Když hrany zůstávají oblé a hra neprůhledná, nahraně se cítí jen divák.
Runner-runner. Výraz pro situaci v Texas hold ‘em pokeru, kdy vítěznou sestavu karet určí ‚turn‘ a ‚river‘ – dvě poslední otočené karty na stole. Pravděpodobnost, na kterou by si nikdo střízlivý nevsadil.
Je proto nabíledni, že takto nazvaný kriminální thriller nevypráví o velkém chytračení, nýbrž o šíleném riskování. Riskování, které by mělo být adekvátně sympatické, zábavné, nebo k ukousání napínavé. Ani jedné charakteristice se však tahle partie nepřiblíží.
Floutek na hraně
Richie má problém. Jeho otec je zadlužený gambler a na rozdíl od svých spolužáků z Princetonské univerzity, jimž platí studia zazobaní rodiče, si chlapec musí, aby se dopracoval k vytouženému titulu, slušně vydělávat. Když mu děkan zakáže rýžování na pozici marketéra online hazardních společností, pokusí se zachránit situaci jako solidní internetový hráč pokeru. Prohraje nicméně všechny své úspory a cítí se podveden falešnou hrou.
Rozhodne se situaci konzultovat na Kostarice s Ivanem Blockem, magnátem a velkým zvířetem v oblasti online hazardních her. Naváže kontakt, udělá dojem a s vidinou rychlého výdělku se stane jedním ze spolupracovníků v branži. Počáteční opojení střídají pochyby, když si mladík musí ušpinit ruce. A následuje i strach o to, aby neprohrál vlastní kalhoty.
Justin Timberlake si v hlavní roli nadále poměrně úspěšně buduje filmovou kariéru. Zatím poslední zářez mu neublíží bez ohledu na to, jak si snímek u diváků i kritiky povede. Odvádí svůj obvyklý kvalitní výkon, dělá, co může, aby jeho Richie nepůsobil tak bezpohlavně, jak mu předepisuje scénář. Jestli se chce ale herec sám v kariéře někam posunout, měl by si už najít nějakou výraznější roli, v níž půjde pořádně do sebe. Všechny dosavadní štace přece jen uhrál tak nějak na sympatickou tvář a příkladné pracovní nasazení.
Hra na Batmana
Podobným hercem býval i Ben Affleck. Probíjet se ale musel tradičními cestičkami přes mizerné seriály a neznámé filmy. Propustkou mezi celebrity pak bylo seznámení s Kevinem Smithem a později velké role v Armageddonu či Zamilovaném Shakespearovi. K těm mu dopomohl i překvapivý Oscar za scénář k Dobrému Willu Huntingovi. V posledních letech opět překvapil filmový průmysl jako top režisér a hned třetí jeho velký snímek taktéž získal blyštivou sošku akademie.
Po herecké stránce to však nikdy veliké terno nebylo. Affleck sklízel během kariéry čím dál více kritiky s tím, jak se jeho pohodářský výraz okoukával (což hrozí i Timberlakeovi). Teď jako nekompromisní boss Ivan Block přesvědčuje publikum, že nekonečně propíraná volba Afflecka jako představitele příštího filmového Batmana nebyla zmýlenou. V roli, z níž by mělo prýštit charisma na všechny strany.
Spokojme se s konstatováním, že Ivan Block se v žádné hitparádě největších, nejsympatičtějších ani nejodpornějších hajzlů neumístí. Affleck tu naopak potvrzuje, že i když se rozčílí a dělá ramena, neumí ze sebe setřást jakousi blazeovanou odpudivost. Je to samozřejmě subjektivní dojem a charakterizace, odpovídá ale obavám většiny fandů netopýřího rytíře. Strach komiksových nadšenců tedy přestojí i tuhle Affleckovu kreaci.
Mravokárná thrillerová bublina
Film zrežíroval tvůrce předloňského povedeného Obhájce Brad Furman. Postaral se po technické stránce o solidní podívanou, která nenabízí přílišný prostor pro umělecké vyžití. Rutinně a bez větší ambice odvyprávěl žánrový standard, nezaváhal, co se týče tempa a gradace. Stěžejní problém snímku tedy leží jinde. Furman zřejmě pracoval se scénářem bez skutečného filmového potenciálu.
Pisatelský tandem Koppelman a Levien má za sebou výrazně povedenější práce. Spolupracovali už na Hráčích s Mattem Damonem, Porotě s Dustinem Hoffmanem nebo na třetích Dannyho parťácích. Jejich poslední vyprávění je bohužel napínavé asi jako pokerová partie bez vkladu.
Hlavní postava Richie pak má problém už v konceptu. Budovat příběh „na hraně“ s prosťáčkem, který působí, jakoby nikdy neviděl žádnou kriminálku či gangsterku, vyšlo z módy nejpozději na začátku tohoto tisíciletí. Chytrácký student se vrhá po hlavě do od počátku hodně nejistého podniku a zahazuje solidní únikovou cestu, kterou mu sám slizký Ivan Block nabízí. Přát mu pak štěstí v jeho závěrečném životním hazardu je nezávislému pozorovateli dost zatěžko.
Celá story působí jako přihlouplá moralitka. Držte, děti, ruce dál od hazardu, ať si nespálíte prsty. Nic proti tomu, ale Hra na hraně je Rko (u nás do patnácti let nepřístupný), které se místy nebojí tvářit drsně. To, že drsné ve skutečnosti není, na záměru tvůrců nic nemění. Fuckování zkrátka neprospívá dětskému oušku, banality zase nepotěší dospělejšího diváka. A konstatování, že je příběh inspirován skutečnými událostmi, pak už vzhledem k výsledku neohromí vůbec nikoho.
Vyhněte se Hře na hraně. A teď myslím tuto devadesátiminutovou nudu v kině. Jinak si hazardujte, jak je vám po vůli.
- Ambition – vizuální hostina od režiséra Zaklínače - 22.11.2015
- REDAKČNÍ STŘIŽNA: Katniss, Depp, Jolie, Clapton i české 3D - 21.11.2015
- Legendy zločinu – Tom Hardy s Tomem Hardym se překonávají - 15.10.2015
