Utkání obřích robotů a obřích monster. Kolo druhé může začít.
Musíme si promluvit o sequelech. Je to nešvar moderního Hollywoodu, nebo logická obchodní úvaha? Faktem je, že různá pokračování výnosných značek dominují blockbusterovému prostoru a každý originální projekt se málem stydí, že si troufá do kin. Jsou ale případy, kdy se lidé znalí filmové branže přece jenom trochu diví, že někdo točí druhý díl k filmu, který ho nepotřebuje (Blade Runner 2049 /2017/) nebo který nedává finančně logiku. To druhé je případ Pacific Rimu: Povstání.
První Pacific Rim (2013) byl splněným snem Guillerma del Tora, jeho dalším láskyplným vyznáním monstrům i ukázkou toho, že si poradí i s velkorozpočtovou produkcí. Monstrózní roboti se v ní utkávají s ještě monstróznějšími příšerami. Film se nedokázal vymanit ze škatulky béčkové zábavy, ale tvůrce si uměl pohrát s akčními scénami, gradovat souboje upgrady zbraní a schopností a přinést adrenalinový příběh hrdinství. Projev Idrise Elby o tom, jak se ruší apokalypsa, je památný. Kritici a diváci nebyli úplně nespokojení, do kina ale moc nechodili. S rozpočtem téměř dvě stě milionů dolarů se dostal v USA na tržbách sotva přes sto milionů. Svět sice ještě přidal tři stovky, výsledek je to však na hranici úspěchu a neúspěchu.
Přesto došlo na vývoj druhého dílu. Proč? Protože v Číně utržil ještě víc než ve Spojených státech a očekává se, že jestli někde pokračování zaboduje, bude to právě v nejlidnatější zemi světa. Asijský region bude stěžejní v otázce, jestli se dočkáme také třetího dílu, na který otevřeně vnadí závěr, ale nepospíchejme. Je třeba vrátit se na začátek. Vrátit se k del Torovi.
Televizní tvůrce krotitelem příšer
Pacific Rim: Povstání už totiž není jeho filmem. Zatímco jedničku režíroval a byl i spoluautorem scénáře, u dvojky se udržel jenom na producentské pozici a jako vizuální konzultant. Na filmu, který je svým způsobem podobný jedničce, ale zásadně odlišný v režijním provedení a vizi, je to tak vidět. Guillermo del Toro je zkrátka „vizionářský“ režisér, na druhé straně Steven S. DeKnight, který je režisérem a spoluautorem scénáře Povstání, je maximálně scenárista. Navrch ještě televizní. Pacific Rim: Povstání je jeho celovečerním debutem potom, co pracoval na projektech jako Daredevil (2015–2016), Spartakus (2010–2013), Smallville (2001–2011) nebo Buffy, přemožitelka upírů (1997–2003).
Navzdory tomuto handicapu ale nejprve vyzdvihněme skutečnost, že ho práce na filmu „pacifického“ rozměru neporazila. Do kin se pod jeho vedením dostal zábavný dvouhodinový film, který je nabitý velkolepou akcí a který nápaditou cestou rozvíjí příběh prvního dílu.
Minule totiž vyprávění skončilo v zásadě definitivně, což je vždy těžký startovací bod. Monstra byla poražena a svět si mohl užít, že si zase bude moct vystačit jenom s mezilidskými konflikty. Povstání tuto tezi nepopírá a skutečně přináší zajímavé zvraty, které ctí, co se v tomto světě dělo (ehm, do jisté míry) a co by se mohlo dít dál. Díky tomu se poměrně ladně propracuje do situace, kdy je hrozba totálního zničení eminentní a v sázce je dost na to, abychom novým hrdinům fandili.
Nováčci, nástup!
To je poměrně důležité, protože až na dvojici vědátorů v podání Charlieho Daye a Burna Gormana a pilotku Mako Mori, kterou hrála Rinko Kikuchi, dvojka spoléhá na nové postavy. Největší dírou filmu tak je absence hlavního hrdiny původního filmu Raleighe, kterého hrál Charlie Hunnam, jehož jméno padne jednou, ale bez dalšího vysvětlení, proč tady není (trochu to připomíná Den nezávislosti: Nový útok /2016/, který také odsunul stranou postavu Willa Smithe).
Naštěstí John Boyega má dost charismatu, aby unesl tíhu tohoto projektu. Zkušenost ze ságy Star Wars se mu určitě hodila a jako potomek postavy Idrise Elby je přesvědčivý. Je na to ale v podstatě sám a ještě s nevýrazným osobním konfliktem. Všichni ostatní jsou navíc o dost mdlejší a jejich vztahy vyznívají jako plané hašteření. Problémem přitom je, že film v nejdramatičtějších momentech vsází na mladé kadety, kteří se musí ujmout pilotování robotů, ale jsou navzdory multikulturní směsce zaměnitelnou skupinou. Minule byl del Toro možná až příliš klišovitý, ale postavy tím byly výrazné.
Když ve vedení není puntičkář
Slabší charakterizace postav, robotů i monster je nejvýraznější propad oproti jedničce, který pravděpodobně souvisí s tím, že nejde o film od del Tora. Vizuální stránka se zhoršila i v záběrování, kterému schází nadšení pro detail i vizuální stylizaci a vytříbenější hra s prostorem. Není tu podobně divný moment, jako když robot mlátí příšeru nákladní lodí. Není tu barevná pestrost souboje z neony ozářeného města. Není tu až dětská radost z objevování toho, co která strana může do souboje vnést.
Dvojka zvládá akci po řemeslné stránce a umí využít její rozměrnost, ale nemá vášeň pro materiál. Znát je to i v použití 3D, které del Toro vymačkal na maximu i civilních dialogových scénách, ale obraz Povstání zůstává podivně plochý. To by se nemělo stávat, obzvlášť když se vám ve městě mlátí roboti s monstry, navíc ještě za slunečného dne.
Fanoušci podžánru kaiju, ve kterém jde o velké příšery, které nadělají velký humbuk, si v zásadě přijdou na to samé, co posledně, obzvlášť jsou-li mladšího věku, s čímž souvisí i casting. Dramatická linka s emocionální vazbou na postavy je nicméně podceněna a nezbývá než jenom vzhlížet k akci, která spíš než na jemné vršení momentů sází na jednolitý proud drsné demolice. Pořád je ale mnohem čitelnější, než co v poslední době předvádí Michael Bay. Stále je to zábavné. Ale hlavně nepátrejte, proč se to jmenuje „Povstání“.
Foto: CinemArt
- Info
- Trailer
- Plakát
Režie: Steven S. DeKnight; Scénář: Steven S. DeKnight, Emily Carmichael, Kira Snyder, T.S. Nowlin
Hrají: John Boyega, Scott Eastwood, Jing Tian, Cailee Spaeny, Rinko Kikuchi, Burn Gorman, Adria Arjona, Charlie Day
Žánr: akční/sci-fi; Země původu: USA; Stopáž: 111 minut
Premiéra: 22. března 2018
Podobné články
Světová invaze - hrdý boj s rutinním nepřítelem
Pacific Rim – monstrózní úlet Guillerma del Tora
Purpurový vrch – motýl požíraný můrami
Den nezávislosti: Nový útok – gigantické hloupé monstrum
Velká čínská zeď – o západní chamtivosti a čínské ctnosti
Tvář vody – vyznání lásky zanesené balastem odkazů
Total Recall
Alita: Bojový anděl – nářez servírovaný kyborgem
