Hvězdný prach

0
26.9.2007 at 17:20  •  Posted in Recenze by  •  0 Comments

Člověk občas jde do kina s tím, že nechce hluboce filozofovat nad globálními, potažmo sociálními problémy, ale zároveň se nechce nechat unudit hloupostí, u níž je leckdy složitější zjistit, co tím chtěl režisér říci. Hvězdný prach tak představuje zlatou střední cestu, jež je tentokrát upřímně hřejivá.

 

    Fanoušci knižní předlohy Neila Gaimana mě za to asi ukamenují, ale dotyčná kniha mě osobně nechala zcela chladným. Neustále mě totiž ve vyprávění iritovalo, že ačkoliv se prohlašuje za „pohádku pro dospělé“, což dokazovala milostnými scénami apod., tak byla vyprávěna až příliš jednoduchým jazykem a celý příběh se nevyvíjel tak zajímavě, jak mohl. S čistým štítem však mohu prohlásit, že všechny tyto nedostatky byly ve filmové verzi vykompenzovány, a tak se připravte na příběh plný romantiky, komedie, dobrodružství, napětí a akce, kterým Matthew Vaughn dokazuje, že byl, jak jsem z mnohých reakcích při marketingové kampani vydedukoval, dlouhou dobu osočován zbytečně, a Neil Gaiman si u mě zpětně dělá velké plus, neboť se na scénáři filmu velkou měrou podílel.

 prach2 prach3

    Film se od knižní předlohy dost razantně liší. Nebudu zacházet do zbytečných konfrontací, takže čtenáři sami poznají a laikové si budou muset doplnit vzdělání. Tristan Thorn je vesnickým mladíčkem, který žije v malé anglické vísce pojmenované Zeď a který je bláhově a bláznivě zamilovaný do šedooké Viktorie. Ta se však jeho milostným námluvám v hloubi duše směje a neustále před ním povyšuje jeho soka Humpfreyho. Víska, ve které se nachází, je pojmenovaná Zeď proto, že ji z části obepíná přízračná zeď, za jejímiž hradbami je údajně jiný svět. Proto je průrva ve zdi po celé dny střežena místním usedlíkem. Pověst o fantastickém světě je však pravdivá, což by jistě potvrdil vládce Stormholdu, kdyby zrovna neležel na smrtelné posteli a čtyři přeživší z jeho sedmi synu právě nedostávali úkol, který určí, kdo z nich převezme otcovo místo. Existenční problémy řeší také trojice čarodějek, které ztrouchnivělé pomalu umírají v zapomnění. Všem zmíněným však změní osud ten jeden osudový večer, kdy je z nebe sražena hvězda. Hvězda, jíž se Tristan zaváže přinést výměnou za ruku Viktorie. Hvězda, v jejímž vlastnictví se nachází šperk, který se dědicové trůnu snaží získat. A v neposlední řadě je to hvězda, jejíž srdce by dokázalo čarodějnicím vrátit sílu mládí. Začíná velkolepé dobrodružství za pokladem, jež každý potřebuje pro jiné účely.

 prach4 prach5

    Jak je vidno, filmový příběh svou krkolomností, několika vrstevností a komplikovaností nezapře knižní kořeny. Stejně jako kniha, film zbytečně nekomplikuje a s jemnými přechody proplétá osudy a zájmy jednotlivých postav, takže co na začátku vypadá jako složité puzzle o tisíci dílcích, se na konec proměňuje v celistvý a mnohdy dost promyšlený obraz, jehož dovedení k absolutní a vypointované dokonalosti vyrazí dech. Matthew Vaughn rozhodně neztrácí hlavu a díky solidně našetřenému času 130 minut mají všechny postavy dostatek prostoru, aby se předvedly, vynikly a s jistou přirozeností zase příběh opustily. Je to rozhodně chytrý film, který divákovi nelže a ani se nesnaží vykrucovat. Dospělácké srovnání s Faunovým labyrintem je přitom největším paradoxem roku, protože oba pojímají svoji vyzrálost jiným způsobem a zároveň oba dokáží okouzlit.

