden). V jednom rozhovoru pro velice známý americký filmový portál AICN Eli uvedl, že HOSTEL: PART II by v ideálním případě měl být pro vlastní sérii něco podobného, jako ROAD WARRIOR pro prvního Šíleného Maxe, či Cameronovy ALIENS pro sérii Vetřelců. Pravdou je, že druhý díl představuje oproti jedničce jistou změnu a pozadí za všemi těmi mordy trochu rozvádí, nicméně že by se jednalo o něco zásadního, jako tomu bylo v případě výše uvedených snímků, to se říct nedá. Přesto jsou tu momenty, za které bych si dovolil Eliho i pochválit – konkrétně mi přišla docela cynicky zábavná scéna, kde se bohatí lidé po celém světě přes svůj mobilní telefon účastní dražby našich tří hlavních hrdinek. Jednoduché, ale zábavné. Dalším zajímavým nápadem je užití slovenských lidových písní do zdánlivě naprosto nevhodných momentů – hlavně v situaci, kdy se dva klienti chystají na své oběti, převlékají se do nám známých řeznických oděvů a pomalu směřují chodbami až ke svému „pískovišti“.

hostel24 hostel25

Důkazem toho, že Roth má celkem vyvinutý smysl pro humor, je také samotné obsazení – vybrat si do rolí úchylných zákazníků (byť je to s nimi trochu složitější) dva herce ze seriálu Zoufalé manželky, přičemž jeden z nich si přímo pod svou obětí představuje svou ženu, na níž by se rád vyřádil se spoustou těch hraček okolo – to přece není náhoda. Dostává se nám i dalších scén se žvýkačkovým gangem, který by mohl širokou veřejnost přinutit ke změně názoru na pana Čunka. Malí bezcitní parchanti, kteří chladnokrevně vyřadí ze svého kolektivu jednoho, který za ně ponese odpovědnost, si ve druhém pokračování dokonce zahrají fotbal s lidskou hlavou. Tady už se na Eliho naši slovenští sousedé zlobit nemůžou – tomuhle snad nikdo nikdy neuvěří.

hostel26 hostel27

Tento zapálený fanoušek hororů sliboval revoluční scénu, která bude znamenat nový mezník v dějinách žánru. Určitě leccos pochytil od svého chlebodárce Tarantina, který se během příprav Kill Billa podobně kasal, jak natočí nejlepší akční film všech dob. O Quentinovi ale víme, že má tendence trochu přehánět a už jsme se jej naučili brát s rezervou. Eli to po něm zjevně zdědil, protože jestli to měla být scéna s ženou, která se zhlédla ve své národní hrdince – kolegyni Bathory a s chutí se vyráchala v panenské (?) krvi. Ne, že by ta scéna nebyla drsná, ale zkušenějšího diváka to neodbourá. Nemůžu říct, že bych za jeho tentokrát menší vynalézavost nebyl vděčný, scénu s přestřižením očního nervu v jedničce mám bohužel stále ještě v paměti.

hostel28 hostel29

Celkově vzato, Eli Roth udělal přeci jenom krok dopředu – a to k lepšímu. Na HOSTEL 2 se dá při troše sebezapření podívat i podruhé a stále se alespoň místy příjemně bavit. Na trojku už by se ale mohli pánové v LIONSGATE vykašlat a otestovat Eliho na trochu náročnější metě, kterou bude adaptace románu Stephena Kinga PULS. Přejme úspěch nejen Rothovi, ale i našemu krajanovi Milanu Chadimovi, který, jak se zdá, by se mohl znovu posadit za kameru.

(6/10)

Autor: Jan Vejnar