Hugo a stručné počátky kinematografie

0
6.2.2012 at 20:40  •  Posted in Recenze by  •  0 Comments

Nechat vyrazit vlak skrz nádraží až na ulici, podniknout odvážnou pouť až na Měsíc nebo se viklat na ručičce obřích věžákových hodin. Sny, které plní kinematografie a kterými nás Hugo provází, ať už jsme malí, nebo dospělí.

 

   Hugo a jeho velký objev je prvním 3D filmem Martina Scorseseho, který milují kritici napříč světem, boduje v různých výročních cenách, má jedenáct nominací na Oscara a vypráví příběh opuštěného chlapce (Asa Butterfield) na nádraží, kde svádí nekonečný boj se staničním dozorcem (Sacha Baron Cohen), jenž takové děti posílá do sirotčince. Hugo má v genech dovednost bez obtíží spravovat věci. Mechanismy strojů k němu promlouvají a on je opečovává. Občas se najdou obtížnější kousky – jakým je automaton. Zvláštní robotický přístroj, který dřív používali kouzelníci. Tento automaton umí psát. Jenomže k jeho správnému spuštění je zapotřebí klíček ve tvaru srdce. Hugo ho nemá, ale přál by si ho získat. Věří, že otec (Jude Law), s kterým pracoval v hodinářské dílně, mu tam zanechal vzkaz. A tak teď žije uvnitř zdí pařížského nádraží, seřizuje všechny místní hodiny, aby správně ukazovaly čas. Jeho největší dobrodružství začne v momentě, kdy se osobně potká se stárnoucím mužem (Ben Kingsley), který je rozbitý podobně jako jeden z mechanických strojů. Spolu s jeho nevlastní vnučkou Isabelle přitom odhalují velký objev.

 hugo_2 The Invention Of Hugo Cabret

   O filmovém médiu se dost často hovoří spolu s jinými uměleckými formami, které nabízejí příběh a nové fantaskní světy, že tvoří jistou bránu úniku z naší reality. Pokud umění funguje jako interdimenzionální brána, díky které necestuje naše fyzické tělo, ale sama duše, nemá to v dnešním Hollywoodu snadné. Už od počátku kinematografie bychom sesbírali nespočet ukázkových příkladů, za jejichž pomyslné vrcholy lze považovat Star Wars a jen tři roky nazpátek Avatara. Ovšem zdá se, že je něco shnilého ve filmových studiích. Blbá nálada v dříve celuloidovém a dnes digitálním průmyslu se odrazila na loňských výsledcích tržeb – pokles počtu prodaných lístků i celkových tržeb, které díky inflaci a vyšší částce za 3D bezpečně rostly. Je snad příznačné, že nejvýraznějšími adepty na oscarové ocenění jsou tak film, které neposkytují únik z reality samy o sobě, ale činí tak reminiscencí na „staré dobré filmy“. Hugo je návratem k samým počátkům filmu a prostým okouzlením z fascinujících námětů stařičkých černobílých němých „sci-fi“ filmů. Vedle něj pak stojí ještě The Artist, který se zabývá přelomem éry němé a zvukové.

 hugo_4 hugo

   Hugo je úchvatnou kombinací prostého a okouzlujícího dobrodružného příběhu o chlapci na nádraží a iniciačního materiálu do světa rané kinematografie. Suchopárné dokumenty nic nezmůžou, pro nové generace jsou první filmy čím dál zastaralejší e nezajímavější. Hugo jim dělá velkou službu tím, že srozumitelnou a emocionálně intervenující silou seznamuje i menší diváky s dávným filmovým velikánem. Právě proto, že je ponaučení a vědomost skryta pod nánosem zábavného dobrodružství, trojrozměrného pozlátka a emocionálně silných souputníků v příběhu, nezůstane toto poznání nepovšimnuto nebo zavrženo. Pro Scorseseho je to zároveň příležitost vyznat se ze své lásky k filmu. Činí tak naprosto odlišně od toho, jak se jako režisér během své kariéry profiloval, včetně toho, že je to na jeho vkus neobyčejně smířlivý a trochu kýčovitý film.

 hugo_6 hugo_7

   Scorsesemu odstartovaly kariéru Špinavé ulice, Zuřící býk a Taxikář, Oscara dostal za kriminálku Skrytá identita a naposledy se pustil do žánrového psychothrilleru, který by děti neustály. Přesto se vrhl do práce na zdánlivě dětském filmu. Upoutávky i plakáty v tomto hovoří jasně, naštěstí úspěšně kryjí identitu titulního velkého objevu, který tvoří minimálně jednu z dalších vrstev příběhu a rezonuje s dospělým divákem a zakořeňuje v dětském. Je vidět, že Scorsese se opravdu nechytil banálního dětského scénáře, jenom aby si zkusil i něco jiného. Události v příběhu jednak logicky a co do vývoje pracují na jedničku, obejdou se bez krkolomných zvratů a nesmyslných peripetií. Je fakt, že prostředí nádraží vybavuje převážně roztomilými a nedůležitými figurkami (zahranými fenomenálními herci od Griffithse, přes de la Tour po Mortimer), jejichž závěrečné spojení až příliš posiluje zdání sentimentu. Naštěstí to ještě zesiluje vrcholný okamžik, do něhož Hugův život dospěje a v němž může konečně využít otcův odkaz, učinit něco nepopsatelně dobrého a získat rodinu. Scorseseho Hugo je jednoduše laskavý a kouzelný.

  hugo_8 The Invention Of Hugo Cabret

   Divák tak musí snést i určitou míru naivity. Dospělý se musí oprostit od nabytého cynismu, aby neohrnoval nos nad některými myšlenkami filmu a nechal vnést vyváženou dávku optimismu do duše. Hugo nás seznamuje se svým životním světonázorem v rámci dojemné chvíle na vrcholu věžních hodin, kam zavedl svoji jedinou kamarádku. Mimochodem, vztah Butterfieldova Huga a Isabelle ztvárněnou kick-assovou Chloe Grace Moretz je krom obyčejně nevšední, skrývá se v něm něco málo asexuálního dětství i nejčistší romantiky. Jednou z významných myšlenek filmu je důležitost jedince v soukolí světa, jelikož společnost jako stroj se skládá z dílků. Žádný stroj nemá nadbytečný díl, a tak i naši hrdinové a všichni mají svůj účel. Nemusí být velký, někdy figurují jako pomocná ruka v návratu velikána, avšak mají svůj význam a smysl. Hezké a nenásilné poselství pro děti, k povzbuzení jejich zdravého smyslu pro svou výjimečnost. Jednoho dne totiž iluze vlastního významu a výlučnosti vyprchá. Do té doby nás Hugo může nabít pořádnou dávkou nadšení.

(8.5/10)

 

Přečteno: 1560x

Adam Fiala

Šéfredaktor Moviescreenu od roku 2005, vystudoval žurnalistiku a mediální studia na FSV UK. Preferuje tvorbu Tima Burtona, Alfonse Cuaróna, Guillerma del Tora, Darrena Aronofského, série Star Wars, X-Men, Harry Potter a Pán prstenů.
Adam Fiala

Napsat komentář

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..