 prach6 prach7

    Hvězdný prach je bezezbytku postaven na jednotlivých charakterech, jejich vztazích a povahách. Proto zodpovědnost o budoucnosti Hvězdného prachu visela na hercích. Ti nezklamali, ba co víc, předvádějí divadelně dialogovou komedii, jejíž kouzlo netkví v úmorně toporných rozhovor, které by trumfovaly i netrapnější hlášky v politických diskusích, nýbrž staví (jako kdysi shrekovský humor) na sprostém utahování si z pohádkových klišé. Což neznamená, že by se film klišé vyhýbal, je jich tu víc než lidí ve frontě na zlevněné pomeranče. Kombinuje však vážnou a humornou polohu v přijatelné symbióze. Charlie Fox a Claire Danes tvoří jeden z nejroztomilejších párů letošního roku, když se za použití pořekadla „co se škádlívá, rádo se mívá“ propracovávají celým příběhem za tiché povzbuzování diváka v každé řadě. A ku prospěchu jejich věci s afektovaným přehráváním ztvárňuje Sienna Miller Tristanovu původní lásku. Velkým kladem je titulní dvojici i jejich neznámost. Tu ovšem postrádá Robert De Niro a Michelle Pfeiffer. De Niro sehrává postavu kapitána Shakespeara, jehož loď a posádka se specializují na lov blesků a který tak trochu trpí nemocí z povolání. Není totiž tím, za koho se vydává. Na De Nira by byl divák zvyklý spíš v roli drsňáka, odvrácena strana Shakespeara je tak milým zpestřením v jeho dosavadní kariéře. Stejně tak Michelle Pfeiffer už nemá od dob své kočičí ženy možnost operovat se svým sexappealem, takže její čarodějka, která se přímo vyžívá v kráse svého mladistvého těla, je vtipnou satirou na dnešní omlazovací prostředky. Nebo je prostě jen do krásy zahleděnou ženštinou, pro kterou je vzhled životně důležitější, než životy jejich sester. Kapitolou pro sebe je obchodník Rickyho Gervaise, který nevyskytujíc se v knížce je humornou narážkou na jeho postavu v Kanclu a jehož odpudivě sebestředná postava tak konečně dostává, co si zaslouží. Nic ve zlém. Více prostoru se také dostalo přízrakům mrtvých bratří, kteří s anglicky suchým nadhledem (který je ostatně příznačný celému filmu) komentují události ve filmu.

 prach8 prach9

     Když Vaughn říkal, že jeho film vážně není o velkolepých tricích, měl pravdu. Sice se jim ve filmu nevyhne a nedosahují kvalit třistamilionové produkce, ale jsou příjemně „nezávislé“ a ve filmu jsou takovým bonusem navíc, komu by nestačila britsky laděná atmosféra. Velkolepost pak také navozuje úžasná hudba Ilana Eshkeriho, z níž nejvíce utkví v paměti motiv padající hvězdy. V českých kinech je pak Hvězdný prach převážně uváděn s českým dabingem, který není vysloveně špatný – alternativní hlasy jsou zvoleny dobře a dramaturgové si pohráli i se zvukovou stránkou, ovšem dojem z filmu zkazí fanouškům knihy překlady, které se nedrží knihy – Stormhold je přeložen jako Hromotvrz, ale knižní pan Pondělek zůstal ve filmu originálním panem Mondayem. Zvláštní přístup. Dabing pak také diváka ochuzuje o pár vypečených fóru.

 prach10 prach11

Závěr:
Pořád to je blockbuster, ale pozdní sklizně, což znamená, že měl víc času, aby v něm uzrál inteligentní humor a příběh.

(9/10)

Přečteno: 2487x

Adam Fiala

Šéfredaktor Moviescreenu od roku 2005, vystudoval žurnalistiku a mediální studia na FSV UK. Preferuje tvorbu Tima Burtona, Alfonse Cuaróna, Guillerma del Tora, Darrena Aronofského, série Star Wars, X-Men, Harry Potter a Pán prstenů.
Adam Fiala

Napsat komentář

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Starší příspěvky:
Když si Chuck bral Larryho

Už vás někdy někdo požádal o ruku? Chucka ano – jeho nejlepší kamarád.    Po delší době se k nám...

Zavřít